Krevní skupina: Víte, jakou máte vy? A je to vůbec nutné?

Poslední dobou se mezi lidmi objevují fámy o tom, že je nutné u sebe nosit kartičku s krevní skupinou pro případ, že by se jim něco stalo. Zdravotníci by se pak nemuseli zdržovat s jejím zjišťováním. A když znáte krevní skupinu a Rh faktor, je transfuze krve prý banální záležitostí. Jak to je ve skutečnosti? „Význam takové informace lidé většinou přeceňují. Žádný lékař jim nedá transfuzi krve jen na základě osobní informace nebo údaje na kartičce nebo v telefonu. Alespoň ne v České republice. Vždycky musí skupinu ověřit, to znamená otestovat, do jaké míry je krev dárce a příjemce slučitelná. Pokud by údaj byl chybný, stálo by to dotyčného člověka s velkou pravděpodobností život. To si nikdo z lékařů nevezme na svědomí,“ vysvětluje profesor MUDr. Jaroslav Racek z Ústavu klinické biochemie v Plzni a dodává, že v kritických případech, kdy na testování krve nezbývá čas, protože postiženému člověku jde o život, sáhnou lékaři po univerzální skupině 0, kterou může dostat kdokoliv.

Znalost krevní skupiny je důležitá spíš pro dárce krve. V případě, že chtějí darovat krev, mohou na webových stránkách blízkých transfuzních stanic na takzvaném krevním barometru zjistit aktuální potřebu té které krevní skupiny.

CO PROZRADÍ JEDNA KAPKA KRVE O VAŠÍ VÁZE?

Transfuze není banalita

A rozhodně není transfuze ničím samozřejmým a banálním, i když nás už dávno neohrožuje na životě jako v dobách minulých. Lékaři se sice snaží najít mezi dárcem a příjemcem maximální shodu krve, přesto v ní existuji určité rozdíly, které mohou způsobovat třeba vytváření nevhodných protilátek. A existují i další, například infekční rizika, alergické reakce aj. Proto každá transfuze představuje zátěž pro imunitní systém. A lékaři pečlivě váží, jestli je nutné k ní sáhnout. Z toho důvodu se při větších plánovaných operacích doporučuje autotransfuze, kdy se pacientovi před zákrokem odebere potřebné množství jeho vlastní krve, aby byla jistota, že ji tělo přijme.

Kde zjistit svoji krevní skupinu?

Pokud chcete znát svoji krevní skupinu, vyšetření provádí laboratoře transfuzních stanic nebo hematologicko-transfuzních oddělení. U dárců krve, příjemců transfuze, těhotných žen a novorozenců ho pokrývá zdravotní pojištění. Ostatní musejí uhradit poplatek v řádu stokorun.

„Stanovení krevní skupiny za přímou úhradu nabízí většina zdravotnických laboratoří. Cena tohoto stanovení v naší laboratoři je 163 Kč. Ke stanovení stačí 2 ml krve a před jejím odběrem není potřeba lačnit. Výsledek má žadatel k dispozici nejpozději následující všední den po odběru. Stanovení krevní skupiny je jedním z nejčastěji žádaných vyšetření od samoplátců,“ říká RNDr. Jaroslav Loucký z Vaše laboratoře, s. r. o. Kdy je požadováno vyšetření krevní skupiny, co výsledek vyšetření znamená, které krevní skupiny lze použít k transfuzi pro konkrétní příjemce, to vše se můžete dozvědět na portálu www.labtestsonline.cz.

Krevní skupiny a strava

Znalost své krevní skupiny vám může být prospěšná i jinak. Teorie stravování podle krevních skupin, která vznikla v 80. letech minulého století a jejímž zakladatelem je naturopat Peter J. D´Adamo, tvrdí, že každá krevní skupina má jiný metabolismus zpracování potravin. Podle typu krve, která nám koluje v žilách, je proto možné rozdělit všechny potraviny na vhodné, neutrální a nevhodné pro danou krevní skupinu.

Podle jeho teorie je každý z nás potomkem určitých historických skupin, našich genetických předků. Podle toho jsou považováni příslušníci krevní skupiny A za potomky zemědělců a pěstitelů, lidé s krevní skupinou B za potomky kočovných pasteveckých kmenů a lidé se skupinou 0 za potomky lovců. Krevní skupina AB je pak kombinací A a B.

MĚLA BY NAŠE KREVNÍ SKUPINA OVLIVŇOVAT TO, CO JÍME?

Krevní skupina 0, které se také říká lovecká, by měla jíst především maso (hovězí, skopové či telecí), ale vyhýbat se má obilovinám, mléčným výrobkům, arašídům a podobně.

Skupině A, nazývané zemědělská, se doporučuje vegetariánská strava založená na obilovinách, zelenině a ovoci a naopak se zakazují masné produkty a sýry.

Kočovná skupina B si může dopřávat téměř cokoliv, díky odolnému trávicímu ústrojí. Omezit by měla jen drůbeží maso, ořechy, dýně, pšenici, žito a kukuřici.

Nejmladší skupina AB není tak prozkoumaná, ale říká se, že je pro ni vhodné drůbeží maso, jogurty i sýry. Měla by si naopak odpustit vepřové maso, máslo, kukuřici, tučné mléko a sýry.

Teorie stravování podle krevních skupin má samozřejmě své zastánce i odpůrce. Pozitivem jistě je, že se díky ní začnete více zajímat o to, co jíte. Není ale dobré kvůli ní omezovat pestrost jídelníčku a hlavně očekávat zázraky, pokud jde o zlepšení zdraví nebo snížení hmotnosti.