Léto budiž pochváleno? Lékaři to vidí úplně jinak
Zatímco všichni školáci si pochvalují prázdninové volno, méně optimisticky to vidí lékaři. Pro ně určitě není léto dobou odpočinku. Máme pro vás přehled nejčastějších zdravotních potíží z různých medicínských oborů.
Za problémy si můžeme sami!
MUDr. Jan Sedmík, rehabilitační lékař
Nejčastěji se setkáváme s odřeninami a menšími tržnými ranami způsobenými pády. U dětí je příčinou pošťuchování, „blbnutí“, pokud jde o dospělé, tak neopatrnost a přecenění sil. Je třeba hned očistit zraněné místo, což třeba u zadřeného asfaltu bývá komplikované. Ideální je silnější proud vody až do vyplavení všech nečistot (štěrku, škváry aj.). Když nevíme jistě, zda se to podařilo a navíc třeba nemáme desinfekci, je návštěva lékaře žádoucí. Hrozí totiž komplikace v podobě hnisavé infekce. Naprosto nezbytná je návštěva lékaře v případě pochybností o platnosti očkovaní proti tetanu. Tam už hrozí vážné následky.
Častými problémy jsou vymknuté, podvrtnuté kotníky, vykloubeniny. Na vině bývá obvykle špatná obuv. Vzít si na nohy kroksy nebo sandály zavání v nerovném lesním terénu malérem. Pokud dojde k takovému zranění, je nutný rentgen, z kterého lze zjistit, zda nejsou například potrhané vazy.
Pohmožděniny jsou hodně bolestivé, skoro stejně jako zlomeniny. Drobné cévy pod kůží prasknou a dojde k průniku krve do tkání. Hojí se 2 - 4 týdny, pomaleji na nohou. Nedoporučuji, a u dětí už vůbec, brát léky na bolest. Pomohou nakrátko, mají řadu nežádoucích účinků a mohou způsobit závislost. Vhodné je co možná nejdříve postižené místo intenzivně ledovat, třeba kusem masa z mrazáku. Zmírní otok a urychlí dobu léčby.
Vyložený hazard je skákání do vody v přírodě. Hlavně mladí lidé si neuvědomí, že ledy mohou v zimě přinést naplaveniny a místo, z kterého skákali už několik let, přestalo být bezpečné...
Bakterie si lebedí!
MUDr. Štěpán Mach, internista
Letní teploty vítají kromě lidí nejvíc bakterie. Jsou totiž ideální pro jejich množení, které vede k infekčním onemocněním, hlavně zažívacího traktu. Přichází náhle, skoro vždy je provází průjem, zvracení, bolesti břicha, horečka. Na vině je obvykle špatná hygiena (jíme neumytýma rukama), nevhodné skladování potravin (hlavně při pobytu v přírodě, na táboře, kde nejsou lednice), konzumace rizikových pokrmů a nedostatečná tepelná úprava - sem patří u nás čím dál populárnější grilování, hlavně drůbeže! Nákaza hrozí i u točené zmrzliny, mléka a výrobků z nich, vajec, dortů, chlebíčků s majonézou, ovoce.
Nejčastější střevní problém je tzv. kampylobakterióza, následovaná salmonelózou. Obě mají výše zmíněné příznaky. Závažnost souvisí s věkem a zdravotním stavem, pro seniory může být život ohrožující! Epidemie se vyskytují v táborových jídelnách, při velkých rodinných oslavách a podobně. Zdrojem nákazy jsou infikovaní hlodavci, ptáci a plazi, ale i domácí mazlíčci, hlavně psi a kočky.
40 až 60 % turistů, kteří jedou na dovolenou do tropických krajin, se potýká se žaludečním problémy, i přesto, že se snaží dbát na hygienu. Jsou totiž v jiném prostředí, dýchají vzduch, který v sobě může mít látky, na které jsou místní zvyklí, ale oni ne. Naštěstí je většina všech problémů sice obtěžující, ale ne extrémně bolestivá a dá se úspěšně léčit. Předpokladem je pochopitelně dietní režim, někdy i izolace od ostatních na infekčním pokoji.
Trpí krk, uši i kůže
MUDr. Vojtěch Marek, obvodní lékař
„Oblíbenou" letní nemocí, hlavně dětí, je angína. Vzniká hlavně pitím nápojů se spoustou ledu, či příliš vychlazených, hltáním zmrzliny a také kvůli klimatizaci. Ta by měla být v autě i v místnosti nastavená tak, aby rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou byl přibližně 5 °C, ne víc! Tuto chybu dělají hlavně neodpovědní rodiče při cestě autem. Tělu prudká změna prostředí způsobí šok, dochází ke změnám na sliznici a krku a infekci. Angína má zvláštnost, že může mít bakteriální i virový původ. V prvním případě je nástup náhlý, v druhém pozvolnější. Zde platí stejné pravidlo jako u chřipky - nikdy nepřecházet! Jinak hrozí později vážné komplikace, poruchy kloubů, revmatismus.
V létě jsou běžné i záněty zevního zvukovodu následkem potápění. Zásada je do ucha nestrkat prst, nehet může způsobit oděrku a tím infekci. Osvědčenou metodou, jak vodu z ucha dostat ven, je naklonit hlavu a poskakovat. Pobyt pod vodou je také příčinou virového (z 95 %) zánětu spojivek. Typický je nepříjemný pocit v očích, „slepených“ už po probuzení, výtok, zarudnutí, slzení, tvorba hlenu. Je infekční a snadno jím lze nakazit okolí, takže je lepší zajít k lékaři.
Dalšími problémy jsou kožní (vyrážky, mykózy) nemoci ze slunce. Pro ty, kteří chtějí co nejrychleji nabrat bronz, jedna studie. Celé letadlo turistů ze stejné země bylo rozděleno do dvou skupin. Jedni se opalovali na slunci, druzí měli celou dobu lehátko ve stínu. Všichni používali stejný opalovací krém ve stejnou dobu. Po týdnu nebyl v intenzitě opálení vůbec žádný rozdíl! Jen se nikdo z těch, co byli pod slunečníkem, nesloupal....
Jan Janula