Vy slastně spíte... Vaše tělo chodí po římse, snižuje teplotu a mozek uklízí!

Když spíme, náš mozek a naše tělo se nijak neflákají, naopak tvrdě pracují, aby měl organismus dostatek energie na vše, co nás následující den čeká. Co se tedy konkrétně děje, když večer zhasneme?

Celou noc nespíte tvrdě

Ne všechny fáze spánku jsou stejné. Když usínáte, přichází jako první velmi lehký spánek, který se postupně více a více prohlubuje. Spánkový cyklus začíná tzv. non-REM fází 1 (jde o lehké zdřímnutí, například když vás přemáhá spánek během nekonečné a nudné porady), následuje o něco hlubší non-REM fáze 2 a následně nejhlubší non-REM fáze 3, jinak zvaná spánkem pomalých vln. Až potom následuje REM (rapid eye movement) spánek, během kterého se oči velmi rychle pohybují sem a tam a během kterého se zdají sny. I když si to neuvědomujete, po REM spánku se asi na sekundu probudíte, a následuje opět nejlehčí fáze. Celý cyklus trvá 90 až 120 minut, takže byste za noc měli vše absolvovat čtyřikrát nebo pětkrát.

V průběhu noci se zkracuje doba, kterou strávíte v nejhlubší fázi a prodlužuje se REM spánek. To vysvětluje, proč se tak často budíme uprostřed naprosto bizarního snu. Ovšem proč se délka jednotlivých fází během noci mění, zatím odborníci netuší. Jedna z teorií říká, že díky REM fázi jsme ráno připraveni vůbec vstát z postele.

Mozek uklízí

Náš mozek je celou noc vzhůru a funguje, obzvlášť během „snové“ REM fáze. V tu chvíli pracuje v podstatě stejně, jako když jsme vzhůru. Odborníci mluví například o tom, že „vynáší odpadky“. Je to poměrně převratná myšlenka týkající se účelu spánku, se kterou experti přišli v roce 2013. Zkoumali to na myších a zjistili, že ve spánku je čas odklidit toxiny, které by se jinak hromadily a způsobovaly problémy.

V noci je mozek zaneprázdněný také upevňováním nových vzpomínek. Zpracovává informace, které jsme získali během dne a filtruje je na potřebné a na ty, které už jsou nám k ničemu. Teorie také říká, že během spánku se posilují nebo zeslabují spojení mezi mozkovými buňkami. Záleží na tom, jak moc jsme dané buňky během dne používali.

Tep a dýchání se zpomalí

Pocit, že nedokážeme pohnout ani jedním svalem, souvisí s tím, že se během spánku zpomalují všechny běžné fyziologické procesy - například to, kolikrát za minutu se nadechneme nebo jak rychle nám bije srdce. Dokonce i svaly a některé orgány si dávají pauzu. Zklidní se střeva a játra přejdou od detoxikace, která probíhá v bdělém stavu, k snaze stavět a syntetizovat. V žilách také proudí méně adrenalinu, protože se předpokládá, že ho nebudete potřebovat pro boj.

Klesá tělesná teplota

Stále dokola se opakuje, že byste neměli spát v přetopené místnosti. A to ne kvůli tomu, že usínat s vlasy přilepenými na opocený krk není nic, po čem bychom toužili. Ve skutečnosti jde o to, že chladná ložnice pomáhá s tím, co tělo dělá zcela přirozeně i samo: během spánku se ochlazuje. Během REM spánku může tělesná teplota klesnout až o jeden stupeň. Pokud byste byli vzhůru, třásli byste se zimou, ale během REM fáze tělo ztrácí schopnost termoregulace.

Jste paralyzovaní

Pokud jde o REM fázi, během ní doslova nedokážete pohnout jediným svalem. Paralyzované nejsou jen ty, které zajišťují dýchání a pohyb očí. Svalová paralýza svým způsobem chrání toho, kdo spí vedle nás, abychom mu v noci během našich divokých snů třeba nevykopli zuby. Tento stav je pochopitelně dočasný, ale může trvat i dvacet minut. Ve stejnou dobu se také výrazně zpomalí dech a tlukot srdce může být trošku nepravidelný.

Tělem proudí růstové hormony

I když zrovna nerostete do výšky, stejně se „zvětšujete“. Po cvičení přibývají buňky a rostou svaly, rána po říznutí nožem při přípravě večeře se zaceluje… Nejrůznější růstové hormony se do těla uvolňují během non-REM fází spánku.

Dokonce existuje způsob, jak to dokázat. Děti, které trpí spánkovou apnoe (během spánku přestávají dýchat, a proto si dostatečně neodpočinou), jsou vzrůstem menší než jejich zdraví vrstevníci. Ovšem jakmile odborníci jejich problém vyřeší, dorostou obvyklé výšky. Dostane se jim totiž těch správných hormonů.

A hormony hladu jsou utlumené

Určitě vám kus koláče nikdy nepřipadal tak lákavý jako po noci plné převalování a neúspěšné snahy usnout. Možná vás uklidní, že za to tak docela nemůžete. Většina lidí baží po kalorickém jídle právě poté, co spali jen pár hodin nebo vůbec. Výsledkem je, samozřejmě, nadváha a obezita. Vědci jsou přesvědčeni o tom, že je to proto, že během kvalitního spánku se v těle tlumí činnost hormonů leptinu a ghrelinu. Právě ty jsou zodpovědné za apetit.

Můžete chodit, mluvit nebo i řídit

Vlastně neexistuje žádné vysvětlení takového podivného chování, ale jedno je jisté, je to v podstatě naprosto neškodnou věc. Náměsíčnost se objevuje ve zmiňované 3. fázi spánku. Proto je tak těžké daného spáče probudit. Nicméně to není nic nebezpečného, jak se často říká. Rozhodně je bezpečnější ho vzbudit, pokud vezmeme v potaz nástrahy, které na něj okolo postele čekají. Náměsíčnost, mluvení nebo řízení auta ve spánku bývají důsledkem spánkové deprivace nebo vedlejším účinkem užívaných léků. Podle expertů se s nějakým takovým problémem setkalo až 15 procent lidí, nejčastěji už v dětském věku.

Můžete sebou škubat

I když se v noci nevydáte ze své postele, pohybovat se můžete i tak. Určitě znáte ten pocit, kdy se z ničeho nic proberete a cuknete sebou. Nejde o žádný druh náměsíčnosti. Ovšem proč se tak děje, nikdo přesně neví. O cukání při usínání se říká, že se tak mozek přesvědčuje, že ještě máme všechny končetiny. Jde každopádně o naprosto normální jev.

ana