Zelený čtvrtek: Dejte si něco zeleného, ranní koupel zajistí zdraví a hrách zase peníze
AURA – týden 30.3. – 5.4.2026
Zelený čtvrtek je posledním čtvrtkem před Velikonocemi a patří mezi nejvýznamnější dny pašijového týdne. Připomíná poslední večeři Ježíše Krista s učedníky, ale v lidových tradicích se s ním pojí i celá řada zvyků, které mají přinést zdraví, hojnost i štěstí. Proč byste si měli dát něco zeleného a cinkat penězi?
Proč právě zelený?
Název Zelený čtvrtek má trochu složitější původ. Pravděpodobně vznikl z německého výrazu Greindonnerstag (tj. „lkavý čtvrtek“). Postupem času se ale toto slovo proměnilo na „Gründonnerstag“, tedy „zelený čtvrtek“. U nás se význam přirozeně posunul a místo smutku se začal spojovat s přírodou, jarem a novým životem. A právě proto se stal symbolem zelené barvy a čerstvých bylinek.
Mohlo by vás zajímat: Proč Jidáš ve skutečnosti zradil Ježíše? Nejslavnější udání se mohlo odehrát úplně jinak
Na talíři by mělo být zeleno
Jedním z nejznámějších zvyků je jíst v tento den něco zeleného. Naši předci si dopřávali jídla z čerstvých jarních bylin – kopřivy, špenát, petrželku, pažitku nebo řeřichu. Ty se často přidávaly do velikonoční nádivky. Po dlouhé zimě to mělo i praktický význam, tělo dostalo první dávku vitamínů z přírody. A nechyběla ani pověra: kdo na Zelený čtvrtek sní něco zeleného, bude po celý rok zdravý.
Ranní rosa zajistí krásu
Zelený čtvrtek má také silný duchovní rozměr. V kostelích zaznívají naposledy zvony, které podle tradice odlétají do Říma a umlknou až do Bílé soboty. Místo nich se pak ozývají řehtačky a klapačky, které měly odehnat zlé síly. Lidé věřili i v sílu přírody. Ranní omytí rosou mělo zajistit krásu po celý rok. Ještě silnější účinek měla koupel v potoce před východem slunce, ta měla přinést zdraví a očistu těla.
Čtěte také: 5 věcí, které rozhodně nedělejte na Velký pátek
Čas si přivolat peníze a štěstí
Zelený čtvrtek byl považován také za ideální den pro přivolání hojnosti. Podle tradice stačilo sníst před východem slunce sedm zrnek hrachu, mělo to přinést nejen peníze, ale i štěstí. Dalším zvykem bylo zacinkat si ráno v kapse mincemi, aby se vás peníze držely po celý rok. Zajímavý je i zvyk spojený s pěstováním bylinek, při jejich sázení se do květináče přidávala drobná mince, která měla zajistit prosperitu. Naopak bylo důležité nic nerozdávat zadarmo. Věřilo se, že s darovanou věcí by z domu mohlo odejít i štěstí a bohatství.
Zpomalte a připravte se na Velký pátek
Zatímco předchozí dny byly spojené s úklidem, na Zelený čtvrtek už se uklízelo jen symbolicky, aby se vymetla bída, nemoci a hádky. Večer pak patřil klidu a ztišení. Lidé se připravovali na Velký pátek, který je jedním z nejvážnějších dnů v roce. Vyhýbali se hádkám, nevynášeli odpadky a dávali si pozor i na slova. Věřilo se totiž, že vše špatné, co člověk v tento den vyšle, se mu může vrátit zpět.
Mohlo vám ujít: Zvyky a tradice o Velikonočním pondělí: Šupačka, polévání vodou i beraní maso
A jaké pranostiky se k dnešnímu dni vážou?
Obilí na Zelený čtvrtek vyseté bujně roste a mnoho sype.
Je-li Zelený čtvrtek bílý, bude teplé léto.
Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
Zdroje: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský), wikipedia.com, pranostik.cz
Jaké budou Velikonoce podle karet?