Zvyky a tradice o Velikonočním pondělí: Šupačka, polévání vodou i beraní maso
Velikonoční pondělí je dnem, který následuje po neděli, kdy došlo k zmrtvýchvstání Ježíše Krista, a oslavuje stejně jako velikonoční neděle Kristovo vítězství nad smrtí. S tím byla spojena celá řada tradic a zvyků, z nichž spoustu dodržujeme dodnes.
Ať už Velikonoce rádi máte, nebo jste jejich zarytými odpůrci, jedno je jisté, jde pro křesťany o nejvýznamnější svátky v roce, a proto se k nim vázala celá řada zvyků a tradic, které se dodržují i v současnosti.
Hody, hody, doprovody
K Velikonočnímu pondělí neodmyslitelně patřila pomlázka, která měla být vlastnoručně pletená z čerstvě natrhaných vrbových proutků. Dívka, kterou s ní potom chlapec vyšlehal, měla podle tradice zůstat po celý rok zdravá a hlavně stále mladá. Za odměnu dívky vázaly na pomlázku chlapcům stužku a ti mezi sebou soupeřili, kdo jich bude mít nejvíc. První dívka, kterou chlapec vyšupal, měla být vždycky jeho milá.
Prozkoumejte také: Velikonoční menu – recepty na nejlepší jídla, která ctí tradice
V dřívějších dobách se držela také tradice, že se mrskaly nejen dívky, ale šupačka čekala také na muže a hospodářský dobytek, aby všichni byli zdraví a plní energie. Chlapci také polévali dívky vodou nebo je házeli do potoka, aby byly zdravé. Kromě pentlí dostávali chlapci i výslužku. Nejčastěji to byla malovaná vajíčka. Základní barva byla žlutá, která symbolizovala slunce a jeho hřejivé paprsky, zelená, která připomínala rašící trávu, a červená měla značit krev. Všechna vejce bez rozdílu pak symbolizovala plodnost. Dříve, stejně jako dnes, dostávali koledníci také po kalíšku pálenky a nějakou tu dobrotu na cestu. Původně se koledovalo celé pondělí až do půlnoci, později se koledníkům doba zkrátila jen do poledne Velikonočního pondělí.
Polévání studenou vodou
Původně muži polévali vodou dívky společně se šleháním, v některých krajích však polévaly vodou dívky chlapce, někde v pondělí odpoledne, jinde až v úterý ráno. Dnes je ve většině oblastí zvykem polévat chlapce po poledni a může to být jak vodou, tak nějakým parfémem, který zrovna nevoní. Dříve se polévala vodou také hospodářská zvířata a taková studená koupel jim měla zajistit dobré zdraví a sílu.
Dobroty, které nesmí chybět na svátečním stole
O Velikonočním pondělí se jedlo tradičně maso, zpravidla jehněčí, ale ve starověku byl tradičním jídlem beran, který symbolizoval zástupce Božího stáda. Jenže maso bylo až příliš drahé, tak se začal péct beránek v podobě pečiva a tento zvyk se zachoval až do dnešních dní. Na stole se také objevoval domácí chléb a paštiky. Chybět nesměl ani mazanec, s jehož přípravou hospodyňky začínaly už v neděli, kdy chystaly těsto. Dříve však nebyl mazanec sladký, jak jej známe dnes, ale připravoval se z vajec a sýru. Z bílé mouky a medu pak ženy pekly Jidáše, které měly tvar válečku jako připomínku provazu a Jidášova oběšení.
Zdroje: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský), Jarní tradinář: Od ledna do června (Martina Boledovičová, Martina Viktorie Kopecká)
Autor článku
Petra Martišková
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
