Toužila jsem po lásce, ne po mateřství, říká hvězda telenovely Divoký anděl
Čechy okouzlila jako mladá uličnice Milagros v argentinské telenovele Divoký anděl. Natalia Oreiro je v Jižní Americe stále hvězdou, která hraje a zpívá. Kromě své profese zvládá být manželkou a také matkou syna, ale přiznává, že z mateřství se na zadek nikdy neposadila.
Její krása, komediální talent a temparement společně s chemií, kterou předvedli s dalším jihoamerickým miláčkem publika, Facundou Aranou, dostala na kolena i Českou republiku. Divoký anděl měl úspěch nejen na druhé polokouli, ale žánr romantické komedie okouzlil i Izraelce a hlavně Rusy stejně jako minulý rok turecký hit Zasněná láska. A tak se Natalia dvakrát objevila i v České republice na svých vyprodaných koncertech. Tehdy jí bylo třiadvacet.
ZA VZNIK TELENOVELY DIVOKÝ ANDĚL MŮŽE UKŘIVDĚNÝ HEREC, KTERÝ UTEKL OD NATALIE OREIRO
Divoký anděl
Láska versus mateřství
Dnes je jí o dvacet let víc. Je manželkou a matkou. Ve čtyřiadvaceti poznala o dvacet let staršího rozvedeného otce dvou dcer, Ricarda Molla, rockového muzikanta. Ačkoliv má stále stejného partnera, děti odkládala stejně jako její kolegyně z Hollywoodu. Jak sama v posledním rozhovoru pro jihoamerickou televizi prozradila, po mateřství nikdy extra netoužila, daleko víc pro ni znamenala romantická láska. V rozhovoru se rozpovídala i o tom, jak prožívá karanténu.
- Věděla jste vždycky, že se jednou vdáte a budete mít děti?
Vůbec ne. Vždycky jsem respektovala ženy, které sní o manželství a mateřství, ale nebylo to něco, o čem bych snila já. Vždy jsem milovala lásku a romantické a idealizované vztahy. Když se mě někdo zeptal, kdy budu mít děti, vždy jsem odpovídala „Hlavně žádný nátlak!“ Dnes už je přirozenější, že se každá žena rozhodne, kdy je pro ni ten správný čas na potomky. Svět se v tomhle naštěstí hodně mění.
Instagram Natalie Oreiro 3 Zdroj: Instagram/ Natalia Oreiro
- Jak zvládáte kariéru i péči o rodinu? Hodně cestujete do nejrůznějších částí světa…
Teď v karanténě jsem se hodně sblížila se svým synem. Normálně hodně cestuji a on také, takže mě často doprovází. Ale když cestuji, je to za prací a bohužel nemám vždy čas se mu věnovat tolik, jak bych chtěla. Zároveň jsem z cestování často také unavená, ale takový život prostě je. Karanténa nám poskytla prostor strávit spolu víc času, poznat se, bavit se a navzájem si naslouchat. Jsem šťastná, že mi můj syn říká o všem, co se mu děje. Zatím je to dítě, které dokáže čistě vyjádřit svoje emoce, ať už je šťastný, nebo ho něco bolí (a proč ho to bolí), když mu něco vadí… Zároveň velmi respektuje svoje okolí. Jsem šťastná, že spolu máme tak zdravý vztah. Včera jsem ho poslouchala, jak mluvil s jedním ze svých kamarádů, a myslím, že obzvlášť pro děti je karanténa velmi těžká.
Instagram Natalie Oreiro 2 Zdroj: Instagram/ Natalia Oreiro
- Jaká si myslíte, že jste matka?
Je to každodenní práce, při které se člověk neustále učí. Cítím, že být matkou je v podstatě stejné jako mít své srdce mimo tělo. Kdekoli jsem, myslím na to, zda můj syn jedl, jestli se koupal, vyčistil si zuby, šel včas spát, jestli není moc zima… Vždycky ho večer přikrývám a on si pak stěžuje, že je mu moc horko.
- A jak zvládáte současnou situaci a karanténu?
Zůstat v domácí izolaci jsme se rozhodli týden před tím, než byla karanténa nařízena. Zkrátka jsme usoudili, že musíme počítat s tím, že se to stane… Před několika týdny jsem měla den, kdy jsem se přistihla, že brečím a nevím proč. A pak mi došlo, že brečím kvůli tomu všemu, co se kolem děje. Doufám, že se to jednou vrátí k normálu. Nechci do konce života chodit kolem s lahvičkou dezinfekčního gelu, který neustále používám. Ale myslím, že k tomu, abychom se se současnou situací dobře vyrovnali, je zapotřebí zdraví tělesné i duševní. Snažíme se tak dobře jíst, protože na tom závisí imunitní systém. A myslím, že by na tom měli zapracovat všichni. Zamyslet se, co do našeho těla vlastně vchází, co přijímáme a jak se pak cítíme. Všichni jsme si teď uvědomili, že k životu samotnému toho vlastně potřebujeme velmi málo. Být se svou rodinou, možnost jít na procházku… A přitom se tak často stresujeme naprosto nepodstatnými věcmi, a to si doufám právě teď lidé uvědomí.
Podobné články