Znáte quishing či skimming? Vaše peníze jsou ohrožené i během dovolené
Žena vybírá peníze z bankomatu Zdroj: Profimedia.cz, ČTK
Léto a dovolenková sezóna se kromě příjemných chvil s blízkými pojí také s vyššími výdaji nebo neočekávanými platbami v zahraničí. Mezi nejčastější „nemilá překvapení", se kterými se Češi na cestách setkávají, patří především dodatečné poplatky za platbu kartou, DCC či quishing.
Zatímco první hrozbu vůbec nezná 18 % cestovatelů, význam dynamického přepočtu měny vůbec nezná 37 % Čechů a spojení phishingu a falešných QR kódů, tedy quishing, nezná 35 % lidí. Vyplývá to z aktuálního průzkumu mBank, podle kterého ani zbytečná ztráta financí nedonutí zklamané cestovatele, aby si v tomto směru zvyšovali finanční gramotnost a platili tak bezpečněji a výhodněji.
Dovolené bývají každoročně obdobím, kdy lidé přirozeně utrácejí více a zároveň dělají rychlá rozhodnutí v neznámém prostředí. Právě proto se vyplatí myslet dopředu a připravit se na možné nástrahy, které na ně číhají. Jednou z nejběžnějších forem "přeplácení" je dodatečný poplatek za platbu kartou, se kterým se už v zahraničí setkalo 22 % Čechů. Ti se téměř stejně často potýkají s DCC (24 %) či s kapesními krádežemi (17 %). I přes tato reálně zažitá rizika při výběrech ze zahraničních bankomatů či platbách v místní měně ale 37 % Čechů vůbec netuší, co dynamická konverze znamená a jak funguje. Dalších 35 % se přiznává, že jim nic neříká pojem quishing, a 26 % lidí nemá ponětí o falešných QR kódech.
"Aby se lidé nevraceli z letních dovolených nepříjemně překvapeni, vždy jim radíme zkontrolovat si ještě před odjezdem do zahraničí platnost platebních karet, nastavit si vhodné limity či ověřit podmínky výběrů hotovosti. Při platbách se zároveň vyplatí vyhnout se zbytečné konverzi měny nabízené provozovatelem terminálu. Právě možnost mít výdaje pod kontrolou považujeme za důležitou, proto patřila mBank mezi první banky na trhu, které klientům umožnily nastavovat limity pro různé typy transakcí, automaticky blokovat dynamickou konverzi či poplatky za výběr z bankomatu. Klienti tak mohou lépe kontrolovat své finance na cestách a vyhnout se zbytečným nákladům," uvádí Michal Staněk, produktový manažer platebních karet mBank.
Dynamická konverze měny je podle průzkumu u Čechů nejčastěji zažívaným, ale současně i nejméně pochopitelným rizikem. U platebních terminálů při placení kartou v obchodech, hotelech či restauracích se však téměř vždy vyplatí ji odmítnout. Při výběru hotovosti v cizí měně ale odborník doporučuje raději si to pořádně spočítat. Bankomaty totiž většinou nabízejí buď výběr s využitím DCC, nebo výběr se zaplacením takzvaného „surcharge fee", tedy paušálního poplatku, který si předem přesně stanovuje jeho provozovatel.
Pokud člověk hotovost v zahraničí nutně potřebuje, je podle Staňka nezbytné si nejdřív svědomitě přepočítat, která z možností je pro něj výhodnější. Při nízkém výběru, například 500 korun, radí zvolit místo „surcharge poplatku" právě DCC, kde cestovatel zaplatí například 50 korun. Naopak při výběru 15 000 korun by se měl raději rozhodnout pro výběr se "surcharge poplatkem" ve výši například 200 korun než pro DCC, při které by mohl přeplatit až přibližně 2 000 korun.
"Dynamická konverze je situace, kdy vám bankomat nebo obchodník při platbě nabídne přepočet částky na koruny. I když to na první pohled může působit pohodlně, často jde o méně výhodný kurz, a klient tak zbytečně zaplatí víc. Proto se snažíme dát našim klientům do rukou nástroje, díky kterým mají své finance lépe pod kontrolou. V mBank si mohou přímo v aplikaci jednoduše nastavit nebo zablokovat dynamickou konverzi, stejně jako limity pro výběry z bankomatů či platby v zahraničí. Sami tak mohou rozhodovat o tom, jaké typy transakcí chtějí povolit a jaké ne," vysvětluje Staněk s tím, že „bezpečnější alternativou je obecně bezkontaktní platba telefonem, hodinkami nebo platebním prstenem."
Neznalost neomlouvá
Nejznámějším rizikem spojeným s cestováním zůstávají v Česku kapesní krádeže, se kterými se už setkalo 17 % Čechů. Vedle této „staré známé" cestovní komplikace se ale objevují i novější typy podvodů. Se skimmingem, tedy zkopírováním dat karty podvodným zařízením, se setkalo 8 % Čechů, obětí falešného nebo přelepeného QR kódu se pak stalo 7 % dotázaných. Skimming i falešné QR kódy přitom lidé znají podobně dobře – umí je vysvětlit 22 %, respektive 21 % z nich. Quishing, tedy podvod kombinující QR kód s phishingem, přitom vůbec nezná 35 % lidí.
"Quishing či skimming patří mezi podvody, které zneužívají nepozornost lidí při placení nebo výběru hotovosti. Při quishingu podvodníci využívají falešné QR kódy k získání citlivých údajů či peněz, při skimmingu zase kopírují údaje z platebních karet prostřednictvím upravených bankomatů nebo terminálů. Mnoha z těchto rizik se dá předejít obezřetností při skenování QR kódů či používání bankomatů. V mBank navíc klientům nabízíme několik bezpečnostních prvků včetně možnosti zablokovat magnetický proužek na kartě, čímž se snižuje riziko zneužití údajů při skimmingu," říká Tomáš Mika, bezpečnostní expert mBank.
Autor článku
redakce Prima Ženy
Newsroom magazínu Prima Ženy. Tady najdete články napsané kolektivem autorů webu.
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
