Držitelka Thálie Jitka Molavcová v slzách: Její životní láska bojuje o život
Herečka a zpěvačka Jitka Molavcová, která před pár týdny převzala cenu Thálie za celoživotní mistrovství v oboru muzikál, prožívá období strachu a nejistoty. Životní partner, divadelní a filmový herec, moderátor a recitátor s charismatickým hlasem Alfred Strejček trpí vzácnou nemocí, se kterou se v České republice léčí pouze sto lidí. Ochrnul, dlouhé měsíce byl odkázán na přístroje a lékaři mu nedávali šanci.
Vše začalo už před čtyřmi lety, Alfred Strejček si šel jako vždycky vpodvečer zaběhat, v noci ho začalo brnět a bolet celé tělo a ráno už nebyl schopen pohybu. Jak se následně ukázalo, jeho organismus napadl zákeřný virus. Choroba, které se zkráceně říká GB syndrom, je závažné onemocnění postihující nervovou soustavu. Lékaři ho ihned uvedli do umělého spánku a nadopovali různými psychofarmaky. Několik dlouhých měsíců nemohl dýchat a byl napojený na ventilátor. Rodině a Jitce dokonce bylo oznámeno, že jeho stav je kritický a patrně nepřežije.
Alfred Strejček si svůj život dokázal vybojovat, ale zůstal ochrnutý, upoután na invalidní vozík a odkázaný na pomoc druhých. Když se probral, realitu vnímal jen okrajově. „Proměnila se mi osobnost. Na vystrašených obličejích svých bližních jsem ale viděl, že se něco děje. „Říkali mi: Musíš bojovat, vydrž.“ A já se na něj udiveně koukal a odpovídal: „Samozřejmě, vydržím. Já už chci být zdravý, vždyť to může trvat týden, čtrnáct dní a zase do života.“ Neuvědomoval jsem si, jak moc vážné to se mnou je. Další ošklivý moment byl, když mě udělali do krku otvor, tracheostomii a já jsem nemohl vůbec mluvit. Čtvrt roku to trvalo. Tehdy jsem propadl šoku a panice, protože mluva je moje existence, to, co trošku umím a co mám rád. A najednou jsem nemohl vydat hlásku,“ popsal webu Prima Ženy Alfred Strejček.
Alfred Strejček zabojoval. Covid ho ale málem stál život
Nepřízni osudu se od té doby snaží vzdorovat každodenním cvičením. Když už se začínal dostávat z nejhoršího, přišla další rána. Prodělal mozkovou mrtvici, embolii, zápal plic a letos těžký covid, který ho málem stál život. „Poprvé jsem se dostal do stavu, kdy už jsem to chtěl vzdát. Dostal jsem se do největších depresí, jaké jsem kdy měl. Protože znovu v nemocnici, znovu na kyslíku, znovu v teplotách… Pobyt v nemocnici byl pro mě ztrátou pohybu, který jsem si vyvzdoroval denním cvičením, neboť mé už téměř osmdesátileté tělo není schopno seberegenerace jako tělo mladé. Já jsem odsouzen, ale to říkám s velkým štěstím, k dennímu cvičení až do konce života. Vždycky jsem se z toho nakonec dostal, jenže pohybově mě to vrátilo zase na začátek,“ uvedl Alfred Strejček, který prozradil, kdo mu byl v nejtěžších chvílích tou největší oporou. „Rodina, Jitka... Spousta přátel, co za mnou chodila nebo mi posílala pozdravy.“
Jaké je jeho největší přání?
Snaží se dál statečně rvát, neztrácí optimismus a má jediný cíl: Znovu se postavit na nohy a vrátit se ke své milované práci. „76 let jsem žil v té normální běžné podobě kumštýře, který stále neodchází do důchodu, ale tvoří, vystupuje, natáčí a najednou prudký střih a byl jsem někdo úplně jiný. Každý den cvičím, rehabilituji. Mám radost z každého nového pohybu na prstu ruce. Vedu si statistiku v hlavě, protože psát nemůžu. Dal jsem si vnitřní úkol, že to musím vydržet a že se musím vrátit ještě do života, a to mě drží dodnes. Lidé se na mě často dívají jako na blázna, já se jim nedivím, když mě vidí, v jakém stavu jsem. A já pořád říkám a věřím tomu, že ještě potřebuji vystoupit na Lysou horu, do mého milovaného kraje do Beskyd. A být dál činný v oboru, který jsem dělal a který je mým vnitřním naplněním,“ svěřil se Alfred Strejček, který pobývá už několik let v sanatoriu.
Jitka Molavcová o Jiřím Suchým:
„Doma jsem nebyl čtyři roky, od toho první dne, co se mi to stalo... Bojím se, jestli se tam vůbec někdy ještě vrátím, ale když se povede Lysá hora, povede se i tohle. Kdybych měl vyjádřit můj stav za celou tu dobu, čím vším jsem si prošel, tím společným jmenovatelem by byla naděje a víra v uzdravení. V průběhu této nemoci si čím dál víc vážím zázraku života,“ uzavřel životní partner Jitky Molavcové.