Honza Dědek: Seznamování nezvládám! Přítelkyni oslovil díky psovi. Co jí napsal v první zprávě?
7 pádů Honzy Dědka (1) - upoutávka
Moderátor a novinář Honza Dědek slaví se svou show 7 pádů velký úspěch. V rozhovoru zavzpomínal na těžké začátky. Rodiče ho třeba podporovali tím, že vykoupili vstupenky do divadla a rozdávali je příbuzným. Dnes už má vyprodáno i bez toho. „Neznám kapelu, která by začínala na stadionu,“ glosuje to s vtipem Dědek, který se nebál odtajnit i své soukromí. Ačkoliv už udělal rozhovor se stovkami hostů, první věta při seznamování mu stále dělá problém.
- Jak jste začal nový rok 2022? Je něco, co si chcete letos splnit? Ať už v osobním životě, nebo v tom pracovním?
Co se týče předsevzetí, tak jsem si říkal, že cukr je smrt. A i ten schovaný v zákuscích, takže se vyhýbám smrti. (směje se) To se asi nepodaří, dobře. Co tam máme dál? Předsevzetí si moc nedávám. Řekl jsem si to, co asi každý: Budu se víc hýbat. To člověku vydrží tak do 5. ledna. Je zima, to se nemůžete stejně moc hýbat, že jo.
- Ani takové suché ledny či suché únory (bez alkoholu) si nedáváte?
Kdysi jsem si zkoušel suchý únor, ale pak jsem si dal předloni 24. října 2020 pauzu od alkoholu do konce roku a ta pauza ještě trvá. Takže cukry z alkoholu mám vypuštěný.
- To je skvělé, gratuluji. A nechybí vám alkohol?
Vůbec ne. Já jsem v minulosti zjistil, že každý den lze najít důvod, proč se napít, a teď poslední rok a čtvrt, nebo jak je to dlouho, jsem zatím ten důvod nenašel.
- Ani při natáčení silvestrovského speciálu pořadu 7 pádů Honzy Dědka se Štěpánem Kozubem? To asi byla jízda! Vím, že v Malostranské besedě si mohou diváci vzít alkoholický nápoj do sálu... A ze Silvestra s Kozubem viděli jen zlomek, hádám…
To je pravda! Ono to bylo poměrně dlouhé natáčení. Štěpán byl na jevišti padesát minut, to by se tam samozřejmě nevešlo. Ale nenatáčeli jsme na Silvestra, bylo to předtočené. A myslím, že to bylo takové poklidné. I ostatní lidi ze štábu, kteří to nemají čistě abstinenční jako já, pak zamířili domů, takže se velký mejdan nekonal.
- A je něco, co byste si letos přál v souvislosti s pořadem 7 pádů Honzy Dědka? Například host, kterého byste rád viděl?
Určitě. Třeba taková Taylor Swift má u mě otevřené dveře vždycky, stejně tak Keanu Reeves, nebo Keira Knightley, ty můžou kdykoliv. (směje se) Pro Taylor Swift mám slabost, přiznávám. Z těch českých už delší dobu říkám, že mým snem je pan Svěrák, který ovšem říká, že tohle není jeho formát. Necítí se v něm dobře. On má rád, když si svůj pověstný humor může takzvaně „vysedět“ nebo ho detailně probrat a zpracovat. Zkrátka nemá rád tyhle rychlé show, kde se střídají hosté. To je můj sen, ale obávám se, že nesplnitelný.
- Teď jste mi nahrál na další otázku. Chtěla jsem se zeptat, koho do pořadu lákáte už dlouho, ale stále odmítá?
Těch lidí je strašná spousta. Ivan Mládek nechce, Lukáš Vaculík nechce, Jaromír Dulava, Petr Nárožný, Standa Majer nebo i Petr Rychlý mi říkal, že nikam nechce chodit, že ten můj pořad zná, že ho občas sleduje a že se mu to i líbí, ale nechce. Ivan Mládek mi řekl: „Ať se vám daří, ale tenhle formát nechci.“ A pokud vím, Petr Nárožný v žádném takovém pořadu nebyl. Není to nic osobního, zkrátka je to formát, který jim nesedí. Mrzí mě to, ale respektuji to.
- Přijde mi sympatické, že si hosty vybíráte sám a také jim sám voláte. Pořád to tak máte?
Ano. Občas mi z PR dohodí hosta a říkají, že to domluví. Já jim říkám: „To je v pohodě, já mu zavolám,“ ale oni že ne. To je jediná výjimka. Jinak zvu hosty sám.
- Lidé vám můžou dávat i tipy na zajímavé hosty, je to tak?
Ježišmarjá, určitě. Žádný tip neodmítám. Pak si z toho samozřejmě vybírám. Strašně často dostanu tip na velmi zajímavé hosty, kteří nejsou mediálně známí. Jsou to velice zajímavé příběhy. Někdy jsou ty tipy teda trochu mimo, ale určitě budu rád za nápady na zajímavé lidi. Buď mi lidé můžou psát do zpráv na Instagramu, nebo je tam i mailová adresa.
- Pořad 7 pádů Honzy Dědka děláte dlouhých deset let, začínal jste v divadle Viola, teď točíte v Malostranské besedě, vaše show patří k jedné z nejsledovanějších, což je skvělý úspěch, ale nechybí vám komornější atmosféra a menší publikum ve Viole?
Viola je úplně skvělá, stolečky a tak, ale tam bychom se vůbec nevešli. Viola je pro dva herce, jak já říkám. Kdybyste se podívala do zákulisí, tam je šatna na stojáka, která má metr a půl na metr a půl. Do Violy nedáte kamery a tak. Ale Malostranská beseda je moc fajn, je větší. I tak si lidi stěžují, že nemůžou sehnat lístky. A za takový úspěch jsem rád.
- Na točení prvních dílů vám půjčovali peníze rodiče, už jste jim dluh splatil?
Jo, musím říct, že už je ten pořad splacený (směje se). Ono to bylo trochu jinak. Rodiče kupovali vstupenky, které pak rozdávali svým známým a přátelům bezplatně, takže nás podporovali tímto způsobem. Ten sál bylo potřeba vykoupit. Chvíli to trvalo než se to rozeběhlo a lidi se s tím seznámili a začali chodit. Tak to je. Začátky jsou krušný. Neznám kapelu, která by začínala na stadionu.
- Hostů se často ptáte na soukromí, proto i já se musím zeptat. V médiích se teď objevila informace, že už máte rok přítelkyni a jste zamilovaný. Vaše seznámení bylo jako z filmu, můžete prozradit víc?
Je to tak. Loni v únoru jsem šel po smíchovské straně náplavky, bylo to v covidovém období. Venčil jsem psa a zastavil jsem se před barem u takových stolečků, kde mají i barely, ve kterých hoří oheň a můžete si na nich opéct buřta… Můj pes si začal hrát s jejím psem, a tak jsme si začali povídat. Seznámili nás vlastně ti psi. Já nejsem moc seznamovací typ. Potřebuju vždycky s někým seznámit, potřebuju někoho, kdo za mě řekne tu první větu.
- Tak tady to vyřešili psi. Vůbec v tom covidu fungují bezvadně. Jako terapie i jako seznamka…
Zafungovali skvěle, musím říct. Já vlastně nevím, jak má znít ta první věta, takže jsem moc rád, že to ti psi vyřešili za nás. Začali na sebe skákat, až jsme se báli, aby si něco neudělali, tak jsme je okřikovali a pak jsme se začali bavit o psech a už to šlo. Dostal jsem i kontakt na psího psychologa…
- A taky telefonní číslo na majitelku psa…
Pak jsme si vyměnili čísla a já jsem napsal SMS zprávu. Můj pes se jmenuje Karla a její pes Vanilka. Takže jsem napsal: „Karla se ptá, jestli půjde Vanilka ven.“ A odpověď přišla: „Ano, Vanilka říká, že by s Karlou šla ven.“
- To je vtipné. A ještě jste se seznámili na Valentýna...
Ale to je náhoda! Já jsem nevalentýnovská generace. Za nás se slavilo maximálně MDŽ a Den dětí. A mezi tím možná někde nějaký 1. máj. Až když jsme začali pátrat, od kdy spolu jsme, tak jsme podle SMS zpráv dohledali, že to bylo na Valentýna. Opravdu to bylo 14. února, což dnes už díky mediální masáži vím, že je Valentýn.
- Takže teď už Valentýna slavíte.
Je to super, protože nás média nenechají na pokoji. Kdybychom se seznámili 8. června, bude se mi to pamatovat výrazně hůř.
- Znala vás přítelkyně z televize? Přece jen už nejste neznámá tvář…
Měla povědomí, ale ona nemá televizi. Říkala, že si to v tu chvíli neuvědomila. Věděla, že takový pořad je, ale tím, že neměla doma neustále puštěnou televizi a v ní nějaké upoutávky, tak asi úplně netušila.
- Takže teď už televizi má a dívá se?
Ona bydlí u mě a televizi tady máme, ale já nejsem schopný se na sebe dívat. Tím pádem do toho nenutím ji. Nebo takhle: Pořad 7 pádů Honzy Dědka doma neběží.
- A jak je vaše fenka Karla spokojená s psí kamarádkou Vanilkou?
Já myslím, že pro ty psy je to skvělý. Dobře, teď je home office, ale dřív jsem nechával doma psa samotného, tak teď je lepší, že jsou dva, nebo dvě. Naštěstí spolu nic nedemolují.
- Vanilka je bílá, Karla černá?
Ne, obráceně. Vanilka je černá, Karla bílá. Vezměte si, že když máte vanilku ještě v lusku, je tmavá. Ale Vanilku jsem nepojmenovával já. Moje Karla je z útulku a jmenovala se Snowie, jako že je od sněhu, bílý pes. Ale já si říkal, že na ni na Karláku nebudu řvát Snowie. A jelikož se mi líbil ve filmu Vesničko má středisková pes pana doktora Karl von Bahnhof, říkal jsem si, že to bude Karla z Karláku. A Vanilka je ze Smíchova, teda původně ze slovenské romské osady. Taky z útulku. Oni tam dělají nájezdy na romské osady a sbírají tam psy, kteří nežijí v úplně ideálních podmínkách – a takový osud má právě Vanilka.
- Máte nějaké společné plány do budoucna?
Už se těšíme na jaro a na výlety. Až vezmeme ty naše psy a půjdeme s nimi na dlouhý výlet.
Show 7 pádů Honzy Dědka sledujte v úterý ve 22:05 na Primě.