Martina Sáblíková má bronz! Na olympiádu přitom málem nejela

Prožívání sportovního snu v podání Martiny Sáblíkové nekončí. V Pekingu přidala do své bohaté sbírky už sedmou olympijskou medaili, a upevnila si tak pozici mezi největšími sportovními legendami. Jak se vůbec stala z dívky ze Žďáru nad Sázavou světová špička? Provází ji fascinující příběh plný dřiny, odříkání a píle, za kterým mimo jiné stojí trenér Petr Novák. Nejúspěšnější česká rychlobruslařka se narodila 27. května roku 1987 v Novém Městě na Moravě. Její tatínek hrál basketbal, ke kterému přivedl také svou dceru. Maminka pracovala jako účetní pro Petra Nováka, díky kterému se Sáblíková v 11 letech dostala k rychlobruslení.

Dalo by se říct, že sportovní talent mají v rodinných genech. Martina má totiž ještě mladšího bratra Milana Sáblíka, který se také věnoval rychlobruslení, a i on v tomto sportu exceloval. Je mistrem České republiky z roku 2009 a držitelem několika rekordů českého mužského rychlobruslení.

Martina Sáblíková spolu s trenérem Petrem Novákem tvoří už dlouhých 24 let sehraný a úspěšný tým. Novák trénoval ve Žďáru několik dětí, když se díky přátelství s Martininými rodiči poprvé setkal s talentovanou vycházející hvězdou. „Její rodiče byli moji kamarádi, bydleli ve Žďáru a já jsem tam trénoval pár dětí. Martina se dívala z okna, jak jezdíme na kolečkových bruslích, a chtěla to zkusit,“ vzpomíná trenér na začátek jejich společné cesty v rozhovoru pro iSport.

Martina se podle něj už od začátku od ostatní dětí odlišovala především svou povahou, neúspěch ji neodradil a nevzdávala se. „Martina byla spíš ten typ, že i když jí lezly kosti z kolena, stejně chtěla trénovat. Tam jsem viděl určitý typ člověka, který když se do něčeho pustí, mohl by to pak dotáhnout do konce,“ řekl Novák.

Sportu obětuje veškerý volný čas

Zdá se to jako příběh, který by mohl být námětem pro hollywoodský film. Novák vzpomínal, že po své svěřenkyni chtěl, aby jim alespoň jednou zahráli hymnu. A dočkal se… První olympiáda Sáblíkovou čekala v roce 2006 v Turíně, kde skončila na sedmém a čtvrtém místě, které společně oplakali. Na dalších hrách v roce 2010 si už ale na stupínek vítězů Sáblíková stoupla – a odvezla si hned tři medaile: dvě zlaté a jeden bronz. Na následujících dvou olympiádách získala další tři cenné kovy, a je tak historicky nejúspěšnější sportovkyní České republiky na zimních olympijských hrách.

Sáblíková se sportu věnuje naplno a obětuje mu veškerý svůj volný čas. Spolu s trenérem prý tráví přibližně 270 dní v roce. Rychlobruslařka už dříve přiznala, že i mezi nimi občas nastanou krušné chvilky a někdy si vjedou do vlasů. „To bychom nebyli normální, kdyby tu a tam takové stavy nenastávaly. Ale pokaždé jsme je společnými silami překonali a funguje to dál. Petr zjistil, že ve svých letech už poznám, co si před závody a tréninky můžu a nemůžu dovolit,“ sdělila pro magazín MF DNES.

Přiznala také, že se u ní sem tam objeví problém s autoritou. „Jako ženská občas špatně nesu, že bych ho měla pořád poslouchat. Někdy na něj i vyjedu, schytá to ode mě, umím být prostořeká. Nejsem svatá a řeknu i věci, které bych říct nechtěla nebo neměla. Pak si uvědomím svoji roli a vždycky najdeme kompromis,“ prozradila olympionička.

Co se osobních vztahů týče, Martina si své soukromí střeží. Již dřívě však přiznala, že její partner bude muset být hodně tolerantní. „Když někoho potkám, asi mu neřeknu – počkej na mě ještě pět let, až přestanu bruslit, budu tvoje. Jde o to, aby respektoval, že jsem často pryč,“ řekla v rozhovoru pro Týden.

Zranění ohrozilo účast na olympiádě

Trojnásobnou olympijskou vítězku potkaly pár týdnů před olympiádou nepříjemné trable. Na začátku ledna si při tréninku ošklivě pořezala nohu o mantinel a nemohla nějakou dobu vůbec trénovat. Ze zranění se ale naštěstí zvládla zotavit a na ZOH v Pekingu opět mohla bojovat o medaile. „Nebylo to nic příjemného, ale nezbývalo mi nic než bojovat. To sportovce dělá sportovcem. Někdy se musí poprat i s něčím jiným než jen s bolestí v tréninku, aby se mohl vrátit,“ prohlásila odhodlaná Sáblíková v rozhovoru pro Deník.

Nevzdávala se a ani taková zdravotní komplikace jí nevzala bojovného ducha. „Soustředila jsem se jen na to, co mám dělat. Snažila jsme se všechno dělat víc než na sto procent a koncentrovat se na každý pohyb. Výpadek pár týdnů před olympiádou nebylo nic příjemného, ale nějak se to zvládlo,“ popsala.

Letošní olympijské hry mohou být zároveň poslední v její kariéře. „Na start půjdu s tím, že je to olympiáda, jediný závod, který se buď povede, nebo ne. Další pokus není. Předvedu výkon, na který v danou chvíli budu mít, a pak se uvidí, na co to bude stačit,“ řekla skromně sportovkyně.

Martina Sáblíková už má své závody na olympiádě úspěšně za sebou. To však zdaleka neplatí pro další české sportovce. Jejich program i výsledky najdete zde.