České hokejistky na olympiádě: Na vše máme milion otázek, motivuje nás Vondráčková
České hokejistky zpívají hymnu po olympijské premiérové výhře
Letošní zimní olympijské hry v Pekingu jsou oficiálně zahájené a vůbec poprvé se na nich představí i české hokejistky. Jestli se dočkáme Nagana v sukních, je zatím ve hvězdách. Hráčky se však shodují, že pro úspěch udělají všechno. Proč si vůbec tento tvrdý sport vybraly, v čem spatřují největší rozdíly mezi mužským a ženským hokejem a jak to běžně vypadá v jejich kabině?
Výsadu reprezentovat rodnou zemi na olympijských hrách mají jen ti nejlepší z nejlepších. To samozřejmě platí i pro hokejistky, jejichž cesta do národního týmu začala už v útlém dětství. A důvod, proč se daly zrovna na sport mnohými stále považovaný spíše za mužský, je prostý – inspirovaly se u svých bratrů. „Už v jednom roce jsem kradla tříletému bráchovi hokejku, už tehdy jsem byla hodně tvrdohlavá, tak jsem si to vydupala. Naši chtěli, abych se naučila bruslit, ale nechtěli, ať hraju hokej. Když pak viděli, že už jsem zmlátila bráchu hokejkou, taky mi ji koupili a začali mě v tom hodně podporovat,“ vzpomínala v pořadu 7 pádů Honzy Dědka na své začátky kapitánka reprezentačního týmu a zároveň vlajkonoška České republiky na zahajovacím ceremoniálu Alice Mills.
Podobně se vyjádřila i obránkyně Aneta Tejralová, která se poprvé postavila na led až v sedmi letech: „Táta mi nechtěl koupit brusle. Nejdřív je koupil bráchovi, potom až mně. Vždycky jsem chtěla do brány, i Ježíškovi jsem psala o brankářskou výstroj. Tu mi nikdo nekoupil. Máma nadšená nebyla, ale musela se s tím smířit. A teď je na mě snad pyšná.“ Další z českých reprezentantek Daniela Pejšová navíc v Novém dni televize CNN Prima NEWS přiznala, že po bratrovi nedědila jen brusle, ale rovnou celou výstroj. „Na ledě to nebyl moc velký design, ale dalo se v tom hrát,“ okomentovala s úsměvem.
Od hry s klukama až po univerzitu v USA
V Česku je zvykem, že kvůli nedostatečnému množství zájemkyň hrají malé hokejistky v mládežnických kategoriích s klukama. A právě to si v dospělosti obvykle pochvalují. „Hrát s klukama je skvělé, je to to nejlepší, co holka hokejistka může udělat. Kluci jsou ve vyšším věku rychlejší a silnější, takže holka se musí buď přizpůsobit, anebo naopak bude chytřejší, šikovnější,“ vysvětlila Mills a její kolegyně z národního týmu Tejralová doplnila ještě jeden důležitý faktor: „Kluci jsou rádi, že tam mají holky, mají se na co dívat.“
Jakmile ale slečny na bruslích „vyrostou“, rozdíly mezi mužskou a dámskou fyzickou stránkou už jim logicky nedovolují hrát ve společných týmech. A protože v České republice zatím neexistuje ženská profesionální liga, prakticky všechny hráčky toužící po kariéře zamíří do zahraničí. Vedle zemí jako Švédsko či Rusko se často vydávají do Spojených států, kde působí v tamních univerzitních soutěžích. „Je to skvělá příležitost spojit sport se studiem, člověk si nemusí vybírat a může obě věci dělat na vysoké úrovni,“ vysvětlila útočnice a kapitánka Mills, která odešla do zámoří už v patnácti letech.
Největší rozdíly jsou v mentalitě a kabině
Asi každý si dokáže představit, že mužský a ženský hokej se liší v daleko více aspektech než jen v těch herních a fyzických. To potvrdil i reprezentační trenér Tomáš Pacina v pořadu 7 pádů Honzy Dědka. „Ženský kolektiv funguje trochu jinak. Pokud je tam neshoda, vleče se dlouhou dobu,“ nastínil s tím, že musí být opatrnější, protože holky si berou věci moc osobně. Také podle Pejšové je zásadní rozdíl v mentalitě, jen v trochu jiném slova smyslu. „Ženy mají tendenci se pořád ptát na všechny důvody – proč to takto budeme dělat a kdy přesně tohle a tohle… Přijde mi, že chlapům to je tak nějak jedno, že si tím nějak proplouvají, zatímco my potřebujeme na všechno milion otázek,“ uvedla v pořadu Nový den.
České hokejistky na ZOH 3
A jak to vůbec vypadá v ženské šatně? „Stejně jako v pánských kabinách se u nás poslouchá Michal David a Kája Gott. Vede ale asi Helena Vondráčková – Vzhůru k výškám. Ta nás dokáže správně naladit a namotivovat. Jsme v tomhle trochu jiné než chlapi,“ podělila se o hudební vkus reprezentantek Tejralová. Obránkyně Dominika Lásková zase prozradila, že si hráčky kabině potrpí na pořádek a také vůni. „V Americe nám každý den perou výzbroj, takže v šatně není žádný pekelný odér, jak to někdy bývalo u kluků,“ svěřila se Nedělnímu Blesku.
Stejně tak hokejistky dbají na úpravu vlastního vzhledu. „Na zápasy vždycky chodíme hezky oblečené, to už je tradice. Většinou si pak ale jen uděláme řasy, žádné líčení nebo rtěnky. A stříkneme na sebe nějaký ten deodorant, ať hezky voníme,“ osvětlila pro Nedělní Blesk reprezentační útočnice Noemi Neubauerová, která se řídí prostým heslem: Vypadáte dobře, hrajete dobře!
Zdá se, že její motto zatím funguje. Oproti většině ostatních účastníků se české hokejistky vrhly do boje už den před oficiálním zahájením her a v úvodním zápase porazily domácí Čínu. V dalších utkáních pak změří síly ještě se silnými Švédkami, Dánkami a Japonkami. Jak samy reprezentantky sebevědomě prohlašují, nikoho se nebojí a jejich cílem je ukázat, že i ženy z malé země dokážou velké věci. Kdoví, třeba i napodobit úspěch zlatých hokejistů z Nagana…
Autor článku
Kristýna Šťastná
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
