Tajemství Gabriely Wilhelmové: V manželství s Frejem létaly talíře, dvakrát potratila
Herečka Gabriela Wilhelmová, která by letos oslavila 80. narozeniny, byla rázná žena, která se s ničím a nikým nepárala. Co na srdci, to na jazyku. Milovala život, společnost, dobré jídlo, ráda pořádala večírky a hostila ostatní. Osud jí bohužel těchto radostí moc nedopřál. Dožila se šedesáti let. Zabila ji rakovina, se kterou bojovala šest let.
Gabriela Wilhelmová herecké kariéře dlouho podřizovala svůj život a ten milostný šel tak trochu stranou. To se ovšem změnilo společně se seznámením s o rok starším hercem Ladislavem Frejem, který už měl za sebou jedno nevydařené manželství. Zamilovala se do něj a Frej její lásku opětoval. Po pár měsících randění byla svatba.
Jak se ale brzy ukázalo, každý si společné soužití představoval trochu jinak a vztah jim příliš nefungoval. Doma měli „Itálii“, často se hádali a létaly talíře. Během manželství museli překonat i velmi bolestné události. Dvakrát spolu čekali miminko, ale ani jednou to nevyšlo. Gabriela pokaždé potratila. I to bylo důvodem, proč se rozvedli. Paradoxně až v době, kdy už netvořili pár, se z nich stali velmi dobří přátelé. Brali se jako bratr a sestra.
Druhé manželství Wilhelmové už bylo láskyplné
Druhým manželem Gabriely Wilhelmové byl režisér Rudolf Růžička, se kterým až do konce svého života prožívala láskyplný, harmonický vztah. V pozdějším věku nabyla korpulentní postavu, za což mohla především její velká kulinářská vášeň. Podle kolegů a vzpomínek herce Jana Skopečka velmi ráda a znamenitě vařila a pořádala hostiny.
V roce 1996 však onemocněla rakovinou. Zdravotní problémy snášela velmi statečně, snažila se bojovat, nevzdávala se a zachovávala si pozitivní přístup. Bohužel zákeřná choroba byla nad její síly. Zemřela 14. října v roce 2002, sedm měsíců po svých šedesátinách.
Pocházela ze zámožné rodiny, doma měli služky
Herečka, která proslula svojí bezprostředností, živelností a nezaměnitelným smíchem, se narodila do zámožné rodiny. Její otec vlastnil továrnu a jako dítě měla všechno, na co si ukázala. Doma měli služky a se svými sourozenci, starší sestrou Josefou, mladší Miluškou a bratrem Karlem, si žili jako v bavlnce. Když projevila touhu stát se herečkou, rodiče ji v tom maximálně podporovali.
Vystudovala brněnskou JAMU a po absolutoriu působila na oblastních scénách v Ostravě, Pardubicích, Uherském Hradišti a v brněnském Divadle na provázku. Nakonec se dostala do Prahy, kde účinkovala v Činoherním klubu, Redutě a Viole. Přestože dávala přednost divadlu, ve filmu a televizi vytvořila řadu nádherných rolí, které se na televizních obrazovkách reprízují téměř každý rok. Z povědomí diváků tak už nikdy nezmizí.
Zdroj: Autorský článek. Vznikl na základě osobních vzpomínek herce Jana Skopečka, se kterým redaktor David Laštovka vedl rozhovor.