zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.
zpět

Horoskop pro Vás každý týden

Stačí vybrat znamení a zadat Váš email. Jednou týdně vám zašleme horoskop pro vaše znamení.

reklama

návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat

reklama

Poprvé v životě mi moje práce dává smysl, říká teta z pražského Klokánku

Teta z Klokánku Květa Mrkůsová
Autor: archiv Květy Mrkůsové Teta z Klokánku Květa Mrkůsová
Anna Kopečková , Vydáno: 01.12.2020
Paní Květa Mrkůsová je neuvěřitelně pozitivní a energická paní, která celý život pracovala v úplně jiném oboru. Až v důchodovém věku našla práci svých snů, která jí úplně změnila život. Jaké to je pracovat jako teta v Klokánku?

reklama

  • Jak jste se k práci tety v Klokánku dostala?             

Celý život jsem pracovala v obchodě, mám dvě dospělé dcery a dvě vnoučata. Přišel důchod, ale neměla jsem pocit, že chci strávit život s rukama v klíně. O Klokáncích jsem samozřejmě slyšela, a když mi kamarádka řekla, že tam jde pracovat, rozhodla jsem se, že to zkusím také. Děti miluji, ale vnoučata už jsou odrostlá, takže mě tolik nepotřebují. Dodělávám si na stará kolena ve škole vzdělání pro tuto práci a jsem strašně spokojená. Dvakrát do měsíce dojíždím z Hodonína do Klokánku do Hostivic u Prahy, kde působím třetím rokem. Moc mě ta práce baví a jen si říkám, proč jsem do toho nešla dřív.

  • Práce v Klokánku je jistě hodně emotivní a osobní. V čem vám změnila život?

Práce je hodně náročná, ale krásná. Nedokážu si představit, že bych byla jen doma. Žiju vlastně dva životy – jeden doma se svojí rodinou a dvěma pejsky, o které se stará v mé nepřítomnosti dcera, a druhý v Klokánku u dětí, které mě potřebují. Týden s dětmi v Klokánku mě vždy nabije neskutečnou energií, ale je celkově náročný, nejen na fyzičku. S dětmi chodíme co nejčastěji ven, rádi je bereme na výlety a pomáháme jim poznat svět, který dosud poznat nemohly. Když je pěkné počasí, třeba se domluvím s další tetou a vypravíme se všichni společně na výlet, touláme se po Praze, objevujeme s nimi krásy pražských parků, jako je Petřín či Stromovka. Zrovna nedávno mě energie dětí tak strhla, že jsem s nimi lezla i po stromech! S nimi vždy omládnu, takhle práce vám nedovolí stárnout. Naopak, když sedím doma, víc se soustředím na to, co bolí, píchá... Týden volna doma relaxuju, čtu, užívám si vnoučata. Vlastně se tak každý týden těším na ten další, to je pocit, který bych přála každému.

Paní Květa s holčičkou, o kterou jako teta pečuje
Autor: archiv Květy Mrkůsové Paní Květa s holčičkou, o kterou jako teta pečuje
  • Staráte se vždy jen o jedno dítě nebo jich míváte víc?

Jsme týdenní tety. To znamená, že pracujeme v týdenních turnusech od úterý do úterý, kdy se střídáme s tzv. protitetou. Na bytě máme zpravidla čtyři děti, výjimečně pět. Je to obzvlášť náročné při on-line výuce, i když naštěstí prvňáčci i druháci už mohli minulý týden začít chodit do školy. Zvládat učivo je náročné, je otázka, jak dětem učivo vysvětlit. U toho vařím, starám se o další potřeby dětí a vše, co domácnost potřebuje. S trochou nadsázky říkám, že tety jsou vlastně takové maminky na mateřské dovolené.

V každém zařízení Klokánku je několik bytových jednotek, kde děti žijí po celou dobu pobytu. Pracujeme stabilně na jednom bytě a tak jako doma si byt v mezích možností zařizujeme, dovybavujeme nábytkem z darů, když máme více dětí, které potřebují například psací stůl.

PSYCHOLOG MICHAL FLORIAN: DĚTI O VÁNOCÍCH NESMÍ CÍTIT ZKLAMÁNÍ

  • Jak vypadá takový běžný den v Klokánku?

Den začíná brzy ráno přípravou snídaně a svačinou do školy. Pak je nutné na děti dohlédnout při snídani, hygieně, oblékání a odchodu do škol a školek. Pokud je na bytě nemocný, tak samozřejmě i péče o jeho zdravotní stav a dohled nad užíváním léků. Po návratu dětí je čas na učení a domácí úkoly.  Po splnění povinností je na řadě zábava dle počasí, vycházky do přírody, hry na zahradě, případě aktivity ve vnitřní herně. Po večeři, koupání a pohádkách děti usínají, ale teta musí ještě uklidit, vyprat a teprve potom uléhá. Ze spánku ji ale vzbudí každý pohyb, zakňourání či pláč. Teprve když se přesvědčí, že je vše v pořádku, může v klidu usnout. Zvlášť na začátku je to náročné, po čase si děti zvyknou a pak se jim spí lépe.

  • Jaké děti se do Klokánku nejčastěji dostávají?

Hodně případů našich dětí je, že jejich rodiče přijdou o bydlení, ale když se jim podaří bydlení sehnat, děti se vracejí domů, do rodiny. Jiný případ je to, když jsou děti týrané či zneužívané. Obecně se do Klokánku dostávají děti od narození až do 18 let. Většina dětí je starší 3 let, ale občas máme i miminko. Jsou to děti týrané, zneužívané, na útěku z domova či jinak ohrožené. Klokánky slouží ale i jako překlenutí krátkodobé krize. Měli jsme tu osmiměsíčního chlapečka, jehož otec chtěl ujet po napadení jeho matky a své partnerky, byl ale zadržen policií. A tak miminko ve dvě v noci putovalo k nám do Klokánku, ale zakrátko si pro něj maminka dorazila.

  • Jak se liší péče o děti v Klokánku od péče v dětských domovech?

V Klokánku jsou děti jako doma, kde se dětem dostává rodinné péče. I díky tomu jsou děti vedeny k zodpovědnosti, povinnostem a podílení se na chodu domácnosti, mají tak následně vyšší šanci na zapojení do normálního života. U dětí se střídají jen dvě tety, takže dobře poznají jejich potřeby a mohou lépe pomáhat řešit jejich problémy i starosti. Jsme s nimi 24 hodin denně. Vždy těžce neseme, když děti odcházejí, i když je radostné, když do rodiny. Porovnávat s dětským domovem nemohu, protože toto prostředí znám pouze z doslechu.

  • Vídáte se i s dětmi, o které jste v Klokánku pečovala? Vrací se třeba za vámi?

I když bychom po odchodu dětí neměli zasahovat do jejich dalších životů, někdy to nejde. Vryjí se vám pod kůži a jsme rádi, když se ozvou nebo přijedou na návštěvu.

  • Pobyt v Klokánku trvá maximálně rok, většina dětí odchází pryč nejčastěji po půl roce a většinou se vracejí zpátky do svých původních rodin. Zvykla jste si za dobu působení v Klokánku na loučení nebo je pro vás pokaždé těžké?

Na loučení se nedá zvyknout. Loučení s dětmi, které odcházejí, je vždycky neuvěřitelně těžké a vždy to obrečím. Za tu dobu, co spolu žijeme, se utvoří pouto, a i když si řeknu, že se budou mít dobře, je to vždycky emocionálně náročné.

Tety se s dětmi učí, hrají si i tvoří.
Autor: archiv Květy Mrkůsové Tety se s dětmi učí, hrají si i tvoří.
  • Vzpomínáte si na nějaký případ, který vás opravdu vzal za srdce?

Ano. Vzpomínám a je jich víc než jeden. Vzpomínám si na jednoho dvouletého chlapečka, u kterého jsme od začátku věděli, že návrat k rodině není možný. Za tu dobu, co u nás byl, udělal spoustu pokroků, ale stále se před ním neotvírala přijatelná budoucnost. Po ročním pobytu mu hrozilo umístění do dětského domova, možnosti pěstounské péče několikrát selhaly, ale nakonec do třetice se objevila rodina, ke které okamžitě přilnul, jako by byla jeho vlastní. Ta chemie byla neuvěřitelná. Kéž by všechny příběhy byly takové.

  • Příběhy dětí, které se dostávají do Klokánku, jsou často velmi smutné. Vy máte ale jistě i spoustu veselých historek. Podělíte se s námi o nějakou?

Děti dokážou vykouzlit úsměv na tváři mnohokrát za den, u nás je veselo. Teď tu zrovna mám dva malé raubíře, kteří milují deskové hry, lego, člověče. A neuvěřitelně je baví si povídat, ptát se, poslouchat moje vyprávění. Takže sedneme ke stolu, hrajeme si a povídáme. Asi nejkrásnější vtípky a legrácky většinou vzejdou od těch nejmenších, to je takové kouzlo okamžiku. Měli jsme tady holčičku, která když přišla, tak nemluvila, všech se bála a pořád plakala. Za rok se z ní stala krásná a milá slečna, hrozně upovídaná. To je pro mě největší odměna.

  • Často se mluví o tom, že jsou dnešní děti úplně jiné než generace před nimi. Máte stejný názor?

Doba je jiná. Myslím, že děti jsou stejné, jen se v dnešní uspěchané době ztrácejí, a proto potřebují hodně lásky a stability. Dřív děti neznaly počítače, mobilní telefony, dnešní děti jsou na nich hodně závislé. Už desetileté děti občas odmítají procházku a raději sedí u telefonu, ale jak jsou pak spokojené, když je přesvědčím, aby telefon odložily a vyrazily s námi ven! Když si s dětmi povídám a vysvětluji jim, že my jsme měli jenom pevnou linku, ani mi nevěří. Ale uvedu příklad, nedávno jsme s dětmi hrabali listí na zahradě. Malé děti se do práce pustily s chutí, běhaly s hráběmi, ale těm starším se od počítačů moc nechtělo. Nakonec se mi je podařilo motivovat, a nakonec z toho bylo moc pěkné odpoledne, celá zahrada shrabaná, děti si k tomu pustily hudbu, tančily u hrabání a na telefony si ani nevzpomněly. Nechci ale, aby to vyznělo, že jsem proti mobilním telefonům. V dnešní době je dobré mít přehled, kde dítě je, a možnost se mu dovolat a zkontrolovat, že je v pořádku.

  • Jak jste s dětmi zvládala domácí vyučování?

Bylo to těžké, ale museli jsme. Když máte ze čtyř dětí tři školáky, je to náročné. Prvňáčci, druháci byli spokojení, že mohli zpět do školy, ještě si jí moc neužili. Užívají si i domácí úkoly, o které se sami hlásí. Po jarním uzavření škol mají děti velké nedostatky a snažíme se dohánět tyto mezery v učení všemi způsoby, trénujeme s nimi jemnou motoriku, tiskneme jim na papíry různá cvičení dle jejich potřeb, aby si toho osvojily co nejvíce. Naštěstí náš Klokánek dokázal zajistit pro všechny děti, které jsou školou povinné, tolik potřebné notebooky, aby ani ti nejmenší nezameškali důležité školní začátky.

KOUZELNÝ JEŽÍŠEK: JAK HO VYUŽÍT PŘI VÝCHOVĚ DĚTÍ A KDY ŘÍCT, ŽE NEEXISTUJE?

  • Blíží se Vánoce, čas dárků a dobrých skutků. Kdyby chtěl někdo dětem z Klokánku pomoci, jaký způsob je nejlepší?

I letos se naše děti účastní akcí strom přání, kde svá přání napsaly, a kdo bude chtít, vybere dárek, který zakoupí a předá danému dítěti. Pokud má někdo zájem udělat nějakému dítěti radost, může se s naším Klokánkem domluvit na způsobu pomoci. Vloni k nám spousta lidí přijela a přivezla dárky. U nás se hodí všechno, teď třeba sháním dětská pyžamka, ložní prádlo, boty, aktovky, školní potřeby. Super by byly i nějaké společenské hry. Mnohokrát přijde dítě bez jakýchkoliv věcí, třeba i bosky. Od nás odchází se vším, co potřebuje. Pomáhá nám i Podravka, která má letos kampaň, do které se může zapojit každý, protože nákupem produktu této značky lidé přispívají dětem v Klokánku na letní prázdninové dobrodružství.

reklama

Související témata: Klokánek , pěstounská péče , týrání dětí , zneužívání , zanedbání péče , Fond ohrožených dětí

reklama

Přečtěte si také

reklama