Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.

Trestat děti násilím nemá smysl. Tak proč fyzické tresty využívají dvě třetiny českých rodičů?

Přestože je v řadě evropských zemí fyzické trestání dětí zakázáno a mnohé vědecké studie prokázaly, že nemá smysl, Češi jej stále při výchově dětí hojně používají. 63 % české populace připouští využívání fyzických trestů minimálně ve výjimečných případech.
Vydáno: 07.11.2018, Anna Kopečková
Trestat děti násilím nemá smysl. Tak proč fyzické tresty využívají dvě třetiny českých rodičů?
Trestat děti násilím nemá smysl. Tak proč fyzické tresty využívají dvě třetiny českých rodičů? Autor: iStock
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama

Nejvíce se trestá neposlušnost

Z výzkumu, který v říjnu 2018 uskutečnila Liga otevřených mužů (LOM) a výzkumná agentura Nielsen Admosphere, vyplývá, že téměř polovina (46 %) rodičů, kteří používají fyzické tresty alespoň ve výjimečných případech, k nim sáhne z důvodu „neuposlechnutí rodiče či prarodiče“. Druhým nejčastějším důvodem je „lhaní“ dítěte, které je ovšem významně důležitější pro rodiče dětí starších 18 let (59 %). U rodičů dětí mladších je lhaní důvodem k fyzickému trestání pouze v 34 % případů.

„Fyzické tresty rodiče velmi často používají s cílem udržet si rodičovskou autoritu a ukázat dítěti potřebné hranice. Tyto tresty, především při jejich pravidelném používání, však autoritu rodiče snižují a hranice, které jimi rodič u dítěte vytváří, jsou hranicemi strachu a nikoli hranicemi vnitřními. Dítě dodržuje pravidla ne proto, že se s nimi ztotožňuje, ale proto, že se bojí,” říká k tématu Mgr. Petr Matoušek, odborný garant projektu Výchova bez násilí, který LOM v tomto roce realizuje.

Blíží se konec tolerance k plácnutí a fackám? 

Nejčastějším fyzickým trestem, který rodiče používají, je „plácnutí na zadek nebo přes ruce“. Této metody alespoň někdy využívá 50 % rodičů nezletilých dětí, kteří používají fyzické tresty. 21 % pak neváhá sáhnout pro pohlavek či facku. Téměř polovina české populace nad 15 let (43 %) však facku nebo plácnutí nepovažuje za fyzický trest. V tomto přístupu se však velmi liší mladší generace rodičů a budoucích rodičů. S výrokem, že „facka nebo plácnutí není fyzický trest“ souhlasí nejvíce lidé nad 55 let (58 %). U lidí mladších 24 let je to už jenom 27 %.

Plácnutí a facky z výchovy pravděpodobně jen tak nezmizí. 68 % české populace se sice domnívá, že fyzické tresty nevychovávají, ale v určitých situacích je stále považují za nejlepší řešení. A pokud jde například o to, zda by fyzické tresty měly být zakázány zákonem, mají Češi poměrně jasno, a to včetně mladší generace. Jejich zákaz v současné době podporuje jen 7 % české populace starší patnácti let. Přesto zejména srovnání generace dnešních rodičů, kteří mají děti ve věku do 18 let, a starších rodičovských generací, které mají již dospělé děti, ukazuje, že tolerance k fyzickým trestům ve výchově v České republice již výrazně klesla, a dá se předpokládat, že bude i nadále zvolna klesat.

Při používání trestů kopírujeme naše rodiče

Předchozí výzkumy LOMu ukázaly na přenos používání fyzických trestů mezi generacemi. Pokud je dítě fyzicky trestáno, je velká šance, že bude tento výchovný prostředek používat i při výchově svých vlastních dětí. A je také prokázáno, že děti, které byly v dětství tvrdě a často trestány, bývají v dospělosti více agresivní než děti ostatní. Jako jediná cesta k prolomení tohoto stereotypu se tedy jeví změna chování rodičů.

Někteří rodiče své chování obhajují klasickým argumentem: „Já jsem taky dostával a nijak mi to neublížilo.“ To je ale omyl! Z jedné rozsáhlé studie totiž jasně vyplývá, že lidé, kteří byli v mládí fyzicky trestáni, trpí větší mírou mentálními zdravotními problémy a častěji se chovají asociálně. Mnozí rodiče své děti často trestat vlastně nechtějí. „Činí tak zejména pod tlakem svého stresu. Zpětně potom trest obhajují jako jediné možné řešení. Samotný trest pak vlastně nemá nic společného s cílem napravit nebo poučit dítě – je to spíše o nás a našich emocích,“ rozvíjí téma Petr Matoušek. I z tohoto důvodu například letos Liga otevřených mužů realizuje kurzy, na nichž mají rodiče možnost naučit se, jak zvládat výchovu dětí bez použití fyzických trestů, jak si udržet rodičovskou autoritu a ukázat dítěti potřebné hranice bez použití násilí včetně facek, pohlavků a plácnutí.

Článek je zařazen v: výchova, děti, test, rodiče
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama