10 největších hnusů v českých supermarketech

Podívejte se do svého nákupního košíku. Co tam vidíte? Máte pocit, že nakupujete zdravě? Možná vás právě vyvedeme z omylu. Odborníci na zdravou výživu Petr Havlíček a Kamila Novotná totiž našli několik potravin, které spotřebitelé běžně kupují i přesto, že by si je rozhodně ze supermarketu domů nosit neměli. Nejen kvůli štíhlé linii, ale hlavně kvůli zdraví!

Limonáda s malinovou příchutí

Jestliže čekáte, že v malinovce budou nějaké maliny, pak se mýlíte. Většinou malinovky obsahují jen trochu extraktu z jablek a uměle dodanou příchuť malin. Třeba barvu točeným malinovkám dodává barvivo azorubin (E 122), které je vyrobeno z uhelného dehtu. Právě toto barvivo ale není vhodné pro děti, protože může mít negativní vliv na hyperaktivitu a ovlivňovat jejich činnost a pozornost. Kromě toho jsou malinovky takovou menší chemickou sloučeninou.

„Uvedenou malinovku doporučuji raději vynechat. Pro svůj vysoký obsah cukru dostanete do těla nezanedbatelné množství ´prázdných´ kalorií, které organismu nutričně nic nenabídnou, a pokud se například snažíte zhubnout, tato limonáda vás v tom zcela jistě nepodpoří. V neposlední řadě je třeba říci, že cukr obecně má negativní vliv také na kazivost zubů,“ říká Ing. Petr Havlíček.

Brambůrky – snack s příchutí uheráku

Nemluvíme tu o tradičních českých bramborových lupíncích, které ve své solené podobě obsahují pouze brambory, slunečnicový olej a sůl, ale jde o takzvané snacky, které brambůrky připomínají složením i chutí jen vzdáleně. Navíc je v nich až příliš soli a dalších chemických látek, jako jsou různá dochucovadla a aromata, aby jejich chuť alespoň vzdáleně připomínala ten slibovaný uherák, čabajku nebo další masné pochoutky.

S tím souhlasí i nutriční specialistka Bc. Kamila Novotná: „Za chutí čabajky, uheráku nebo slaniny stojí především kouřové aroma a glutaman sodný, který je typický svojí masovou chutí. V souvislosti s glutamanem můžeme říci, že jej na jazyku rozpoznáváme díky páté chuti – chuti umani. Brambůrky a snacky dodávají do těla velké množství solí a tuku, který rovněž podporuje další chuť k jídlu.“

Balené šunky

Růžová barva lahodí oku, ale chuť pokulhává. Místo masa totiž obsahují některé šunky přímo arsenál chemických látek. Dobrá šunka by měla obsahovat alespoň 90 % masa, pro děti se pak hodí dokonce 95 %.

„Šunku dělíme do tří základních tříd: standardní, výběrová a nejvyšší jakosti; ty se od sebe liší nejen nutným procentem čistých svalových bílkovin, ale třeba i přípustností aditiv. Proto je třeba studovat při nákupu etiketu a u pultového prodeje (nebalené šunky) se zeptat prodavače na jakost výrobku,“ radí Petr Havlíček a dodává, že zvláště u dětí je potřeba ohlídat obsah přidané soli. Při koupi tedy sledujte etiketu a kromě obsahu masa také obsah tuku, soli a bílkoviny.

Masné výrobky bez masa – párky, salámy apod.

Podle zákona s sebou označení masný výrobek nese také povinnost obsahovat alespoň 50 % masa. Bohužel se dost často stává, že kromě kusu svalu se do výrobků přidává také sádlo, lůj, kůže a separáty. Kombinací všech těchto přísad pak výrobce dodrží zákonem předepsaných 50 %, přestože produkt o pravé maso jen zavadil.

„Mohu potvrdit, že široká paleta běžně dostupných uzenin obsahuje nejdříve tuky, kůže, soli, dochucovadla, sóju a až poté můžeme zmínit maso,“ souhlasí Novotná a pokračuje: „Ve chvíli, kdy je potřeba párku nebo trvanlivému salámu s minimem masa dodat i libou chuť, tak je využíváno již zmíněného zvýrazňovače glutamanu sodného, bylinek a aromat. Je-li méně masa v párku, tak se zbytek střívka musí vyplnit něčím dalším. Používá se například pšeničná mouka nebo amarant a nemálo se přidávají i fosfáty, které udržují v uzenině vodu.“ U nadužívání potravin s fosfáty ale hrozí odvápňování kostí. Přitom existují i kvalitní uzeniny s minimem chemie. Odborníci v takovém případě zase doporučují sledovat etiketu.

Sladké dětské pití

Jeho nadměrnou konzumací se zvyšuje nejen riziko obezity a vzniku zubního kazu, ale takové nápoje dráždí dětem žaludek i ledviny. Jsou sice vzhledem lákavé, protože mají krásné lahvičky a pastelové barvičky, ale složení už taková hitparáda není. Sladké pití obsahuje většinou vysokou dávku rafinovaného cukru, umělá barviva, aromata a konzervanty.

„Při přepočtu na kostky cukru tak zjistíme, že kromě svačiny naše dítě vypilo například ve ¼ litrovém nápoji i 7 kostek cukru. V dnešní době, kdy se ratolesti vyhýbají tělocviku a žijí sedavým způsobem života, se zvyšuje riziko dětské obezity, protože děti energii nevyčerpají,“ říká nutriční specialistka.

Cereální lupínky a kuličky

Evokuje to zdravou snídani, přesto mohou být některé cereálie postaveny na roveň sladkostem. Některé sypané směsi jsou totiž plné přidaného cukru. Navíc vás zasytí jen na krátkou chvíli, což je u potraviny vhodné ke snídani nežádoucí.

Petr Havlíček upozorňuje, že výraz cereální není totéž co celozrnný. „Pro udržení vyváženého jídelníčku a také požadovaného ´snídaňového efektu´ je lepší volit právě výrobky celozrnné s nízkým glykemickým indexem (vysoká sytivost). Na snídaně doporučujeme raději sypané müsli.“

Arašídové tatranky bez arašídů

Kdo z nás by si alespoň jednou za život nedal pravé arašídové sušenky. Jenže chuť už není to, co bývala. Arašídové tatranky už bohužel neobsahují arašídy (dříve bylo na obalech deklarováno 11,8 % arašídů), ale pouze arašídové aroma. Tento současný trend se ale netýká jen tatranek, stejné směřování mají i jiní výrobci. Pozor si tedy dejte na výrobky, které na obalu uvádějí „s příchutí másla, ovoce, oříšků“ apod.

„Podívejte se pořádně na obal sušenky. Pokud je na sladkosti napsáno, že jde o produkt s arašídy nebo pistáciemi, měly by být uvnitř kousky oříšků. Ve chvíli, kdy výrobce udává, že jde jen o sušenky s arašídovým aroma, tak čekejte jen aroma nebo kombinaci různých látek, které se ve výsledku projeví jako požadovaná příchuť. Podobná aromata uvidíte i u některých zmrzlin, nápojů nebo jogurtů,“ vysvětluje Bc. Novotná.

Rybí prsty

Většina rybích prstů nemá vůbec dobrou chuť a až na pár výjimek jsou vyráběny z mletého rybího masa a jsou do nich přidávány složky, které bychom tam ani nečekali. Podle testu redakce Mladé Fronty Dnes z května 2015 se jedná o mouku, škrob, rýžovou krupici nebo hrachovou vlákninu. Laboratoř navíc v některých ze sledovaných výrobků zjistila zvýrazňovače chutí fosfáty a glutamáty, které jsou nevhodné pro děti. Nehledě na to, že výrobky měly v mnoha případech nižší obsah masa, než slibovaly na obale.

„Navíc jde o smaženou potravinu, což je obecně nejméně vhodná tepelná úprava, která mnohdy již nutričně nehodnotný pokrm ještě více znehodnotí. Smažené jídlo je nevhodné v podstatě pro každého, především ale bychom taková jídla neměli servírovat dětem, nemocným či osobám redukujícím váhu,“ dodává Petr Havlíček.

Výrobky obsahující ztužené tuky

Tuky by měly tvořit zhruba 30 % z našeho energetického příjmu. Zdravé tuky prospívají našemu tělu – pozitivně působí na mozek, srdce, pleť i imunitu. Ne všechny tuky jsou ale dobré, a nelze je tak označit za přínosné pro náš organismus. Při zkoumání etikety se proto zaměřte na použití „ztuženého rostlinného tuku“, který je zdrojem transnenasycených mastných kyselin (TFA) škodících našemu zdraví.

„Tyto nezdravé tuky se vytvoří ztužením rostlinného oleje a jejich nadměrná konzumace prokazatelně způsobuje obezitu, srdečně-cévní choroby a diabetes 2. typu. Pokud si ale občas dopřejete kousek vysokoprocentní hořké čokolády, která obsahuje kakaové máslo, tak se o svoji váhu a zdraví nemusíte bát. Transnenasycené mastné kyseliny najdeme také v hnědých polevách croissantů, sladkých tyčinkách, zákuscích, pomazánkách, křupkách, obložených bagetách, pečivu atd,“ tvrdí Bc. Kamila Novotná.

Sladké pečivo

Koblihy, croissanty a zvláště pak ty extra barevné a skvěle vypadající donuty obsahují vysoké množství tuků a cukrů, u donutů pak ještě koktejl dochucovadel a barviv. Obsahují třeba ztužený tuk nebo palmojádrové oleje a výživová hodnota je minimální. Navíc někteří odborníci tvrdí, že právě kvůli obsahu cukru bývají tyto potraviny návykové.

„Do zmíněných výrobků se přidává palmový tuk, který je pro svoji cenovou dostupnost hojně využíván nejen v pekárenství. Obsahuje ale hodně nasycených mastných kyselin, které neprospívají cévám. Jde-li o barevné polevy (banánová, jahodová, vanilková atd.), tak vězte, že většinou skutečně nejde o rozmačkané ovoce, ale o žluté karoteny nebo syntetický tartrazin, který je z uhelného dehtu a může způsobovat dětskou hyperaktivitu a alergie. Croissanty, donuty i koblihy dodávají především mnoho prázdných kalorií,“ varuje nutriční specialistka Kamila Novotná.

Na článku spolupracovali:

Ing. Petr Havlíček

Absolvent Vysoké školy zemědělské a jeden z předních českých dietologů. Po vysoké škole začínal jako konzultant našich vrcholových sportovců. Spolupracoval například s Kateřinou Neumannovou, Romanem Šebrlem nebo Tomášem Dvořákem. Pravidelně se jako odborník objevuje na televizních obrazovkách a publikuje v lifestylových i odborných periodikách.

Bc. Kamila Novotná

Absolventka Masarykovy univerzity a dietní sestra. V minulosti byla členkou týmu lektorů v.o.s. Anabell, kteří přinášeli osvětu v oblasti poruch příjmu potravy. Nyní působí jako certifikovaná specialistka Světa zdraví. Jejím základním cílem při této práci je, aby klient nejen naslouchal, ale i pochopil souvislosti mezi stravou a fungováním lidského těla a uměl nové poznatky prakticky využít.