6 věcí, které vám nikdo neřekne o paleodietě

Na stravování v pravěkém stylu existuje mnoho zajímavých názorů. Leckdy se ani nejlepší odborníci neshodnou, zda je pro nás paleodieta příznivá, či nikoliv. Zajímavé ovšem je, že je od roku 2013 nejvyhledávanější dietou na Googlu.

Její podstatou je přiblížit se ve stravovacích návycích lovcům a sběračům z období paleolitu, doby kamenné. Jak se tedy tito předchůdci konkrétně živili? Jedli především ovoce, zeleninu, maso, ryby a ořechy. V dnešní době se proto zastánci tohoto výživového směru vyhýbají jakýmkoliv způsobem zemědělsky upraveným potravinám (hlavně obilovinám a mléčných výrobkům), které jsou podle nich pro člověka nepřirozené. Myslí si, že mohou narušit jeho trávení. Máme se jí tedy inspirovat, nebo ne?

Důraz na maso může být škodlivý

Jedním ze základních kamenů paleodiety je zvyšování příjmu tuků a bílkovin a naopak omezení sacharidů (této dietě se také někdy říká tuková). K uvolňování energie proto dochází na bázi ketózy – tedy díky spalování tuků, nikoliv cukrů, kterých se tělu moc nedostává.

Někteří experti se obávali, že se preference masa může lidem vymstít. Ve skutečnosti nedávné studie ukázaly, že každodenní konzumace jen určitých druhů masa (např. slaniny) může zvýšit pravděpodobnost rakoviny tlustého střeva (až o 18 procent). Ovšem nezáleží jen na typu masa, ale i na jeho kvalitě a zpracování. Milovníci ryb mohou jásat – vysoké množství omega-3 mastných kyselin obsažených v rybách pomáhá snižovat riziko vzniku ischemické choroby srdeční, udržovat optimální hladinu LDL cholesterolu a snižovat záněty.

Nemusí to být nejlepší dieta, je-li vám kolem 30 nebo 40

Nebo si to někteří myslí. Proč? Vzhledem k tomu, jak člověk stárne, potřebuje vaše tělo doporučený denní příjem sacharidů (v tomto období cca 225–325 gramů), aby neztrácelo svalovou hmotu, jejíž množství s věkem klesá. Jestliže tedy přijímáte velmi omezené množství cukrů a zapomínáte na vyšší příjem bílkovin, vaše tělo začne odbourávat proteiny kvůli zisku energie na úkor svalů, které pro svůj růst potřebují dostatečné množství bílkovin.

Kvůli paleo stravě zároveň můžete přicházet i o přísun potravin bohatých na probiotickou vlákninu (např. syrové pšeničné otruby a oves), jež redukují záněty a pomáhají udržovat střevní bakterie pod kontrolou.

Vliv na spánek

Zde se nabízí další důvod, proč se zamyslet nad tím, zda zkusit či nezkusit paleotickou stravu, která je poměrně chudá na příjem sacharidů. V přiměřené míře ale cukry plní mnoho důležitých funkcí. Například zlepšují náladu nebo nám pomáhají usnout. V mnoha výzkumech bylo potvrzeno, že jakmile sníme sacharidy, má to ve finále za následek uvolnění aminokyseliny tryptofan. Ten pronikne do mozkové tkáně a přemění se na serotonin. O něm jste už možná slyšeli – je to látka, díky níž se cítíme uvolněnější a šťastnější, proto rychleji usneme.

Problémy se spaním ovšem nemusíte mít v tom případě, že patříte mezi lidi, kteří konzumují potravu bohatou na prebiotickou vlákninu (např. slupky jablek a hrušek), jež má na tvorbu tryptofanu stejný vliv jako sacharidy.

Může se zvýšit pravděpodobnost vzniku cukrovky

Zde je klíčové slovo „může“. Je sice pravda, že je podstatou paleodiety vyloučení potravin, které jsou nějak zpracované, což je na jednu stranu přínosné. Jenže zároveň jsou zakázány potraviny (konkrétně např. luštěniny), jež jsou klíčem pro regulaci glykemického indexu, protože udrží hladinu cukru v krvi v žádoucím rozmezí 70–130 mg/dl (před jídlem). Čočka, fazole nebo cizrna jsou plné bílkovin. Nejenže díky tomu pomáhají udržovat hladinu glukózy v krvi, ale současně regulují krevní tlak, a nepřímo tak snižují šance na rozvoj cukrovky 2. typu.

Je sice pravda, že můžete během paleodiety získat bílkoviny a vlákninu z jiných, povolených potravin, nicméně pokud nejsou luštěniny ošetřeny herbicidy, jsou pro nás doslova koncentrátem proteinů (v jednom šálku se nachází zhruba 9–17 gramů vlákniny a 15–17 gramů bílkovin).

Absence mléčných výrobků – dá se nahradit?

Jíst či nejíst mléčné výrobky? V paleodietě tahle otázka vyvolává poměrně vášnivé diskuze. Přestože je vliv mléčných výrobků na náš organismus nepostradatelný především pro svůj vysoký obsah vápníku, vitamínu D a bílkovin, jistou alternativou může být tmavá listová zelenina – špenát, kapusta a rukola, což jsou také skvělé zdroje vápníku.

Vyšší náklady

Pokud chcete tento typ diety opravdu striktně dodržovat, věřte, že se vám to poměrně prodraží. V roce 2015 proběhla studie, která srovnávala dvojice určitých produktů. Ukázalo se, že organická strava (biopotraviny) byla v průměru o 47 % dražší než anorganická (cena organické cukety byla dokonce 3x vyšší!). Myšlenka stravování se jen potravinami pocházejícími z ekologického hospodářství je sice hezká, ale v současné době cena není příznivá. Nicméně pokud budete pátrat, můžete narazit ve svém okolí na místní farmáře, kteří nabízejí své kvalitní produkty určitě levněji než obchody ve velkých městech, jež jejich zboží jenom „přeprodávají“.

-šp-