Webové stránky skupiny Prima používají cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu souhlasíte s užitím cookies v rámci webů skupiny Prima. Více informací
Souhlasím
návrat zpět

Vyhledávání

Co hledáte?
Smazat
zpět

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.
zpět

Výpočet ascendentu

Pro výpočet svého ascendentu zadejte datum a čas narození.

Celozrnné vs. cereální aneb nejčastější omyly u potravin

Vyznat se v základních pojmech zdravého životního stylu je někdy složitější, než by se na první pohled dalo čekat. Lidé si často pletou celozrnné a cereální, bio a eko nebo zaměňují kalorie za kilojouly. Nepatříte k nim náhodou také?

Celozrnný, nebo cereální?
potraviny omyly celozrnný
potraviny omyly celozrnný
Celozrnný, nebo cereální?

Celozrnné pečivo je pro lidské tělo zdrojem vlákniny, která napomáhá peristaltice střev, správnému trávení, dodává tělu vitaminy B6 a E, kyselinu listovou a minerály měď, hořčík, mangan a zinek. Celozrnné pečivo je sytější a má nízký glykemický index (GI). Celozrnné pečivo je zdravé, přináší nám mnohonásobně více kvalitních živin, ale mnohdy si jej ve snaze redukce váhy dopřáváme více, než je běžné.

 

Pozor na barvu

Mnohdy jdeme do obchodu a sáhneme po první tmavé housce, kterou najdeme v dojmu, že právě ona je zdravější. „Nenechte se barvou pečiva zmást,“ varuje nutriční specialistka ze Světa zdraví Nikola Lesková a dodává: „Někteří výrobci pečivo obarvují ječmenem, karamelem, melasou nebo dalšími barvivy, aby mělo tmavou bravu a spotřebitel tak nabyl dojmu, že se jedná o celozrnný výrobek. Volte proto výrobky, které mají v názvu celozrnné, nikoliv tmavé, multicereální apod.“

 

• Celozrnné pečivo – musí obsahovat minimálně 80 % celozrnných mouk z celkové hmotnosti pečiva. Všímejte si tedy složení – pokud je na prvním místě mouka a celozrnná až na dalších pozicích, pak se nejedná o celozrnný výrobek.

• Vícezrnné pečivo – musí obsahovat minimálně 5 % mouky z jiných obilovin, než je pšenice nebo žito. Pečivo sice může být vícezrnné, ale nemusí být hned zákonitě celozrnné.

• Cereální pečivo – a teď jsme u toho problematického pojmu – označení cereální není definováno legislativou ČR. „Používá se u výrobků, které byly vyrobeny z cereálií – tedy z obilovin. Označuje tak veškeré obilniny a výrobky, jejichž hlavní složkou je jakékoli obilí,“ říká odbornice. To znamená, že cereální může být jakýkoli bílý rohlík nebo houska obarvená melasou. Neskočte prodejcům na tento marketingový trik.

 

Bio vs. Eko
potraviny omyly eko bio
potraviny omyly eko bio
Bio vs. Eko

V současné době se pro výrobky ekologického zemědělství a různé další produkty používá několik set různých bio a eko značek. V takové záplavě se pak spotřebitelé velmi špatně orientují.

 

EKO označení

Nejde o žádné oficiální označení a může tak znamenat opravdu cokoli. Může upozorňovat na jednu vlastnost výrobku ve vztahu k životnímu prostředí nebo může být ekologicky šetrným, apod. „Výrobky označené EKO nejsou to samé jako výrobky oficiálně certifikované ekoznačkou podle normy ČSN ISO 14024 jako například Ekoznačka EU apod.,“ vysvětluje nutriční specialistka.

 

BIO označení

S přívlastkem bio je to v dnešní době velmi složité. Bioprodukt je jakákoli surovina rostlinného nebo živočišného původu, která pochází z ekologického hospodářství a je na ni vystaven platný certifikát. Obecně bývá označení bio spojováno hlavně s potravinami. Biopotravina je potravina vyrobená z produktů ekologického zemědělství za podmínek určených zákonem, která splňuje specifické požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost. Ale ani u potravin tato tři písmenka nic neznamenají – skutečná biopotravina musí být označena příslušným logem a číslem kontrolní organizace. BIO může být i na spotřebním zboží. Je tedy důležité, aby výrobce upřesnil své označení a tím přestal spotřebitele mást svými marketingovými triky.

 

Omega-3 vs. omega-6 mastné kyseliny
potraviny omyly omega3
potraviny omyly omega3
Omega-3 vs. omega-6 mastné kyseliny

Omega-3 mastné kyseliny (EPA a DHA) jsou nezbytné pro správnou funkci srdce, mozku a zraku. Zvyšují produkci ‚hodného‘ HDL cholesterolu na úkor ‚špatného‘ LDL cholesterolu, snižují krevní tlak, omezují zánětlivá onemocnění a dokonce snižují i riziko vzniku infarktu myokardu a aterosklerózy. „Pozitivně působí i v rámci prevence závažnějších onemocnění, posilují imunitu, funkce mozku a nervové soustavy (a to hlavně v prenatálním období). Navíc správný poměr jejich užívání také zlepšuje náladu a působí proti depresím. Naopak jejich nedostatek může vést k únavě a lámavosti kostí, objevit se mohou i problémy s pokožkou nebo dokonce zácpa,“ říká nutriční specialistka.

Doplnit je můžete v podobě mořských ryb a živočichů, najdete je i v řepkovém oleji, chia semínkách, konopném a lněném semínku a ořeších. Pokud se bavíme o omega 6 mastných kyselinách, ty najdeme v slunečnicovém, kukuřičném, sojovém a například sezamovém oleji.

 

Velmi důležitou informací ale je poměr jejich přijímání. „Je důležité, aby šlo o poměr vyrovnaný (1:1 nebo 1:2). Mnohdy se ale v naší stravě objevují spíše omega-6, zatímco omega-3 máme nedostatek. Vysokým přijímáním omega-6 mastných kyselin vůči nízkému přijímání omega-3 mohou vzniknout některé zdravotní potíže – například se zvyšuje riziko srdečních onemocnění, vznik zánětů nebo problémy s klouby. Negativní poměr má pak za následek i zhoršenou regeneraci. Problémem je i opačný poměr, kdy se mohou objevit poruchy imunity nebo nižší srážlivost krve. Vyplatí se tedy dbát na vyváženost,“ varuje hlavní trenérka fitness center pro ženy Contours Markéta Brožová.

 

Rozpustná, nebo nerozpustná vláknina?
potraviny omyly vláknina
potraviny omyly vláknina
Rozpustná, nebo nerozpustná vláknina?

Rozpustná vláknina

Absorbuje vodu, bobtná a v trávicím traktu fermentuje, a proto může být zdrojem energie. Reguluje trávení tuků a sacharidů a váže na sebe vodu, čímž nabývá na objemu, a to vede k pocitu nasycení. Je živinou pro mikrobiální flóru v trávicím traktu – jde tedy o prebiotikum. Zdroj: luštěniny (hrách, sójové boby, fazole), tobolky a semínka lnu (zdroj rozpustné i nerozpustné vlákniny), oves, žito, ječmen, některé ovoce (především jablka a banány) a bobule, některá zelenina jako brokolice a mrkev, kořenová zelenina a brambory (jejich slupka obsahuje nerozpustnou vlákninu).

 

Nerozpustná vláknina

Není zdrojem energie, ale zvětšuje svůj objem ve střevech a tím zkracuje dobu, po kterou tam zůstává potrava. Příznivá je pro tlusté střevo, kde se díky zvětšení objemu stolice naředí odpadní látky vzniklé trávením. Ty pak snadněji opouštějí trávicí trakt. Zdroj: celozrnná jídla s obsahem zejména slupek, tobolky a semínka lnu (zdroj rozpustné i nerozpustné vlákniny), obilné slupky, otruby, ořechy a semena, zelenina jako zelené fazole, květák, cuketa, celer a slupky některých druhů ovoce a rajčat.

 

Alergie vs. intolerance
potraviny omyly alergie
potraviny omyly alergie
Alergie vs. intolerance

Alergie

Jedná se vždy o reakci imunitního systému. K jejímu spuštění stačí velmi malá, stopová množství alergenu. Vzniklý stav je akutní a může vyvolat až anafylaktický šok. Alergie se nejčastěji projevuje už od dětství a jedná se o imunologickou přecitlivělost. Může se projevovat například zažívacími nebo kožními projevy.

 

Potravinová intolerance

Intolerance je vlastně porucha metabolismu. V těle chybí enzym, který zpracovává určitou složku dané potraviny. Potravinová intolerance nikdy neodezní úplně. „Jsou období, kdy díky eliminační dietě dochází ke zlepšení, ale po opětném návratu intolerantních potravin do jídelníčku dochází opět ke zhoršení stavu. Je tedy lepší se opravdu problematickým potravinám vyhýbat po celý život,“ dodává Nikola Lesková. Intolerance na jednotlivé potraviny se projevuje škrundáním, tlakem v břiše nebo bolestmi břicha po jejich konzumaci. Může se objevit také průjem či zácpa. V závislosti na tom se postupně také přidává nadváha nebo naopak podváha. Lidé s intolerancí trpí nadýmáním, častou únavou, bolestmi hlavy, migrénami. Mohou mít potíže s dýcháním a kožní problémy.

 

Nenasycené, nebo nasycené mastné kyseliny?
potraviny omyly mastné kyseliny
potraviny omyly mastné kyseliny
Nenasycené, nebo nasycené mastné kyseliny?

S ohledem na naše zdraví není dobré z jídelníčku vypouštět tuky. Měly by tvořit zhruba 35 % z našeho denního energetického příjmu. Alespoň dvě třetiny z toho by měly pokrýt dobré tuky (převážně rostlinného původu).

 

Nasycené mastné kyseliny („špatné tuky“)

Jsou součástí tuků živočišného i rostlinného původu a při zvýšené konzumací negativně působí na lidské zdraví. Zvyšují hladinu cholesterolu v krvi a tím i riziko srdečně cévních onemocnění. Vyskytují se v tucích tužší konzistence, např. v sádle, kokosovém a palmovém tuku, apod., dále v uzeninách, tučném masu, mléčných výrobcích, také v dortech, polevách a náhražkách čokolád.

 

Nenasycené mastné kyseliny („dobré tuky")

Jsou součástí tuků rostlinného původu. Pomáhají udržovat správnou hladinu cholesterolu v krvi a podporují správný růst a vývoj dětí, snižují také riziko oběhových onemocnění. Najdete je v kvalitních rostlinných olejích, rybách, oříšcích, apod.

 

-ak-

 

Reklama