Učíme děti... obezitě
Jídlo z fastfoodu hlad nezažene Zdroj: Thinkstock
To, že patříme k nejobéznějším národům v Evropě, je smutný fakt, ale ještě smutnější je, že k nezdravému životnímu stylu vedeme i své potomky.
Z tloušťky se nevyroste
Nadváhou trpí každé sedmé dítě, obzvlášť malé. Starší děti se přece jen snaží v pubertě hmotnost snížit pro nezájem opačného pohlaví. To ale neplatí pro ty obézní – osm z deseti si kila přenáší do dospělosti. Určitě neplatí rčení mnohých babiček: „Jen ať si dá do nosu, z toho vyroste!“
Kvůli špatným stravovacím návykům chybí dětem živiny potřebné k tvorbě svalů a kostí a vitamíny obsažené v ovoci a zelenině. Naopak ve stravě je nadbytek soli, což může už v mladém věku vést k hypertenzi, zvlášť když schází pohybová aktivita. Dřív se po škole chodilo ven, dnes děti sedají k počítači. Učitelé tělocviku jsou zoufalí z fyzické kondice žáků i studentů, kdy dospívající kluk neudělá ani deset kliků.
„Děti si oblíbily fastfoody, ale jejich oblíbené hranolky a hamburgery obsahují škodlivé tuky a prázdnou energii. Hlad nezaženou, jen zvýší chuť na další porci,“ říká obezitolog Jiří Herman.
Rychle a zběsile
Děti nemají na jídlo ani čas. Často do sebe jídlo házejí ve spěchu, třeba během cesty do školy nebo domů, což je nezdravé i nehygienické. Odpadá pomalu i tradice, kdy se celá rodina sešla každý den u večeře a v klidu se najedla.
Děti přebírají vzorce chování dospělých, hltají velká sousta v celku, skoro bez přežvýkání, to je další – a dost opomíjená – příčina přibývání na váze, ale i mnoha žaludečních obtíží. „Ty způsobí i smažené a dnes populární tmavé grilované maso – to bývá karcinogenní, zvlášť v kombinaci s uzeninou! Zvýší totiž kyselost v zažívacím traktu, i když samo kyselé není. Mínus je v tom, že přijímáme víc sodíku než draslíku, kdysi byl poměr zcela opačný,“ varuje lékař.
Roli hraje i genetika, obezita se 2–3x častěji objevuje v pubertě u dětí, jejichž rodiče jí trpí, bez ohledu na to, kolik vážily tyto děti v dětství. Je u nich proto velmi důležité včas upravit jídelníček a životosprávu.
Reklamní lži
Nelze opominout obrovský vliv reklamy ohlupující děti i rodiče absurdními tvrzeními, že ta a ta čokoláda je zdravá, jelikož obsahuje sklenku mléka, nebo že po sušenkách s cereáliemi se netloustne, ale dají tělu energii. Ano, dají, ale maximálně kalorickou (většinou asi 50 % obsahu tvoří mouka a 20 % cukr).
Za „dietní“ jsou považovány třeba i pražené müsli (mají vyšší glykemický index než zmrzlina), ovocné džusy, light nápoje i další výrobky slazené aspartamem, který je pro děti ještě nevhodnější než cukr.
Nutná podpora
„Zázračná metoda na dětskou obezitu neexistuje. Platí stejná rovnice, jako u dospělých – výdej kalorií musí být vyšší než příjem. Děti to mají naopak ještě těžší, neobejdou se bez podpory rodiny a kamarádů, jinak nemají velkou šanci zhubnout,“ podotýká Jiří Herman.
Nemohou na rozdíl od dospělých ani užívat léky omezující vstřebávání tuku ve střevech či na úpravu metabolismu, to do patnácti let vůbec nepřichází v úvahu, a i později se tyto léky dají použít jen zcela výjimečně.
Síla kolektivu
Děti jsou naštěstí přizpůsobivé a nemají škodlivé návyky tak zakořeněné, aby se jich neuměly zbavit. Měly by jíst 5x denně (jednou týdně bez masa), nikdy nevynechat snídani, večeřet lehce. Ideální je najít sport, který by je bavil. Rozhodně by je ale rodiče neměli nutit do běhání či cvičení proti jejich vůli.
„Existuje i spousta her v přírodě, kdy děti spalují tuky, aniž by si toho byly vědomy. Dobrým řešením je chodit do turistického oddílu, navíc síla kolektivu dokáže zázraky,“ tvrdí obezitolog.
Otrávené děti
S alarmujícím objevem, že děti přijímají vysoce nadlimitní hodnoty kadmia, přišel nově Státní zdravotní ústav. Jde o jed, který se obtížně vylučuje – v ledvinách může být desítky let! Nejvíc ho obsahují vnitřnosti, brambůrky, kakao, těstoviny, pečivo, mouka, některé druhy olejů.
Najdeme ho, bohužel, i v některých jinak doporučovaných potravinách – rybách, špenátu, rýži, olivách, ústřicích, krabím mase a dokonce i čaji. „Do těla se kadmium dostává z orné půdy kontaminované chemickými hnojivy. Následky mohou být pro nevyspělý organismus fatální – poruchy ledvin, jater, řídnutí kostí, chudokrevnost, u chlapců nízká kvalita spermií, rakovinové bujení,“ varuje Jiří Herman.
Kadmium navíc přijímáme i ze znečistěného vzduchu (až kolem 50 %!), nejrizikovější je proto kouření v pubertě či ještě před ní. Nikotin je prostě další nebezpečný jed v těle...
Jan Janula
Autor článku
Anna Kopečková
Anna je dlouholetou redaktorkou v rámci magazínové tvorby na webech TV Prima. Primárně se stará o obsah na webu Prima Ženy. (anna.kopeckova@iprima.cz)
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
