Dušičky u nás i ve světě: Někde prostírají mrtvým, jinde nechávají zesnulým jídlo

Jak dobře znáte Dušičky? Zdroj: istock

Kdy jsou Dušičky a jak vlastně vznikly?

Památka všech věrných zemřelých, kterou my známe jako Dušičky, připadá každý rok na 2. listopadu. Předchází jí 1. listopadu slavnost Všech svatých. Přestože dnes oba dny často splývají v jedno období návštěv hřbitovů, původně mají odlišný význam. Slavnost Všech svatých je věnována svatým, zatímco následující den patří vzpomínce a modlitbám za zemřelé. Významnou roli v ustálení 2. listopadu sehrál na přelomu 10. a 11. století opat Odilo z francouzského kláštera Cluny, který zavedl připomínku zemřelých v klášterech spojených s Cluny. Zvyk se následně šířil dál a postupně se stal součástí západního křesťanství. Temnější část roku byla odedávna spojována se smrtí, předky a světem, který lidským očím zůstává skrytý. Není proto překvapivé, že právě konec října a začátek listopadu dodnes provází tolik zvyků spojených s dušemi zemřelých.

Mohlo by vás zajímat: Co AI předpovídá Česku na dalších 5 let? Čeká nás velká proměna a potřeba stability

Proč na hrobech zapalujeme svíčky?

Svíčka patří k Dušičkám stejně jako květiny a věnce. Její světlo symbolizuje vzpomínku, naději a život, který nekončí smrtí. Světlo ale mělo ještě další význam, mělo ukazovat duším cestu a zároveň chránit živé před tím, co přichází z druhého světa. Dříve se totiž věřilo, že se v dušičkovém období mohou zemřelí vracet ke svým domovům. Proto pro ně někde lidé nechávali jídlo, rozsvícené světlo nebo jim uvolňovali místo u stolu. Hranice mezi světem živých a mrtvých měla být v těchto dnech mnohem tenčí než obvykle.

Astročlánky

Znamení, která Halloween nemusí: Kozoroh má lepší věci na práci a Pannu chaos neláká

Jak se Dušičky slaví u nás?

V Česku mají Dušičky především klidnou a rodinnou podobu. Lidé uklízejí hroby, přinášejí chvojí, věnce a květiny a zapalují svíčky. Hřbitovy se večer promění v moře drobných světel a právě tato atmosféra patří k nejsilnějším obrazům českých Dušiček. Dříve však byly zvyky pestřejší. Na některých místech se nechávalo přes noc jídlo nebo se peklo zvláštní pečivo určené pro dušičkové období. Lidé se modlili za zemřelé a věřili, že jim tím mohou pomoci nalézt klid. Svátek byl také příležitostí připomenout si předky, o kterých se už běžně nemluvilo. Nešlo tedy pouze o návštěvu konkrétního hrobu, ale o propojení několika generací jedné rodiny.

Nedávno vyšlo: Luna a naše nálady: Při úplňku jsme plní emocí, dorůstající Měsíc nás nutí více pracovat

Mexiko - Mrtví se vracejí domů

Úplně jinou atmosféru má mexický Día de los Muertos, Den mrtvých. Barevné lebky, květiny, jídlo, hudba a rodinná setkání mohou Evropanům připadat jako pravý opak našich tichých Dušiček, smysl je ale podobný: připomenout si ty, kteří zemřeli. Rodiny připravují domácí oltáře zvané ofrendas, na které dávají fotografie zesnulých, svíčky, květiny a jejich oblíbené jídlo či pití. Důležitou roli mají oranžové aksamitníky, jejichž výrazná barva a vůně mají pomoci duším najít cestu zpět. Na zesnulé se nevzpomíná pouze se smutkem. Vyprávějí se rodinné příběhy, jí se a slaví. Smrt zde na několik dní přestává být tématem, o kterém se mlčí, a stává se přirozenou součástí rodinné paměti.

Astročlánky

Halloween: Svátek světel, stínů a magie. Vyzkoušejte starodávné kouzlo štěstí

Filipíny - Hřbitov se stává místem rodinného setkání

Také na Filipínách mají první listopadové dny velký význam. Rodiny míří na hřbitovy, kde zapalují svíčky, modlí se a vzpomínají na zemřelé. Návštěva ale nemusí trvat jen několik minut. Příbuzní mohou u hrobů strávit dlouhou dobu, přinášejí jídlo a společně se setkávají. Hřbitov se tak na chvíli stává místem, kde se znovu symbolicky potkává celá rodina – živí i ti, kteří už zemřeli.

Polsko - Hřbitovy září tisíci světel

Velmi blízkou podobu mají svátky zemřelých v Polsku. Především 1. listopadu se rodiny vydávají na hřbitovy, upravují hroby a zapalují obrovské množství svíček. Večer pak polské hřbitovy vytvářejí působivou krajinu plnou světel. Návštěva hrobů má silný rodinný charakter a lidé často urazí i velké vzdálenosti, aby se dostali na místa, kde jsou pochováni jejich příbuzní. Stejně jako u nás se tak začátek listopadu stává chvílí, kdy se rodina symbolicky vrací ke svým kořenům.

Mohlo vám uniknout: Úplňkový úklid energie: Zbavte domov starých věcí a hlavu toho, co vás už zbytečně tíží

Itálie - Zemřelí mohou přinést dětem dárky

V některých částech Itálie se se svátkem zemřelých pojí tradice, které by děti z jiných zemí možná vůbec nepovažovaly za smutné. Zesnulí předkové mohou symbolicky přinášet dětem sladkosti nebo drobné dárky. Podoba zvyků se liší podle jednotlivých regionů a právě na jihu země a na Sicílii se uchovaly velmi výrazné tradice spojené s mrtvými. Smyslem není děti smrtí strašit. Naopak se tím udržuje představa, že zesnulí členové rodiny nepřestávají být její součástí jen proto, že už fyzicky nejsou přítomni.

Životní styl

Vysvětlete dětem, jak se liší Halloween a Dušičky. Slavit můžete klidně obojí

Spojení velmi rozdílných tradic

Český hřbitov osvětlený svíčkami vypadá úplně jinak než mexický oltář plný květin a jídla. Přesto za oběma zvyky stojí podobná potřeba – nenechat zemřelé zmizet z rodinné paměti. Právě proto se v tolika kulturách objevuje světlo, jídlo, fotografie, květiny nebo návštěva místa posledního odpočinku. Každá země si vytvořila vlastní způsob, jak dát mrtvým na několik okamžiků znovu místo mezi živými. A možná právě proto mají Dušičky tak zvláštní atmosféru. Na chvíli se zastavíme, vyslovíme jména lidí, kteří už tu nejsou, a tím je alespoň na okamžik přivedeme zpátky do našich vzpomínek.

Zdroj: expats, myczechrepublic, athome-network

Co předpověděla z karet Helen Stanku na listopad?