Expert na akty Tono Stano o umění: Ženu považuji za neskonale obdivuhodnou bytost
Show Jana Krause (32) - upoutávka
Tono Stano (62) je uznávaný česko-slovenský fotograf, který proslul zejména svými citlivě umělecky pojatými černobílými akty. V legendární červené pohovce u Jana Krause se rozpovídal o ženské kráse, výstavách, které pořádá, a zavzpomínal i na své umělecké začátky.
Umělec Tono Stano se proslavil především svými černobílými snímky a zaměřením na krásu ženského těla, cizí mu ale není ani kombinace fotografie s abstraktním uměním, což pravidelně dokazuje na svých výstavách.
Tono Stano jako fotograf, kterým Jan Kraus důvěřuje
Dalším hostem divácky oblíbeného pořadu Show Jana Krause bude fotograf Tono Stano a moderátor ihned na začátku promítne divákům malou ochutnávku z jeho tvorby. Zároveň připustí, že Stano je jedním z mála fotografů, od kterých by se nechal portrétovat, což téměř nedělá, protože prý na snímcích vypadá blbě. „To nepustím z ruky,“ reaguje fotograf. „To bych vás trápil, až byste vypadal hrozně chytře,“ reaguje na moderátorova slova umělec, jenž se v současné době prezentuje výstavou v Trafo Gallery věnovanou nejen jeho fotografiím, ale i malbě.
Tono Stano prostřednictvím své modelky namaloval cyklus abstraktních kaligrafických obrazů, což navíc fotograficky i skrz videozáznam zdokumentoval. „Hledám média, která jsou pro to, co chci realizovat, nejvhodnější,“ vysvětluje autor v Show Jana Krause, kterou uvidíte ve středu večer na Primě. „Takže v případě této kolekce jde primárně o malbu. Ona je výsledkem a na ni je to fokusované. Já jsem veřejně známý jako fotograf, protože lidé škatulkují, takže když se pak řekne, že fotograf něco namaloval, je to těžko pochopitelné. Ve skutečnosti to tak ale není. Stále jde jen o výtvarné sebevyjádření různými prostředky,“ vysvětluje umělec, který se mimo fotografování věnuje i malbě.
Ženy mají fotografův obdiv
A co si fotograf myslí o rozmáhajícím se fenoménu současnosti, kdy každý stále něco fotí? „Je to podobné, jako když každý z nás mluví, ale ne každý dokáže něco vystihnout. Ne každý dokáže do řeči vnést zajímavou myšlenku,“ myslí si. Pak ale smířlivě poznamenává, že ho všudypřítomné fotografování vlastně baví.
Doménou umělce jsou především akty, které stále – i po více než 40 letech své umělecké kariéry – pokládá za přitažlivé téma. „Je to to nejcennější, co máme, a já osobně považuji ženu za neskonale obdivuhodnou bytost,“ říká fotograf, který sám o sobě tvrdí, že je hravý, že ho baví hodně věcí a že ho oslovuje především krása.
Svoji tvorbu navíc nepovažuje za práci, ale za čistou euforii a vášeň. „Pracuju tak koncepčně, že si sám sednu. Musím být tedy skutečně sám a vlastně fantazíruju. Je to imaginativní proces. Protože kdybych přišel do ateliéru, kde už jsou lidi, se kterými pracuju, chyběl by mi nadhled. Mám tedy jakýsi scénář, i když tam pak do toho třeba vpadne něco úplně jiného,“ uzavírá své vyprávění s tím, že každý člověk by měl být tvůrčí, hledat krásu a opájet se životem.