Bojíte se strašidel? Na Dušičky je jich všude plno!
Památku zesnulých si připomínáme 2. listopadu. V tento podzimní den bývají pomníky na hřbitovech čerstvě vydrhnuté, na hrobech leží věnečky a světlo desítek, ba stovek svíček upozorňuje na to, že se děje cosi zvláštního.
Zvlášť když přijde soumrak a všechna ta světélka září do tmy jako veselé tečky za smutnými větami. Počasí bývá už pochmurné, podzimní, v tújích nad kříži se honí studený vítr a obloha poplakává, jako by truchlila nad zesnulými.
Strašidelná noc
Naši předkové věřili, že právě na přelomu října a listopadu se prolíná svět živých se světem nebožtíků. Tehdy Keltové oslavovali konec roku, takzvaný Samhain. Rozdíl mezi mrtvými a živými se stíral, duše zesnulých podle Keltů navštěvovaly živé, zatímco ti se naopak směli podívat do podsvětí. Ta noc z 31. října na 1. listopadu byla velmi strašidelná, prostíralo se pro zemřelé příbuzné. Čekalo se, že jejich duchové přijdou na návštěvu. Do okna dávali Keltové zapálenou svíčku, aby mrtví snáze našli cestu domů. Ne všichni duchové však byli dobří, a tak si lidé ve strachu před těmi zlými malovali obličeje pestrými barvami a oblékali se do cárů, čímž se chránili. Ochranu poskytoval též očisťující oheň, proto se zapalovaly svíčky i ohýnky.
PŘEČTĚTE SI: VELKÝ SPECIÁL DUŠIČKY A HALLOWEEN
Do lampy máslo, do džbánu mléko
Dušičky se slaví od desátého století, byly zavedeny, aby čelily do té doby přetrvávajícím pohanským obřadům. Mezi zdejší zvyky spojené s tímto svátkem patřilo například naplnit lampu na olej máslem, aby si duše hříšníků mohly potřít spáleniny, případně připravit pro ně do džbánu studené mléko, aby se mohly ochladit. Peklo se i slavnostní pečivo, takzvané dušičky ve tvaru kostí. Těmi se obdarovávali chudí lidé, pocestní a žebráci u kostela.
Zesnulí v kostelích
Věřilo se, že o dušičkové půlnoci mívají duchové bohoslužbu. V kostelích, které jsou za normálních okolností v tuto hodinu tiché a tmavé, svítí světlo a je slyšet hovor. Scházejí se tam zemřelí a běda, když mezi ně omylem zabloudí někdo živý. Na kusy ho roztrhají. Mezi mrtvé by se živí míchat neměli. Traduje se, že si jedna babička spletla půlnoc s časným ránem a myslela si, že už by měla pospíchat na mši. Tak se dostala do kostela, ale mezi duchy. Těm se jí zželelo a strhli z ní jen kožíšek. Oděv roztrhali a vystrašená babička měla čas utéci.
-em-