Očkování proti žloutence A stojí tisíce korun. Mytí rukou ale nemusí stačit

Infekce ze školy, nákaza od kolegy v práci, žloutenka z hudebního festivalu i z madla v MHD. Takové jsou některé letošní příběhy, za nimiž stojí virová hepatitida A. Nemoc nejenže je hodně nepříjemná, může také zásadně zkazit naše plány například na dovolenou, i když se sami nenakazíme. Riziko je přitom poměrně velké, nemocných je letos mnohem více a stále jich přibývá.

„Naše populace je vůči viru hepatitidy A velmi vnímavá, protože od poslední velké epidemie v roce 1979 uplynulo více než 45 let. Většina lidí se tak s virem nikdy nesetkala a nemá protilátky. Proto je ohrožena prakticky celá společnost,“ vysvětluje primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství. Nedostatek protilátek se týká zejména mladších lidí. Část rodičů se domnívá, že jejich děti jsou proti této žloutence očkovány v rámci povinné vakcinace, ale to je omyl – očkuje se proti hepatitidě typu B, která se přenáší pohlavním stykem nebo sdílením jehel a může přejít do chronické formy.

Drastický dopad nemoci špinavých rukou: V Praze jí podlehlo už 10 lidí, v celé zemi dvojnásobek

Hepatitida A je akutní onemocnění, které po prodělání zanechává celoživotní imunitu. Jde vlastně o virový zánět jater. Žloutenka A se rovněž nazývá nemocí špinavých rukou a nákaza hrozí především při úzkém kontaktu s nemocnou osobou, typicky v kolektivech malých dětí, kde k jejímu šíření přispívají i společné toalety. Stačí, aby si dítě po jejich použití neumylo dobře ruce, z nichž se virus může dostat do úst. Společné toalety a horší hygienické podmínky přispívají také k šíření třeba na hudebních festivalech.

V uplynulých desetiletích se však hepatitida A objevovala spíše mezi bezdomovci, uživateli drog nebo ve vyloučených lokalitách. To ale letos už moc neplatí. Virus přežívá i na předmětech a letos se rozšířil natolik, že se dá nakazit, pokud člověk sáhne třeba na kliku v obchodě či madlo v MHD, neumyje si ruce a bude jimi třeba jíst či si olizovat prsty. Virus je přitom poměrně odolný, nevadí mu ani vlhko. Nemoc se kvůli tomu šíří i mezi dospělými, na infekčních odděleních nemocnic s ní letos skončili třeba čtyřicátníci se zcela nerizikovým způsobem života, kteří nemají problémy s hygienou. „Často nezjistíme, kde a jak se nakazili,“ dodává lékař Dlouhý.

Kolik je v Česku nemocných?

Odborníci vyčíslili, že letos mezi lednem a koncem července přibylo více než 1350 případů, přičemž loni jich bylo kolem šesti set za celý rok, předchozí roky ještě méně. Hepatitidy A je nejvíce od roku 2008. Nemoc se hodně šíří například v Praze, v některých jejích částech už lékaři dokonce mluví o lokální epidemii. Kromě hlavního města se nemoc nejvíce šíří ve Středočeském kraji a Moravskoslezském kraji. Zrádné je třeba to, že malé děti mohou nemoc šířit, aniž by samy měly výrazné příznaky, může dokonce proběhnout zcela bez nich. U dospělých, a to i u jinak zdravých lidí, může naopak mít nemoc vážnější průběh a častěji jim hrozí komplikace.

Čtěte také: V Česku rapidně přibývá nakažených žloutenkou, varují experti. Případů je nejvíce za 15 let

Inkubační doba je přitom poměrně dlouhá, činí 2 až 6 týdnů, obvykle 30 dní. Člověk přitom je infekční dříve, zhruba dva týdny předtím, než se objeví případné příznaky. Ty mohou být zpočátku nejednoznačné a člověk nemusí hned pomyslet na žloutenku. Patří mezi ně například únava a malátnost, nevolnost s pocitem na zvracení, ztráta chuti k jídlu, objevit se může také nadýmání a bolest v podbřišku. Později se přidává horečka, tmavá moč, světlá stolice a někdy také žluté zabarvení kůže a očního bělma, což svědčí o zasažení jater.

Obvykle příznaky trvají několik týdnů, v některých případech až měsíc. Základem diagnostiky jsou krevní testy, které odhalí protilátky proti viru nebo přítomnost virové RNA v krvi. Lékař může provést i jaterní testy, s jejichž pomocí vyhodnocuje poškození jater. Léčba přímo na žloutenku v podobě nějakých antivirotik neexistuje, mírní se příznaky. Základem je klid, odpočinek, dostatek tekutin, lehká strava a naprosté vynechání alkoholu. V těžších případech je nutná hospitalizace, v nemocnici lidé mohou dostávat například léky na podporu činnosti jater. Pobyt v nemocnici většinou trvá jeden až tři týdny. Většina lidí se z hepatitidy A zotaví bez následků, ale rekonvalescence bývá poměrně dlouhá, trvá až několik měsíců.

Mohlo by vás zajímat: „Nemoc narkomanů“ a bolestivá léčba: Sedm mýtů, které škodí včasnému odhalení žloutenky C

Nemoc je nakažlivá, i když ne tolik jako třeba chřipka nebo rýma. Pokud se člověk setkal s nemocným například ve škole nebo doma, mohou lékaři doporučit očkování – funguje totiž i zpětně. Vzhledem k dlouhé inkubační době se však musí podat maximálně do dvou týdnů po prvním setkání s infikovaným člověkem. V tomto případě ho hradí pojišťovny.

Lidé s rizikovým kontaktem musí také po třech, třiceti a padesáti dnech na opakovaná vyšetření ukazující, zda se nenakazili. Nejde ale o karanténu, mohou nadále chodit do školy nebo do práce. Dětem však lékaři v takovém případě mohou zakázat například účast na školní pobytové akci nebo táboře.

Kdo by se měl nechat očkovat

„Za nejlepší preventivní opatření je možné označit očkování, ideálně v dětském věku, protože úplné očkování chrání dlouhodobě. Očkování je doporučováno zejména osobám vystaveným zvýšenému riziku nákazy hepatitidou A,“ říká hlavní hygienička Barbora Macková. Děti se mohou očkovat od jednoho roku věku. Vakcína je však poměrně drahá, standardně se dávají dvě dávky a jedna vyjde minimálně na patnáct set korun. V případě, že by dospělý chtěl očkovat zároveň i proti hepatitidě B – děti ji mají v povinném očkovacím kalendáři – je třeba počítat se třemi dávkami.

Žloutenka se šíří i přes mobilní telefony:

Zdarma mají vakcínu proti akutní virové hepatitidě například jen lidé pracující v integrovaném záchranném systému nebo obyvatelé území zasažených povodněmi, kde hrozí šíření žloutenky typu A. Lékaři a hygienici už delší dobu usilují o to, aby vakcínu pojišťovny platily všem, a ministerstvo zdravotnictví s tím podle svého vyjádření počítá. Reálné je to však nejdříve od roku 2027. Do té doby mohou lidé využívat alespoň příspěvky pojišťoven na očkování, většinou ve výši několika set korun.

Přibývá i „céčko“

Kromě toho, že je letos na vzestupu hepatitida A, pozorují lékaři také stoupající počet případů hepatitidy typu C. Ani pro ni se běžně neočkuje. Na rozdíl od „áčka“ postupuje žloutenka typu C nenápadně a roky ničí játra. Odborníci odhadují, že nakažených může být až desetkrát více, než uvádějí oficiální statistiky. Onemocnění probíhá bez bolesti a bez výraznějších příznaků. Onemocnění může mít velmi vážné následky – od cirhózy přes rakovinu až po selhání jater, kdy jediným řešením zůstává transplantace. Podle lékařů patří kromě uživatelů drog k ohroženým třeba lidé, kteří absolvovali transfuzi před rokem 1992. Testování na hepatitidu C provádějí praktičtí lékaři i specialisté, léčba je možná pomocí léků v tabletách.

Zdroj: Virovahepatitida.cz, KHS Moravskoslezského kraje, Státní zdravotní ústav