Sofie (36): Manžel přišel o práci a novou přestal hledat. Jen sedí doma a kouká do mobilu

Manželův vyhazov z práce byl pro nás oba docela šok. Vůbec jsme to nečekali. Pracoval tam několik let a začátkem příštího roku si plánoval říct o seniorní pozici a zvýšení platu. Zničehonic ale jednou přišel domů s tím, že se ve firmě dělaly škrty a on je mezi lidmi, kterých se to týká.

Životní styl

Hana (37): Syn se styděl za moje oblečení. Tehdy jsem si uvědomila, jak na sebe kašlu

Naštěstí dostal slušné odstupné, takže jsme věděli, že jsme na pár měsíců bez většího tlaku, ale stejně to nebyl příjemný pocit. Máme tříletého syna, který začal chodit na pár hodin do školky, a já pracuji na poloviční úvazek, abych zvládala starost o syna, domácnost a všechno kolem rodiny. Manžel do té doby vydělával podstatně víc než já, takže jsme byli zvyklí, že většinu výdajů táhne on.

Rána to byla hlavně pro manželovo ego, protože nikdy předtím výpověď nedostal a ve firmě viděl svou budoucnost. Měla jsem trochu strach, co to s ním udělá, ale k mému překvapení to bral docela statečně.

Mohlo by se vám líbit: Poslušnost může podrývat sebehodnotu dětí, říká pedagožka. Pevná ruka k výchově nepatří

Vstával normálně s námi, sedl si k počítači a začal projíždět nabídky. Posílal životopisy, obvolával známé a chodil na pohovory. Říkala jsem si, že si alespoň najde práci, která ho bude bavit ještě víc než ta minulá, a bude to brát jako nový začátek.

Ani po měsíci intenzivních pohovorů a schůzek ale neměl štěstí. Už několikrát to vypadalo hodně nadějně, ale potom dali stejně přednost někomu jinému. Já si ten první měsíc docela užívala, že jsme všichni tři zase často spolu doma. Naposledy se nám to stalo, když se syn narodil a manžel byl se mnou polovinu šestinedělí doma.

Životní styl

Dáša (37): Manžel prožívá synův fotbal až příliš. Ten už nechce, aby táta chodil na zápasy

Z příjemného volna se stává problém

Čím víc času ale trávil doma, tím víc jsem ho zapojovala do domácnosti. Nechtěla jsem po něm nic přehnaného, spíš mi přišlo logické, že když já chodím do práce a on je doma, rozdělíme si některé věci trochu jinak. Začal tedy občas vyzvedávat syna ze školky, připravil oběd, chodil nakupovat.

Manžel měl pořád pocit, že si práci najde každou chvíli, takže jsem ho nijak nestresovala. Už jsem ale pomalu měla pocit, že by se měl vrátit do práce, abychom úplně nevyčerpali naši finanční rezervu.

Po skoro třech měsících už bylo znát, že mu dochází trpělivost. Pohovorů ubývalo a místo každodenního hledání práce začal koukat na nabídky spíš nárazově. Začínal být i háklivý na to, když jsem mu pracovní nabídky posílala já. Prý je schopný si najít práci bez pomoci. Místo pokory se ale začal trochu vymlouvat na to, že na pracovních portálech stejně nic pořádného není a všichni mají dobrá místa z protekce nebo známosti.

Snažila jsem se ho chápat. Věděla jsem, že pro něj nebylo jednoduché najednou přijít o něco, na čem několik let pracoval a kde už počítal s kariérním postupem. Zároveň jsem ale začínala mít pocit, že se doma pomalu zabydluje v režimu, který měl být jen dočasný.

Životní styl

Alice (32): Zhubla jsem přes třicet kilo. Překvapilo mě, jak jinak se ke mně lidé chovají

Začínal polevovat nejen v hledání práce, ale i v povinnostech doma. Už nevstával s námi ráno, ale běžně vylézal z postele kolem půl desáté dopoledne, protože do rána pařil hry na počítači. V pyžamu zůstal klidně až do odpoledne a domácnost začala zase postupně zůstávat hlavně na mně.

Přestal vyzvedávat syna ze školky tak často a sám od sebe neudělal skoro nic. Nechtěla jsem po něm, aby doma uklízel od rána do večera, ale nechápala jsem, proč bych měla po práci ještě vařit, prát, uklízet a starat se o syna, když on má celý den volno.

Čtěte také: Právo na dítě i bez partnera? Česko debatuje o přelomové změně v umělém oplodnění

Začínalo mě to štvát čím dál víc. On měl celý den sám pro sebe, já se po práci rychle hnala za synem do školky a doma pokračovala druhá směna. Když jsem po manželovi něco chtěla, odpověděl mi, že si hledá práci a nemá čas. Prý proč jsem tak naštvaná, když dělá přesně to, co jsem po něm chtěla.

Manželovo volno začalo dost idylicky, postupně se ale proměnilo ve velkou noční můru. Zvykl si totiž, že má doma pohodičku a nemusí nic moc dělat. Účty už ale pomalu volají po zaplacení a já na to ze svého polovičního úvazku prostě nemám. Nemluvím ani o tom, že už si doma lezeme dost krkem.

Životní styl

Kuba (39): Koupili jsme psa kvůli dětem. Nakonec zachránil hlavně mě

Práci hledá čím dál méně

Nejdřív jsem se snažila být trpělivá, teď už ale opravdu nevím, co dál. Na práci se ho skoro bojím zeptat. Nabídky odmítá a pomoc doma bere jako výčitku. Já už přitom nemám moc možností, jak to celé dál táhnout sama.

Nedávno jsem přišla domů a manžel ležel na gauči a koukal do mobilu. Já měla za sebou práci, vyzvednutí syna ze školky a cestou ještě nákup. Doma jsem pak začala chystat večeři, zatímco on zůstal ležet. V tu chvíli jsem ho chtěla zabít.

Nenechte si ujít: Rodičovství odkládáme stále déle. Po 35. roce plodnost prudce klesá, varuje lékařka

Hodně často se kvůli tomu hádáme. Řekla jsem mu, že takhle přece nemůžeme fungovat další půlrok nebo rok. Potřebuju, aby začal něco dělat. Klidně vzal na čas méně placenou práci. Manžel mi na to řekl, že si práci najde a já mu musím věřit.

Jenže právě s tím mám teď problém. Nevadí mi, že přišel o práci. To se může stát každému. Vadí mi, že doma nic neřeší, a já se snažím zvládat práci, syna, domácnost i peníze. Nevím, jak ho přimět, aby pochopil, že už nejde jen o hledání nové práce.

Zdroj: Autorský příběh na základě zkušenosti čtenářky

Rodiče v Česku selhávají, varují experti. Děti ohrožuje krize duševního zdraví, co zmůže stát?