Mladý šéfkuchař Martin Škoda přivezl z Číny zlato a bronz!
Upozornil na sebe už ve svých 17 letech, kdy vydal první kuchařku, kterou sám nejen napsal, ale i nafotil a nakonec s ní uspěl i v celosvětové soutěži. A úspěch zopakoval i se svou novou knihou…
Martine, ty ses právě vrátil z Číny, odkud sis ze soutěže Gourmand Cookbook Awards neodvezl jednu cenu, ale rovnou dvě! To je vážně úspěch! Řekneš nám v jakých kategoriích si zabodoval a na jakých místech?
Máš pravdu, přiletěl jsem před chvílí, myslím, že mě teprve čeká solidní jet leg, ale nemám moc času na odpočinek, tak ho budu muset nějak přechodit. Moc si toho vážím, je to obrovský úspěch a taky satisfakce za všechnu tu práci, co jsme s kuchařkou měli, za to co dělám. V soutěži jsem obhájil jsem třetí místo, tentokrát s mojí druhou kuchařkou Škoda nevařit 2: Kuchařka plná akce, a to v kategorii “Best TV Chef Europe”. Letos to byla snad vůbec nejpočetnější kategorie, takže o to větší úspěch. Plus jsem dostal speciální ocenění, dalo by se říct “kuchařská osobnost 2016” zmíněné soutěže, které uděluje samotný zakladatel soutěže Edouard Cointreau a dostane jej jen několik málo lidí z celého světa.
Prosím tě vysvětli nám, jak je možné, že jsi dostal 3. místo v kategorii Best TV Chef Europe, i když zatím pořad nemáš? Jde asi o tváře, které jsou z TV známé obecně, viď?
Je to tak. Jde o to, že do téhle kategorie spadají jak kuchařky televizních kuchařů, tak i veřejně známých osobností v gastronomii, které se v televizi objevují, ale nemusí mít svůj pořad. To byl i můj případ. Cením si toho o to víc, že v téhle kategorii letos bylo vážně našlapáno. Navíc televizní kuchařky často mívají velké produkce, velké týmy, my jsme tu mojí dali dohromady s malým týmem i rozpočtem. To je důkaz toho, že z mála jde kolikrát udělat hodně a ten pocit je pak o to lepší!
No a teď to speciální ocenění, já jsem fakt dojatá, to musí být neuvěřitelná čest! Proč si myslíš, že jsi cenu od ředitele Cointreaua dostal právě ty? On tě určitě sleduje už od doby, kdy ses umístil s první dílem Škoda nevařit!
To máš pravdu, sleduje. Říkal mi, že je vidět velký posun od první kuchařky, že jsem vyspěl a stejně tak i kuchařka. Já byl taky hodně nadšený! Jde o to, že je to cena, kterou uděluje pouze několika kuchařům z celého světa. Cena je složená z více aspektů, které se hodnotí. Jde o celkový přístup kuchaře, jeho kuchařské knihy, výstupy v televizi, věk, pohled na gastronomii či názory.
Řekni, jaký je to teda rozdíl – Škoda na předávání v Paříži a Škoda po 5 letech na předávání v Číně?
Více jak pět let, tentokrát jsem sice zase letěl sám, ale už jako zletilý chlapec. Zase to teda nebyla žádná delegace ani vládní speciál, bydlel jsem opět ve skromném hotelu :) Ale celkově jsem si to užil mnohem více. Strávil jsem v Yantaii týden, měl možnost ochutnat spoustu famózního jídla, které jsem třeba ani dříve nejedl, a poznat desítky inspirativních lidí z celého světa, získat mnoho cenných kontaktů. Hlavně se domů vracím s mnohem větším úspěchem, což je samozřejmě skvělý.
Můžeš nám nějak krátce popsat tu ceremonii z letošního roku? Taky jste měli pekingskou kachnu? :)
Kachnu jsme neměli, ale ochutnal jsem ji 2x k obědu ve městě. Předávání cen probíhalo v průběhu tří dní v nádherné zahradě kousek od pláže v Yantaii východně od Pekingu. Byl to v podstatě celý areál, který byl věnovaný Gourmand World Cookbook Awards. Mimo stage, kde se vyhlašovaly ceny, byla v okolí také kuchyně na workshop, výstava finálových kuchařek, prostor pro hostiny, prezentace, degustace, přednášky, vařili tam i kuchaři, kteří mají michelinskou hvězdu, atd. Plus se přímo v areálu připravovaly také některé z gala večeří. Na jedné jsme měli 20 hodin pečené argentinské asado (hovězí), které přiletěl udělat vyhlášený kuchař přímo z Argentiny, další večer byla hostina u jednoho dlouhého stolu asi pro 500 lidí, a tam se jedlo snad úplně všechno. Čínská klasika, peruánská pachamanca, saláty, grilované hovězí… Poslední den jsme byli také na večeři, která probíhala na střeše jednoho z mrakodrapů, tam nám nosili jen čínskou klasiku, třeba mořskou okurku jsem měl poprvé, stejně tak okurkové květy, a stálo to za to. Byl to v podstatě festival skvělých knih, jídla a pití.
Co jídlo z ulice?
V podstatě jsem neměl nic špatnýho, jen jídlo cestou zpátky na letišti nebyla žádná velká hitparáda. Na ulici se jí skvěle! Měl jsem věci v klasických bistrech, dal si vyhlašené BBQ na ulici, ochutnal tradiční shandonskou kuchyni a mnoho dalšího přímo na Gourmand Awards. Všechno bylo čerstvé a plné chutí.
Určitě ses potkal se spoustou inspirativních lidí…
Ano, byla jich spousta. Třeba právě Carlos, argentinský kuchař, který nám dělal zmíněnou večeři, to je úplná špička v oboru. Ale byla tam také celá řada televizních moderátorů z Británie, Francie, lidi z Ameriky, Mexika, v podstatě z celého světa, tohle místo je k poznávaní nových lidí ideální. Začal jsem díky tomu řešit dokonce i možný překlad Škoda nevařit 2 do dalších jazyků. Třeba zástupce distributora z Maďarska byl z knížky úplně nadšený, stejně tak nakladatel z Izraele a Švýcarska.
No tak to je pecka! Těším se na Škoda nevařit 2 v maďarštině! Za co jsi na sebe zatím nejvíc pyšný?
Nerad sám sebe chválím, takže na to asi nedokážu odpověď, ale jsem hlavně pyšný na celý tým, který se mnou (nejen) na kuchařce dělal a se kterým můžu rozvíjet všechny svoje další nápady. Protože nebýt jich, nikdy do Číny nejedu a už vůbec to nedopadne takhle úspěšně. Vážně se ukázalo, že malá parta nadšených lidí dokáže udělat mnohem více než některé velké produkce, a z toho mám velkou radost.
Martine, co tě teď čeká zajímavého? Plánuješ další kuchařku?
Kuchařka bude, chci udělat trilogii, ale zatím nevím kdy a ani o čem přesně :). Momentálně jsem se vrátil do studentského života, studuju pořád ještě na Karlovce. V létě mám před sebou hodně vaření, BBQ, plus je ve hře televizní pořad.
Už máš napsanou bakalářku, viď? Co státnice?
Uff, bakalářku jsem odevzdal těsně před odletem, takže ano, ale jak říkáš, státnice jsou více než za rohem, musím se začít učit, ale zatím místo toho dělám všechno možné, jako třeba teď tenhle rozhovor :)
Čím sis udělal naposledy radost?
Před odletem do Čech jsem si na letišti koupil power banku, aby se mi nevybil mobil a mohl jsem poděkovat všem fanouškům a kamarádům za podporu.
Autor: Adéla Hálková