Představujeme mladé tvůrce: K tvorbě origami šperků mě inspiruje samotný papír

Skládali jste si jako malí lodičky z papíru? Určitě ano, to dělá každé dítě. Ale u Terezie Tunkové tato záliba přerostla v posedlost a nakonec i v něco, co ji živí. Skládá totiž šperky z papíru. „Tvořím šperky z miniaturních papírových origami skládanek. Papír má výhodu, že je lehoučký, umožňuje mi dělat šperky jakkoliv velké a mohu používat obrovskou škálu barev, vzorů. Dokážu zrecyklovat skoro každý papír, který se mi dostane pod ruce,“ svěřila se Terezie, která ale nyní téměř všechen svůj čas věnuje organizování Dyzajn marketu.

Proč vás oslovil zrovna papír a kdy tato posedlost vlastně začala?

Od malička nás rodiče a babička vedli k tvoření všeho možného. Máma nám se sestrou skládala papírovou žábu, která se po složení nafoukla… Bylo to takové kouzlo, co jde z papíru udělat. Rodiče i sestra jsou architekti, já stavební inženýrka/architektka, ale v oboru již nepracuji. Během vysoké školy byla kolem mě také spousta papíru, kreslení, tvoření modelů, koláží a podobně. Šperky jsem tvořila už od střední školy, ale korálkové a drátkové. K origami šperkům jsem se dostala před pěti lety. Náhodou jsem totiž zjistila, že skládaný jeřáb lze složit i takhle malý.

Vaše šperky jsou z papíru. Ošetřujete je nějak, aby dlouho vydržely? A když na váš prstýnek zapomenu a umyju si například ruce?

Přesně to se stalo kamarádce, začala mýt nádobí v prstýnku ode mě… Jiná kamarádka zase byla takový můj testovač, namáčela šperky, kde se dalo, samozřejmě omylem. Pak mi vždy hlásila, že vše vydrželo. Například i tři sprchování po sobě nebo mořskou vodu. Mé šperky jsou impregnovány, takže nějaké namočení vydrží, ale určitě to nedoporučuju zkoušet denně. Když se člověk o šperky dobře stará, tedy nepohodí je do kabelky bez krabičky, aby byly otloukané dalšími věcmi, vydrží dlouho, snad i navždy.

Vaše šperky jsou převážně z papíru, používáte ale i jiné materiály. Jaké?

Origami skládanky jsou vždy zavěšeny či propojeny s kovovými komponenty, tedy bižuterním kovem, stříbrem a chirurgickou ocelí. Ale jiný materiál nepoužívám, nedokážu papír opustit.

Kde má papír hranice? Je něco, co se složit nedá?

Všechny moje origami jsou skládánky z jednoho kusu papíru – čtverce či obdélníku. Moc nepřemýšlím, co se složit nedá, určitě toho bude spousta. Já se nepovažuji za zkušeného origamistu. Na své šperky používám pár skládanek – kytičku, jeřába, vějířek, lampionek, list… Nejde mi totiž ani tak o to mít co nejvíce druhů skládanek, ale chci je použít zajímavě a co nejdokonaleji ve šperku. Určitě se dá složit spousta věcí a spousta věcí zase nelze. Komplikované jsou miniaturní či maxiskládanky. Mě ale limituje gramáž papíru – určitá gramáž je na moje šperky ideální, jsou tužší, ale pak zase trpí ruce. Když je gramáž malá, netrpí tolik ruce, ale pak je šperk křehčí. Další limitující věcí je velikost mých rukou, mám je velké, a proto jsem schopna skládat skládanky jen do určité malosti. Menší, které potřebuju k tvorbě též, mi skládá moje kolegyně, nyní již kardiochiruržka Anna.

Stává se vám někdy, že třeba vidíte náušnice (či jiný šperk), které jsou z úplně jiného materiálu a vy si řeknete, to musím zkusit složit?

Určitě, ale spíš se mi stává, že vidím velikou skládanku použitou jakou dekoraci ve výloze, vyfotím si ji a pak ji s kolegyní skládáme a testujeme, jak malá jde složit. Občas zkouším origami skládat z látky, ale to zatím jen cvičně, bezcílně. Inspiruje mě samotný papír, krásné japonské vzorované papíry, které mi čas od času z Japonska či jiných končin světa někdo přiveze. Nebo když vidím zabalený dárek v zajímavém balicím papíru, už přemýšlím, co by z toho vypadalo dobře.

Je těžké se tvorbou šperků uživit? Nenarážíte například na pochybnosti lidí typu „vždyť je to jen papír, to nic nevydrží...“?

Ve chvíli, kdy jsem dělala jen šperky, jsem se jimi celkem rychle uživila. Neměla jsem tehdy velké nároky na život. Taky mě to stále překvapovalo, že to jde. A bavilo mě říkat: „Živím se tvorbou papírových šperků.“ Moje šperky nejsou drahé, takže to, že nevydrží jako diamanty, nijak nevadí. A navíc, když se o ně člověk dobře stará, vydrží dlouho. Určitě je v oběhu u zákaznic několik kousků, kterým je 5 let, a takhle dlouho šperky tvořím.

Podílíte se na pořádání akce pro všechny milovníky autorské tvorby – Dyzajn market. Ten nejbližší je už za dveřmi, na co se můžeme těšit?

První letošní Dyzajn market bude 21. a 22. března, tedy během prvních jarních dní! Designérů bude kolem 180 – několik našich TOP designérů, hodně stálic a hodně nových tvůrců. S týmem vždy vybíráme zajímavé nové tvůrce, mladé lidi, kteří třeba začínají, studenty, ale i zaběhnuté značky, které si zákazníci během let oblíbili. U stálých vystavovatelů nám jde o to, aby se jejich tvorba vyvíjela a posouvala dál. Těšit se můžete na oblečení od hlavy až k patě, doplňky, kabelky, čelenky, porcelán, doplňky do bytu, bločky, knížky a spoustu šperků všech druhů a materiálů.

Také se už druhý rok snažíme o limitovanou kolekci Dyzajn market DYZAJN, což jsou výtvory vyrobené maximálně dvaceti designéry přímo pro Dyzajn market. Každá edice (5 Dyzajn marketů do roka) má svou barvu a téma. Designéři dostanou toto zadání a vytvoří něco, co běžně neprodávají, a kolekce je pak ojedinělá a plná originálů. Stánek s „limitovkou“ je pak na místě též a zákazníci si mohou vybrat i tam.

Jak náročné je připravit tak velkou akci, kolik vám to zabere času? A máte třeba problémy s městem při vyjednávání o místě, nebo naopak „zlobí“ prodejci?

Organizování této akce mi bere skoro všechen čas, ale baví mě to, takže je to skvělá náplň mého života. Nyní mám v týmu 10 kolegů, kteří více či méně času tráví spoluorganizací. Přípravy akce nám trvají dva až tři měsíce, proto je Dyzajn marketů jen pět za rok. Víc jich není v našich silách dělat, i když zájem by ze strany designérů, zákazníků, ale i jiných měst byl. Zatím to nelze, bohužel. Naše stálé místo (4x v roce) je piazzeta Národního divadla, kde máme již vytvořeny silné a dobré vztahy, takže problémy nebývají. Divadlo si nás dobře vychovalo a my designéry plus minus též.

Jak vlastně vznikl celý ten nápad na pořádání Dyzajn marketu a kam se celá akce může ještě posunout? V loňském roce například akce byla i na Střeleckém ostrově, najednou se na takové akci sejde dvojnásob prodejců. Na druhou stranu asi není možné se zvětšovat donekonečna...

Dyzajn market vznikl kvůli lidem jako jsem byla já – kvůli těm, kteří se snaží živit se tvorbou, tím, co je baví a naplňuje. I kvůli lidem, kteří vystudovali uměleckou školu a prostě nic jiného než tvořit neumí. Často neumí ani sami sebe prodat a s tím se jim snažíme pomáhat.

Minulý rok byl celý o expanzi, neb byla opravdu velká poptávka ze strany designérů o účast. Vyzkoušeli jsem Mosaic house, Era svět, Střelecký ostrov… O Vánocích jsme ještě otevřeli na 11 dní pop-up store Dyzajn OFF a ten měl úspěch. Ne všechna místa, která jsme vyzkoušeli, byla vhodná. Ukázalo se, že piazzeta je prostě jen jedna a je to nejlepší prostor, co lze okupovat. Prázdninový Dyzajn market, který byl jen na Střeleckém ostrově, se ale povedl též pěkně, byl propojen ještě s hudebním festivalem, vyšlo počasí. Proto jsme pro tento rok zvolili čtyři Dyzajn markety na piazzetě – jaro, léto, podzim, zima – a prázdninový Dyzajn market Festival bude na jiném místě. O místě ještě jednáme, takže nemohu prozrazovat víc. Ale ať děláme cokoli, plně do toho vkládáme svá srdce, vychází to a to je moje životní motto posledních let. Dyzajn market je tak dobrý právě proto, že ho dělám s láskou a že si do týmu vybíráme kolegy, kteří to mají stejně.

Lucie Kořistová

Mohlo by vás také zajímat: