Na Velký pátek se otevírají poklady. Nikomu nic nepůjčujte a nejezte maso
Velký pátek Zdroj: iStock
Velikonoce jsou největším křesťanským svátkem a je s nimi spojena celá řada pověr, zvyků i magických a tajemných rituálů. Co přináší Velký pátek?
Velikonoce byly a jsou nejen křesťanským svátkem připomínajícím ukřižování Ježíše Krista, ale také oslavou jara. Lidé se v dřívějších dobách přizpůsobovali rytmům přírody a žili v souladu s ní. Po Masopustu a následném půstu přicházel čas oslav a vítání jara, čas hojnosti, plodnosti a spojení s přírodou. Lidé oslavovali, že se dny po dlouhé zimě prodlužují, příroda se probouzí ze zimního spánku a ve vzduchu je cítit pozitivní energie nových začátků a zrození.
Tradice kdysi a dnes
Velikonoční svátky byly nejvýznamnější v roce a není divu, že s nimi byla spojena celá řada pověr a zvyků. Lidé věřili třeba v to, že stromy, květiny a zvířata spolu komunikují. V noci prý vykvétá zlaté kapradí, které dokáže vyléčit jakoukoliv nemoc. Země také vydává svá tajemství a v jeskyních se otevírají poklady. Dnes už jsme tak přetechnizovaní, že naše spojení s přírodou mizí, ale přesto všechno se některé tradice dochovaly až do dnešních dní.
Mohlo by vás zajímat: Předpověď počasí na Velikonoce slibuje slunce a teplo. Co říkají lidové pranostiky?
Mezi ně patří i mytí v ledové vodě. Dříve se hodně věřilo, že voda má kouzelnou moc, pokud ji chcete vyzkoušet i vy, pak se o Velkém pátku ještě před rozbřeskem vydejte k potoku nebo řece a vykoupejte se. Ledová voda má odnést pryč všechno zlé a to, co vašemu tělu škodí, a naopak mu přinést zdraví a svěžest po celý následující rok. Mladé dívky, které měly přesně správný věk na vdávání, vyrážely s hřebenem pod vrby, aby pročesaly své dlouhé kadeře, zapletly cop a do něj přidaly kůru z vrby. To vše proto, aby měly zdravé a dlouhé vlasy.
Masový půst a nohy namazané slaninou
Na Velký pátek se tradičně nesmělo konzumovat maso, jedly se ryby, zeleninové polévky, pokrmy z brambor a zelí, luštěniny a dětmi oblíbené škubánky s mákem. Správně zvolené pokrmy měly zajistit bohatou úrodu. Vzhledem k tomu, že lidé často pobíhali venku bosi, i k nohám se vázala pověra, při níž si na Velký pátek lidé mastili nohy slaninou, aby se jim do nich nezapichovaly trny. Také zapalovali ohně a spalovali nepotřebné věci. Někde nechávali ohně hořet přes noc a věřili, že je ochrání před nemocemi a zlými silami.
Nic nepůjčujte a nepracujte se zemí
O Velkém pátku nic nepůjčujte, podle starých tradic by se vám půjčená věc vrátila očarovaná magickými silami. Nepralo se také prádlo, lidé věřili, že perou v krvi Ježíše Krista, takže si dejte od praní jeden den volno. Pokud si říkáte, že vám alespoň zbude volný čas na práci na zahradě, tak ještě zadržte, ani hýbat s hlínou se totiž o Velkém pátku nesmí.
Speciální bohoslužby a nekrology
Na Velký pátek se konají také speciální bohoslužby, kterým se říká Křížové cesty. Lidé při nich prochází určenou trasou, která symbolizuje Kristův poslední den před ukřižováním. Křížové cesty jsou organizovány především v kostelech a na významných poutních místech. Zároveň se také v některých kostelech konají takzvané Nekrology. Jedná se o způsob, jak vzpomenout na všechny, kteří již nejsou mezi námi.
Zdroje: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský), Jarní tradinář: Od ledna do června (Martina Boledovičová, Martina Viktorie Kopecká)
Jaké budou Velikonoce a celý duben podle karet?
Autor článku
Petra Martišková
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
