Velikonoční tradice: Ve čtvrtek si dejte něco zeleného, v pátek hledejte poklady a neperte

Zelený čtvrtek: Dejte si zeleninu a odpouštějte

Přichází po Škaredé středě, kdy se nemá nikdo mračit, aby mu to nezůstalo po celý rok. Na Zelený čtvrtek se odpouštěly hříchy a hříšníci byli opět povoláni do svatostánků. Pokud vám kamarádka provedla něco, co vás mrzí, promluvte si o tom a odpusťte, nemá cenu životem vláčet zbytečné závaží.

Dnes nemusíte hledat inspiraci, co připravit k obědu. Připravte k obědu nebo k večeři něco ze špenátu – co třeba palačinky se špenátem a brynzou nebo špenátovou polévku? Výborný bude i hrášek. Tradici dodržíte i jakýmkoliv jídlem ze zelí, brokolice nebo jiné zelené zeleniny, využít můžete i právě rostoucí medvědí česnek. Budete hýřit zdravím po celý rok.

Velký pátek: Nic nepůjčujte, hledejte poklady a neperte!

Velký pátek je obdobím, kdy se truchlí nad smrtí Ježíše Krista. Mlčí i zvony, které podle pověsti odletěly do Říma pro požehnání, a namísto toho chodí děti po vsi s řehtačkami a honí Jidáše.

V tento den se také otevírají poklady. Čekáte na zázrak? Tak pak mějte oči na stopkách. Třeba do vašeho života přijde zázrak tak trochu v jiném kabátku – natrefíte na toho pravého, soused nad vámi přestane dupat nebo vám tchyně konečně přestane mluvit do vaření.

Tradičním zvykem, který se v minulosti dodržoval, je umývání se v potoce ještě před rozbřeskem. Taková koupel měla lidem zajistit pevné zdraví po celý následující rok.

Zakažte si také praní. Křesťané věří, že se prádlo namáčí do krve Ježíše Krista. Vzhledem k tomu, že dříve byla v tento den zakázána práce na poli (nesmělo se takzvaně hýbat se zemí), nedoporučuje se ani práce na zahrádce. V případě, že nejste věřící, máte alespoň skvělou záminku k tomu, nechat práci být a věnovat se sami sobě. Máte to i oficiálně potvrzeno, je přece státní svátek!

A pokud máte v plánu někomu půjčit slíbenou věc, pozor na to, ať vám ji nevrátí s bonusem navíc. Tedy, ať není očarovaná.

Mohlo by vás zajímat: Předpověď počasí na Velikonoce slibuje slunce a teplo. Co říkají lidové pranostiky?

Bílá sobota: Čas úklidu a příprav

Podle tradice by hospodyňky o Bílé sobotě měly péct beránka a mazanec a barvit vajíčka. Mimochodem, víte, proč právě vajíčka? Symbolizují totiž počátek, zrození světa a života. Původně se na ně malovaly magické ornamenty a symboly, které zesilovaly jejich moc. Později to byly různé přírodní motivy, které patří k jaru a novému životu. Nejvíce byla velikonoční vajíčka spjata s červenou barvou, která symbolizovala lásku nebo také krev Kristovu. Červené vajíčko si dívky schovávaly pro chlapce, na kterého si tajně myslely. A ještě jedna důležitá věc – darovaná vejce měla být plná, nikoliv dutá.

Pánové se mohou pracně připravovat na pondělní výprask a z vrbového proutí plést pomlázky. Lidé v tento den také bílili stavení a probíhal velký úklid – dříve se ještě před východem slunce vymetalo smetí ze stavení. Věřilo se, že to pomůže z domu vypudit hmyz.

S Bílou sobotou se pojí i zvyk zvaný "chodníčky lásky" nebo "chodníčky zamilovaných". Mladí zamilovaní chlapci malovali či vysypávali pískem chodníček, který vedl k domu jejich milé.

Starým zvykem je i třesení ovocnými stromy, aby se probudily a dobře rodily. Někde se tyto stromy postřikovaly vodou nebo dokonce potíraly těstem zadělaným na mazance.

A jedna dobrá zpráva na závěr – půst je u konce a můžete se pustit do oblíbených pochoutek!

Neděle: Boží hod velikonoční

V tento den se vynášely svěcené velikonoční pokrmy na zahradu, aby byl silný rok a obstojná úroda. Lidé se scházeli v kostele a pochutnávali si na mazanci a dobrém vínu.

Velikonoční pondělí

Nejvíc ho milují děti, které chodí na koledu a hledají sladkosti. Dnes jim je nosí zajíček, ale v minulosti to byla i jiná zvířátka. Například v jižních Čechách „snášel“ prý dětem na Velikonoční pondělí (jedenkrát v roce) kohout barevná vajíčka. Děti je nacházely v trsu trávy nebo za keřem. Často byla vejce zapečená v houskovém košíčku nebo v pečivu ve tvaru ptáčků, slepice a kohouta. Ve Slezsku dětem naděloval do brázdy skřivánek – škovránek při první obchůzce polí o Velikonočním pondělí. To maminka tajně, aby děti nevěděly, vkládala ze zástěry na zem sladké dobroty.

A jak to mají jinde ve světě? V Maďarsku by na nás ženy čekalo polévání vodou, kdežto na jihu u Středozemního moře bychom si přiťukly vajíčkem a na severu bychom si zase zpestřily Velikonoce čtením detektivek.

Zdroje: Český lidový a církevní rok (Alena Vondrušková), Lidové obyčeje a nápady pro šikovné ruce Jaro (Martin Bestajovský), Jarní tradinář: Od ledna do června (Martina Boledovičová, Martina Viktorie Kopecká)

Jaké budou Velikonoce podle karet?