Nataša Gollová dožívala v domově seniorů. Umírala opuštěná, navštěvoval ji jen Harapes
29. října uplynulo 37 let od smrti hvězdy prvorepublikových filmů Nataši Gollové. Zemřela ve věku 76 let a poslední roky dožívala v domově seniorů. Jak probíhaly její poslední dny a jaké bylo její soukromí?
Těsně před smrtí Natašu Gollovou navštívila studentka FAMU, která s ní na magnetofonový pásek natočila rozhovor. Pásek ovšem skončil v koši, kde ho objevil jiný student FAMU, který ho následně předal Ondřeji Suchému. Ten ho po letech poskytl Aleši Cibulkovi, který rozhovor se slavnou herečkou zveřejnil v knize Černobílé idoly.
Jak v něm Gollová zmínila, do domova seniorů ji přivedly zdravotní problémy. „Dostala jsem nějakou strašlivou střevní chřipku. Vůbec nevěděli, co se mnou. Nějakou dobu jsem byla na interně v Bohnicích, pak v revmatologické nemocnici na Slupi, no a potom jsem skončila tady,“ sdělovala herečka.
V domově seniorů byla hvězdou, každý ji poznával a chtěl se s ní družit. Herečtí přátelé ovšem jako by na ni zapomněli. „Víte, co jsem zjistila? Že sem kolegové herci strašně neradi chodí. Jako by se toho báli. Klidně jdou za někým do nemocnice. Když jsem byla v těch Bohnicích na interně, bylo nás na jednom pokoji pět ženských, a to jim vůbec nevadilo a chodili za mnou. Ale do domova důchodců nepřijdou. Hodně smutno mi bylo třeba o Vánocích, to na mě tak nějak padlo,“ přiblížila Nataša Gollová.
Litovala, že se nedočkala dětí
Jedním z mála, kdo ji z umělecké branže navštěvoval, byl Vlastimil Harapes. „Ten je ohromně vtipnej. A vůbec mu nevadí, kolik mi je, nic si z toho nedělá. Minule mi dokonce řekl jeden fór. Víte, jakou výhodu mají důchodci? Že smějí přecházet na červenou, že se smějí dotýkat vysokého napětí, a ještě něco třetího... To je přece smrťák, tenhle vtip! (smích) A to se nestyděl mi říct! To se mi na tom právě líbí, že on je mladej a vypráví tohle mně, staré paní,“ líčila herečka.
Mohlo vám uniknout: Herečka Terezie Brzková, která ve filmu Babička ztvárnila hlavní roli, nesnášela děti a kolegy
Na sklonku života velmi litovala toho, že se nedočkala vlastních potomků. „Bohužel vlastní děti nemám. Nějak k tomu nedošlo. Ale můj manžel Karel Konstantin měl syna, byl jeho vlastní, můj nevlastní,“ sdělovala Nataša Gollová.
Také kvůli tomu se cítila osamělá a občas ji přepadaly chmury. „Jsou okamžiky, kdy si člověk řekne, že než takovej život, to raději žádnej. Ale jelikož pistole nemáme a jed taky ne, abych se mohla odpravit, co mám udělat? Skočit z okna? Tady je to moc nízko, druhé poschodí. Já to teda nemám v úmyslu. I když popravdě řečeno, někdy bych chtěla odtud utéct,“ zmínila herečka. V domově seniorů jí nejvíce chybělo soukromí. V pokoji byla s dalšími ženami, ona ho ale toužila mít celý jenom sama pro sebe. To už se jí nesplnilo. Zemřela 29. října ve spánku. Bylo jí 76 let.
Muže přebrala kamarádce Adině Mandlové
První velkou láskou herečky Nataši Gollové byl o šestnáct let starší rumunský básník a dramatik Tristan Tzara, s nímž se seznámila v roce 1932 v Paříži, kde umělec žil. Velmi ho milovala a obdivovala, jenže vztah na dálku nemohl fungovat, a následoval rozchod. Poté byl jejím partnerem František Vnouček, kterého nejvíce proslavila role mladého středoškolského profesora Voříška v komedii Cesta do hlubin študákovy duše. Chodili spolu tři roky, ale žili spíše jako bratr a sestra. Vnouček totiž dával přednost mužům.
Třetím osudovým mužem byl Willy Söhnel, původem Němec, který během okupace šéfoval barrandovským ateliérům. Gollová ho přebrala své nejlepší přítelkyni, herečce Adině Mandlové. A tvrdě za to zaplatila. Po válce byla nařčena z kolaborace.
Dva roky po válce se Gollová provdala za již zmíněného režiséra Karla Konstantina. Manželství, které trvalo 13 let, ukončila manželova předčasná smrt. Od té doby zůstala sama.