Kristýna (35): Chtěla jsem krásného prince a lásku jsem našla úplně jinde
Příběh Kristýny (35): Chtěla jsem krásného prince a lásku jsem našla úplně jinde Zdroj: iStock
Není všechno zlato, co se třpytí. To si ověřila i Kristýna, která našla životní lásku tam, kde by to vůbec nečekala.
Poprvé jsme se s mým mužem Pavlem potkali, když nám bylo čtrnáct let. Oba jsme právě nastoupili na střední školu. I když jsme byli ve stejné třídě, vlastně jsme se spolu vůbec nebavili. Proč taky? Nikdo se s ním nebavil, on se držel se pořád stranou a byl dost divný. Sice chytrý, učení mu nedělalo problémy, ale strašný exot. Takový podivín, šílenec do počítačových her a Hvězdných válek. Navíc byl strašně hubený, obličej měl plný pupínků, vlasy měl pořád rozcuchané a mastné. Ani oblékat se neuměl. Pořád nosil jen vytahané džíny a trička s hloupými nápisy. Nezaujalo mě tenkrát na něm absolutně nic, vlastně mě spíš odpuzoval. A ani mě to nemrzelo. Byla tam spousta dalších kluků, kteří se kolem mě točili a já si ráda užívala jejich pozornost. Byli hezcí, hezky se oblékali, na hlavě měli super sestřih, poslouchali super hudbu. Pro holku v mém věku to bylo důležitější než fakt, jestli s nimi můžu vést nějaké chytré a smysluplné debaty.
Krása není všechno
Roky plynuly a já chodila tu s jedním hezkým spolužákem, tu s druhým. A přemýšlela jsem, kterého z nich bych si třeba mohla jednou vzít, jak by nám to spolu slušelo, jaké bychom měli děti... Krátce před koncem střední školy jsme jeli s třídou na výlet a tam jsem měla možnost Pavla poznat trochu blíž. Vypadal sice pořád stejně strašně, ale zjistila jsem, že dokáže být velmi vtipný a zábavný. Dokázal mě rozesmát jako nikdo jiný. A tak se najednou stalo, že jsem se ráno připravovala do školy a těšila se, až ho zase uvidím. A když jsem se vracela ze školy, zase jsem vzpomínala, jak se ten den na mě krásně smál. Začali jsme spolu sedávat u oběda a trávili jsme spolu stále víc času. Čím víc jsem toho o něm věděla, tím víc se mi líbil. Byl tak hodný, pozorný, příjemný… Najednou mi začalo docházet, že jsem se do něj asi zamilovala, a přiznala jsem se svým kamarádkám. I když jsem věděla, že mě asi hned odsoudí, protože ještě před pár lety bych o toho kluka ani nezavadila pohledem. Samozřejmě se mi vysmály, ale bylo mi to jedno.
Muž mých snů
Pak přišla maturita a každý z nás šel na jinou vysokou školu. My jsme se ale s Pavlem scházeli dál. A o sedm let později jsme se vzali. Nikdy nezapomenu na chvíli, kdy jsem v kostele kráčela uličkou k oltáři a on tam stál v obleku a moc mu to slušelo. Kluk, který mi kdysi připadal úplně strašný, byl teď mužem mých snů.
Nedávno jsme oslavili už desetileté výročí. Můj muž je pořád takový exot, ale já ho za to miluji. A jsem vděčná za to, že mi pomohl změnit se. Díky němu se ze mě nestala povrchní, navoněná kráska jako z některých mých spolužaček, ale vidím svého muže takového, jaký skutečně je. Zábavného, chytrého, milého, s dobrou duší, který mě dokáže vždy rozesmát jako nikdo jiný a naplňuje mé srdce láskou.
Kristýna
Autor článku
redakce Prima Zoom
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
