Sherlock Holmes: Špionáž, která otřásla Amerikou
Sherlock Holmes: vyšetřování
Do světa špionáže zabrousí Sherlock Holmes s Joan Watson ve středu ve 20.15 na Prima love. V hotelové pračce je nalezena mrtvola ředitelky hotelu. Sherlock a Joan brzy zjistí, že oběť byla zapletena do špionáže a kuplířství.
A to dokonce s manželem. I moderní dějiny mají známý pár civilistů spojených se špionáží. Dříve než se vydáte na další dobrodružství Sherlocka a Joan, seznamte se s příběhem Rosenbergových.
Drsná padesátá
19. června 1953 zemřeli na elektrickém křesle ve věznici Sing-Sing Julius a Ethel Rosenbergovi. Byli popraveni za špionáž pro Sověty a vyzrazení tajemství atomové bomby. Popravě předcházely protesty uznávaných osobností, včetně nekomunistů, jakými byli vědci a nositelé Nobelovy ceny Albert Einstein a Harold Urey či papež Pius XII. Kritizovali především nedostatečnost důkazů. Jenže Amerika žila v atmosféře mccarthismu a šoku z války v Korey. Odsouzení špionů mnohé v jejich přesvědčení jen utvrdilo.
Objevená atomová bomba
Byl to šok, když Američané roku 1949 zjistili, že Rusové mají atomovou bombu. Agenti FBI později narazili na skupinku lidí, kteří sympatizovali s komunismem – a byli obeznámeni se supertajným atomovým programem. V létě 1950 byli Rosenbergovi zatčeni. Ethelin bratr David Greenglass, který sloužil ve středisku amerického výzkumu, měl tajné dokumenty předat Rosenbergovým. Ti je přes špiona Harryho Golda doručili na sovětský konzulát. Další podezřelý Morton Sobell utekl do Mexika, později ho však deportovali zpět. Rosenbergovi popírali vinu, přiznali pouze, že jsou komunisty.
Proces
Soud provázely komplikace. Vyšetřovatelé nemohli uveřejnit všechny získané materiály, hrozilo vyzrazení důležitých státních tajemství. Moskva se také nesměla dozvědět, že Američané rozbili jejich kód. I přes zmíněné protesty části veřejnosti a známých osobností byli Ethel a Julius Rosenbergovi 9. dubna 1951 odsouzeni k trestu smrti, soudce Irving Kaufman dokonce prohlásil, že jejich zločin považuje za horší vraždy, neboť byl toho názoru, že tím zavinili komunistickou agresi do Koreje. Žádost o milost zamítl i úřadující prezident Dwight Eisenhower.
Málo cenné dokumenty
Sobell v 60. letech přiznal, že s Rosenbergem ukradl dokumenty týkající se jaderného programu. V současnosti však panuje názor, že ačkoliv byl Rosenberg špionem, šířil jen málo cenné dokumenty. K jaderné bombě pomohli Rusům jiní špioni, třeba Klaus Fusch, který však byl mimo dosah Američanů. Podle pozdního svědectví Sobella a Greenglasse se Ethel na špionáži nepodílela, ač věděla, že její manžel je od počátku 40. let sovětský špion. Fatální dopad mělo odsouzení Rosenbergových také na jejich dva syny. Příbuzní od nich ze strachu dali ruce pryč, putovali tedy do sirotčince a později přejali příjmení svých pěstounů. Mladší Robert se stal později právníkem, Michael je profesor ekonomie.