Ženy žijí déle než muži, protože je chrání hormony. Rozhoduje ale i zdravé jídlo

Žijeme déle než kdykoli předtím v historii lidstva. Ale jedna věc se nemění. Ženy žijí déle než muži.  V Česku činí očekávaná doba dožití skoro 83 let u žen a 77 let u mužů. Šestiletý rozdíl není výjimkou, většina vyspělých zemí je na tom podobně. Rozdíl přetrvává třeba i bez ohledu na to, kolik peněz lidé mají. Zajímavé je, že to platí i u jiných savců, samice žijí obvykle déle než samci.

Mimochodem, rozdíl začíná už při narození. Chlapci se častěji rodí předčasně a také jejich kojenecká úmrtnost je o něco vyšší, zřejmě kvůli větší náchylnosti k infekcím. Během dětství a v dospívání zase o něco více chlapců zemře kvůli úrazům či například násilí.

Mohlo by vás zajímat: V Praze se šíří žloutenka typu A, varují hygienici. Jde o nemoc špinavých rukou

„Je to velmi silný fenomén existující po celém světě, neměnící se třeba ani během hladomorů a pandemií,“ řekla Dena Dubal, profesorka neurologie z University of California v San Franciscu deníku New York Times. Má to několik jednoduchých a několik složitějších vysvětlení, přičemž některé věci stále nejsou jasné ani odborníkům.

A zároveň to neznamená, že ženy jsou zdravější než muži - běžně se například stává, že ve srovnání s muži prožijí ženy kratší část života ve zdraví, tedy bez chronických chorob. Nebo jsou zdravé do přibližně stejného věku, ačkoli žijí o několik let déle. To je i případ Česka - ženy i muži jsou zdraví přibližně stejně dlouho, muži do jedenašedesáti let, ženy do dvaašedesáti. Pro představu, například Švédové a Švédky žijí v průměru o devět let déle.

Čtěte také: Obézní Česko: Problém s váhou má 60 procent lidí, děti nevyjímaje. Vzniká národní plán řešení

Zdá se také, že ženy jsou ve vyšším věku křehčí než muži a stávají se zranitelnějšími, přičemž tato tendence začíná být patrná po menopauze, kdy u nich prudce stoupá výskyt srdečních a oběhových problémů. „Do padesáti ženy chrání pohlavní hormony a zatímco křivka případů kardiovaskulárních chorob jde u mužů nahoru, u žen se drží dole. Po padesátce začne prudce stoupat a v podstatě se vyrovnají,“ vysvětluje odborník na výživu Pavel Suchánek.

Ženy rovněž častěji onemocní například Alzheimerovou chorobou, i když zrovna u ní může být prostým vysvětlením fakt, že případů přibývá s věkem a pohlaví, které žije déle, je na tom logicky hůře.

Co všechno může mít vliv na délku života a proč jsou mezi muži a ženami takové rozdíly?

Genetika: Chromozomy XX pro delší život

Přibývá výzkumů, které ukazují, že sada XX ženských pohlavních chromozomů sama o sobě znamená delší život, i když není zatím úplně jasné proč. Potvrdila to například studie z roku 2018, která sledovala geneticky upravené myši s různými kombinacemi pohlavních chromozomů a reprodukčních orgánů. Nejdéle žily myši se dvěma chromozomy X a vaječníky, následovaly myši se dvěma X chromozomy a varlaty. Nejkratší život měly myši s chromozomy XY.

Hovězí lůj na obličej? Může uškodit vaší pleti, tvrdí odborníci. Trend se šíří po internetu:

Něco si neseme zapsáno přímo v genech, ale o tom, jak se to nakonec projeví nebo neprojeví, do velké míry rozhoduje životní prostředí nebo náš životní styl - mluví se o takzvané epigenetice. Neznamená to tedy, že nutně onemocníme stejnými chorobami jako naši rodiče, a naopak, setrvalý stres může například probudit genetické dispozice, které se u rodičů nijak neprojevily.

Jedním z faktorů, který dokáže genetickou výbavu ovlivnit, je vyvážená strava. Potraviny bohaté na kyselinu listovou či vitamín B12 spouští procesy, které efektivně potlačují záněty v těle a projev rizikových predispozic, které jsme možná zdědili.

„Pokud je však náš jídelníček plný přidaného cukru a umělých dochucovadel, zaděláváme si na vážný problém. Vedle kvalitní stravy, dostatečného denního pohybu a psychické pohody je třeba myslet i na dlouhý a kvalitní spánek. Spánek má celkem čtyři fáze. Nejdůležitější je non-REM fáze, jejíž součástí je i hluboký spánek. Přibližně 30 minut od usnutí dochází k velmi důležitým procesům regenerace, obnovy a relaxace. Tato fáze je skutečně důležitá a prospěšná nejen pro naši DNA, ale pro tělo celkově. Bohužel však přibližně 10 až 30 procent populace se do hlubokého spánku vůbec nedostane, jelikož trpí spánkovými poruchami,“ vysvětluje genetička Barbora Procházková. Jinými slovy, život může zkracovat i špatný spánek, protože se kvůli tomu mohou probudit rodové dispozice k různým chorobám.

Hormony: Estrogen pro silnější imunitu

Výzkumníci  zkoumají rovněž roli pohlavních hormonů, jako je estrogen. Zvláště se zajímají o jeho vliv na imunitní systém - zdá se, že ten ženský je díky tomuto hormonu odolnější, přinejmenším do menopauzy, kdy jeho hladina prudce klesne. Za prokázané se již považuje, že průběh infekčních chorob bývá u mužů těžší než u žen, což může zkracovat jejich život, stejně jako mají vyšší riziko, že zemřou na celkovou sepsi.

Přečtěte si také: Padělky důležitých léků na českém trhu. Úřad varuje před vážnými následky jejich požití

Analýza z roku 2017 zjistila, že ženy, které měly menopauzu po padesátce, žijí déle než ty, které jí prošly dříve. Zdá se, že pokles hladiny estrogenu s sebou nese nejen typické příznaky menopauzy, ale také například oslabení imunitního systému.

Životní styl: Méně cigaret i piva, více zeleniny a přátel

Ženy obecně méně než muži kouří nebo pijí alkohol, což je chování přímo spojované s negativním vlivem na délku života. Obojí zvyšuje riziko vzniku různých druhů rakoviny, zdaleka nejde jen o plíce nebo o játra.

Mimochodem, i když někteří lidé pijí na večer v domnění, že se díky tomu uvolní a budou lépe spát, ve skutečnosti alkohol podle genetičky Procházkové narušuje tak potřebnou hlubokou spánkovou fázi, kterou potřebujeme proto, abychom byli zdraví.

Mohlo by vás zajímat: Pocit těžkých a nateklých nohou? Zpozorněte, varují lékaři. Radí, jak se starat o zdraví žil

Ženy navíc většinou dbají na zdraví a bezpečnost, častěji jedí zdravě, více chodí na preventivní prohlídky, ale také například více používají pásy v autě a naopak méně riskují třeba při sportu. Krom toho spíše udržují sociální kontakty a stýkají se s ostatními lidmi, což je chrání před škodlivými dopady izolace a osamělosti, jako je například deprese. Studie z roku 2023 ukázala, že ženy méně pravděpodobně spáchají sebevraždu.

Celosvětově mohou v různých regionech hrát roli války či násilí spojené například s drogovým obchodem, kvůli nimž častěji umírají rovněž muži. Ti ale častěji umírali například i během pandemie covidu, zřejmě i proto, že častěji pracovali na místech, kde se mohli spíše nakazit, navíc se mohla projevit jejich nižší odolnost vůči infekcím.

Zdroje: New York Times, Our World In Data, Harvard Edu