28. srpna 2017 07:30
Martina ČerňanskáChcete být v životě šťastní? Vzdejte se nadobro těchto věcí!
Chcete být v životě šťastní? Vzdejte se nadobro těchto věcí! Zdroj: istock.com
Být šťasten je těžké, jen málokdo to umí. Většina lidí se to učí v podstatě celý život. Co je potřeba udělat, abychom se šťastni cítili častěji? Či lépe řečeno: co nám vlastně ve štěstí brání?
Pocit štěstí jako by náležel jen výjimečným příležitostem, za které lze považovat například úspěšně složenou maturitu či promoci, svatbu anebo narození dítěte. Ale to bychom pak cítili štěstí jen několikrát za život. Není to málo? A co máme udělat pro to, abychom se šťastní konečně cítili? Někdy si totiž za to, že se nám „muška jenom zlatá“ vyhýbá, můžeme jen my sami.
Neustálé srovnávání vede do pekel
Kořeny naší permanentní nespokojenosti spočívají mimo jiné i v porovnávání. Skutečně má smysl trápit se tím, že má soused hezčí zahradu a větší auto, nejlepší kamarádka pohlednějšího manžela, šéfová vyšší plat? A k čemu je dobré myslet na to, že loňská dovolená byla lepší než ta současná, že nynější partner možná není v mnoha směrech tak fajn jako ten předchozí? Negativní myšlenky tohoto typu jsou přesně to, co nám brání ve štěstí.
Věčné čekání na štěstí? Omyl!
Paradoxně právě čekání na štěstí a myšlenky na to, že už brzo dosáhneme například vytoužené mety v zaměstnání, nám ve štěstí brání. Plánujeme, že nám bude mnohem líp, až děti vyrostou a postaví se na vlastní nohy, až si koupíme lepší auto a budeme více cestovat, až se přestěhujeme do domu po babičce a zrekontruujeme ho. Chtít být šťastný či to dokonce plánovat může právě pocit štěstí totálně zlikvidovat.
PŘEČTĚTE SI: SEDM TAJEMSTVÍ NESTÁRNOUCÍCH ŽEN. CHCETE BÝT JAKO ONY?
Procházka není ztracený čas
Pohyb navozuje pocit štěstí a není nic jednoduššího, než se začít trochu hýbat. Teď rozhodně nemáme na mysli, abyste všeho nechali a běželi maraton. Stačí procházka ostrou chůzí, nejlépe po lese, ale projít se můžete třeba i cestou do práce. „Na nějaké procházky prostě nemám čas, nevím, co dřív,“ stýskají si mnohé ženy. Stačí půlhodinka, hned se budete cítit lépe.
Co bylo, bylo
Minulost je nenávratně pryč a co bude, nevíme. Naříkat, že mládí prchlo do dáli, že v dětství nám bylo dobře, že už se to nikdy nevrátí – je zbytečné. Rovněž hýčkat si staré rány není právě rozumné. Co takhle udělat za tím, co bylo, tlustou čáru? Pokud se za každou cenu zuby nehty držíte minulosti a myslíte jen na staré křivdy, nezbude vám prostor pro nové zážitky. A i když zrovna prožíváte něco pěkného, ani to nezaregistrujete. Duchem jste totiž jinde.
Kdo se umí radovat?
Přemýšlejte o pozitivních, příjemných věcech. Všimněte si, že když se v našem životě stane něco negativního, když v čemsi neuspějeme, nečiní nám žádný problém o tom stále uvažovat, obracet problém ze všech stran, litovat, že jsme neučinili to či ono. V případě úspěchu však přecházíme rychle k další věci a nedáme si čas na to, abychom uvažovali o tom, co dobře fungovalo. A abychom se v duchu výrazně pochválili.
Malá potěšení
Ta jsou pro duševní hygienu nesmírně důležitá. Umíte sami sobě věnovat každodenní malá potěšení? A když říkáme malá, myslíme skutečně malá: přivonět si k růži v parku, jít s kamarádkou na kávu, připravit si něco dobrého k večeři, zažertovat se sousedem, když jde vynést koš. Vnímejte a více si uvědomujte krásy obyčejnosti a všednosti.
Mohlo by vás také zajímat:
autor: em
Autor článku
Martina Čerňanská
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
