Intuice: Váš vnitřní hlas, který byste měli dobře poslouchat
Jistě se vám to už stalo. Vnitřní hlas vám napovídal, abyste na nějaké místo nechodili a nebo jste měli z někoho špatný pocit. Nakonec se ukázalo, že váš vnitřní radar zafungoval správně. Vaše intuice, kterou se vyplatí nepodceňovat.
Toto zažil na vlastní kůži snad každý z nás. Než zvedne telefon a mrkne na displej, už ví, kdo volá. Někdy vím, co přijde, a tuším nastávající události. Přichází to zpravidla ve formě (víceméně silných) pocitů. Ty má na svědomí naše intuice. Je to její úkol. Té malé nenápadné částečky v nás, které někdo říká napojení. Troufám si říct, že každý člověk má v sobě takový malý, skrytý ,,přijímač“ zabudovaný. Intuice vidí o mnoho více než lidé sami. Respektive, než jsou si schopni, či ochotni připustit. Její přítomnost zpravidla ani nevnímáme. Někdy zapomínáme a pak pozdě litujeme, že jsme její hlas neuposlechli. Možná nebude tak od věci ji využívat.
Intuice je klíč
Kdybyste měli říct, ve kterém místě má intuice svůj zdroj, byla by to nevědomá, nebo podvědomá část, kde se nacházejí vzpomínky, emoce, i ty zapomenuté. Je to ta samá naše část, které říkáme šestý smysl. Je to pro někoho napojení a pro druhého kontakt s naším podvědomím a vlastními emocemi. Je to klíč. Pochopení tohoto mechanismu pomůže vyladit a zlepšit lidskou vlastnost, které se říká intuice.
Intuice ví nejlépe, co je pro nás dobré
To, co si myslíme na vědomé úrovni, že je pro nás nejlepší, často nejde ruku v ruce právě s impulzy intuice. Vůbec to nemusí být to nejlepší. Lidé do úmoru plní očekávání okolí, namísto toho, aby se zamysleli nad tím, co chtějí oni sami. Život pak bývá chaotický a někdy i těžký.
Často se lidem stává, že v hloubi duše cítí, že něco není pro ně, ale místo toho řeknou racionální argumenty, aby si obhájili setrvávání v dané situaci. Když potom tato situace skončí pohromou, cítí neskonalou úlevu. Po mnoha takových zážitcích již vědí, že je důležité věřit své intuici, protože ona bezpečně ví, co je pro nás dobré.
Odpovědi naleznete uvnitř sebe
Odpovědi, které často lidé hledají zvenčí, bývají vždycky uvnitř jich samých. Nemusí žádat o radu jiné osoby jak žít. Nemusejí hledat různé vzory hodné následování. Každý je jiný. Každý má jiné potřeby, jiné zkušenosti, jiné emoce, jiné prožívání. Každý je originál, všechny odpovědi jsou uvnitř každého od samého začátku. Jediné, co je potřeba vykonat, je naučit se vnímat a slyšet. Stačí se zeptat sebe sama na radu nebo otázku vyslat i takzvaně „nahoru“. Pak vyčkat, až vnitřní hlas (ten od srdce) napoví, co je potřeba dělat. Když jej poslechneme, vše se poskládá tak, jak nejlépe může.
Z mystického pohledu se jedná o napojení na naše průvodce. Ti mohou být z různých sfér. Vědí, co si vzala naše duše za úkol, než se vtělila, a jsou tu proto, aby pomohli. Bez souhlasu či žádosti o pomoc však nemohou zasáhnout. Proto bývají tak účinné nejrůznější andělské rituály. Vtip je v tom umět "zaklepat na ty správné dveře", tedy vědět, že když žádám o posílení intuice, budu se ladit spíše na průvodce v energiích Luny než Marsu. Když se ladím na strážce duše, budu se ladit spíše na průvodce s energií Slunce… Naši průvodci však nemusejí být jen v astrální rovině. Naši průvodci mohou být vtěleni i na zemi. Mohou být našimi rodiči, dětmi, učiteli, milenci… a nemusejí být v našem životě napořád.
Chvilka jen pro sebe
Zatíženi závazky a povinnostmi lidé často zapomínají na sebe. V tomto neustálém shonu je velmi těžké nalézt chvíli pro to, aby se člověk mohl vyladit na svůj duchovní vnitřek a zamyslet se nad tím, jaké emoce ukrývá. Je to chyba. Prvním krokem k tomu, aby člověk slyšel vnitřní hlas, je právě nalezení chvilky pro sebe. Každý den. Ať už je to krátká procházka, chvilka pro meditaci nebo jenom obyčejný okamžik odpočinku a naslouchání sobě samému.
Intuice a blbá nálada
Někdy se na člověka valí černá mračna chmur. Smutek a deprese pomůže překonat, když si dovolíme drobné radůstky. V době, kdy se nad hlavou stahují mraky obav, se nesmí člověk oddávat beznaději. Je nutné si okamžitě připomenout věci, které nám dělají radost. Vzpomenout si na jakýkoliv příjemný zážitek nebo prožitek a zmobilizovat se. Přinutit se k zopakování těchto příjemných prožitků. Nejtěžší je učinit první krok. První krok směrem k prolomení špatné nálady, k prolomení toho, když se člověk cítí zle. Dále půjde všechno snadněji. Potom se zeptat našeho vnitřního já, proč jsme se cítili tak špatně. Často za to mohou vlastní nesplněná očekávání. Ta bývají spolehlivým zdrojem špatné nálady. Vyplatí se posvítit si na ně. Je potřeba eliminovat ty, jež škodí nebo jsou nereálná, a podpořit ta průchozí. Pak si vše nastavit do dílčích kousků a jenom odškrtávat splněné. I v tom pomůže vnitřní hlas.
P. S.: Můžeme ovlivnit sebe, ale ne druhé. Ti se mohou buď přidat, nebo jdou vlastní cestou – to je jejich svobodná vůle. Princip přírody je však ten, že se prázdné místo zpravidla rychle zaplní. Pravidlo synchronicity říká, že podobné se přitahuje. :)
Helen Stanku, www.dobrakartarka.cz