Řezaných květin si musíme vážit, ty zahraniční jsou pro mě tabu, říká floristka

Byť to možná málokdo ví, faktem je, že pokud si nyní koupíte v náhodném květinářství krásnou kytici, v drtivé většině případů bude původem z Afriky, Jižní Ameriky, či dokonce Asie. Podobně jako třeba u potravin nebo oblečení lze při troše snahy najít zarážející informaci, že u nás prodávané řezané květiny zpravidla pocházejí „z druhého konce světa“, v tomto případě konkrétně z Keni, Kolumbie, Ekvádoru, Zimbabwe, Thajska nebo Indie. A že k nám cestují mnohdy tisíce a tisíce kilometrů letadly či kamiony.

Mohlo by vás zajímat: Co dělat, aby řezané květiny vydržely ve váze co nejdéle krásné?

„Otevření volného trhu a obrovská konkurence květinového průmyslu ze zahraničí už v 90. letech naprosto převálcovaly produkci místních zahradnictví. Protože vypěstovat květiny ve skleníku v našich podmínkách a zaplatit důstojně zaměstnance vyšlo naše zahradníky daleko dráž než dovézt levný a navíc pestřejší sortiment ze zahraničí,“ vysvětluje Lucie Králíková důvod, proč český květinový průmysl po revoluci téměř zanikl.

Celoročně dostupné květy se staly samozřejmostí

Lucie se dle svých slov na tento fenomén poprvé pokusila upozornit již před 14 lety, kdy však slova jako ekologie či uhlíková stopa prakticky nikoho nezajímala. Z jejího pohledu potkala květinový byznys podobná „zkáza“ jako zmíněné potraviny či oděvy – globální velkoproducenti nás podle ní naučili na to, že můžeme mít dokonale vypadající květiny celoročně za hubičku. Květiny se tak staly jen dalším spotřebním artiklem, který všichni tak nějak automaticky kupujeme pokaždé, když nás kalendář upozorní, že má někdo narozeniny, svátek, je Den matek nebo jiná podobná událost.

Čtěte také: Narozeninové kytice. Jaké květiny vám přisoudily hvězdy i pozemská příroda?

Jak stálo již v našem prvním článku na toto téma, nad původem květin v květinářstvích tak trochu krčí rameny i Česká obchodní inspekce. Ta sice na jednu stranu tvrdí, že by květinářství mělo na dotaz původ svých květin sdělit, zároveň ale připouští, že nejde o informaci, která by u zboží měla být nutně uvedena. A pokud daný prodejce původ nezná nebo ho nechce sdělit, zákazník s tím nemůže nic dělat. Dle Lucie Králíkové se již situace posunula pozitivním směrem, drtivá většina z nás dnes ovšem kvůli pokroucenému trhu květiny stále vnímá zcela špatně až nevhodně.

Podpora ekologických českých květin stoupá

„Za poslední více než dekádu se povědomí o původu květin naštěstí posunulo. O květinovém průmyslu bylo natočeno mnoho dokumentů a vzniklo mnoho alternativ ke klasickým květinářstvím. Lidé se začínají na původ květin ptát stejně jako na původ potravin nebo oděvů. Ale těch, kteří chápou, že české nebo fair trade květiny zkrátka musí být dražší a je to tak správně, je stále menšina,“ popisuje vývoj trhu s řezanými květinami Králíková, podle níž „je třeba přistupovat k rostlinám jako k živým součástem přírody, ne jako k průmyslovému zboží, které koupíme v supermarketu za pár korun“. A dodává: „Řezané rostliny mají být ekologický luxus, kterého si vážíme.“

Přečtěte si: První ekologická katastrofa v Evropě donutila Brity k absurdnímu řešení. Vše ještě zhoršili

Svůj postoj ke květinám a obchodu s nimi se Lucie v roce 2011 pokusila společně s architektkou Klárou Zahradníčkovou přetavit ve vlastní projekt, který funguje dodnes. „Založila jsem ho, protože mi leží na srdci některé dnešní postupy v obchodu s řezanými květinami. Jako zákazníci známe zaběhlý květinový sortiment, který je celoročně k dispozici, méně ale už tušíme, že k nám putuje tisíce kilometrů a jakou daň platí za jeho nízkou cenu a celoroční dostupnost lidé i krajina v Zimbabwe, Keni či Ekvádoru. Neuvědomujeme si, že globální trh zapříčinil zánik téměř všech malopěstitelů květin a zahradnictví v našem sousedství,“ píše Lucie na svém webu.

Zahraniční květy jako neakceptovatelné tabu

Jak Králíková opakovaně zdůrazňuje, zajímají ji pouze české květiny od českých zahradníků, které rostou především sezonně, mají přirozený vzhled a nepocházejí z obřích zahraničních pěstíren, kde je zisk na prvním místě. „Pro mě osobně jsou všechny květiny ze zahraničí tabu. Nezajímá mě ani holandský tulipán z obrovských vyhnojených polí, ani růže, která ke mně přicestovala letadlem a kamionem,“ odpovídá rázně na dotaz vycházející ze studie, dle níž může za jistých okolností být i květina z Ekvádoru z pohledu uhlíkové stopy „ekologičtější“ než kytice z vytápěného skleníku v Holandsku.

Mohlo by vás zajímat: Kde se vzaly černé tulipány? Vyšlechtit je trvalo staletí

„Nezajímá mě ani možná dokonalost těchto květin a už vůbec nechci myslet na to, že pěstování obrovského množství květin je náročné na vodu, musí se při něm používat chemické přípravky a že lidé, kteří v těchto obřích sklenících pracují, jsou zpravidla finančně podhodnoceni, a ženy dokonce i sexuálně zneužívány,“ pokračuje Lucie ve výčtu svých důvodů, proč už řadu let květiny pocházející ze zahraničí bez ohledu na jejich sebelepší a sebeekologičtější původ zkrátka ignoruje.

Je cestou větší skromnost a pokora k přírodě?

„Fair trade značka by měla teoreticky všemu výše zmíněnému zamezit, já osobně ale nikdy reálnou situaci na poli či ve skleníku neuvidím. Stejně jako se dějí podvody s oděvy či potravinami, mohou se dít i s rostlinami. Jedinou obranou je tak za mě podporovat české zahradníky, s čímž ovšem souvisí i skromnost. Já osobně proto květiny nakupuji za více peněz a méně často. A myslím, že květinový byznys spojený s nadprodukcí a neustálým růstem, je opravdu nemocný. Nikdo totiž například nevidí, kolik neprodaných květin se běžně vyhazuje,“ dodává Lucie.

Čtěte také:

„Díky vyšlechtěným květinám se šíří zvrhlá estetika ‚floristického umění‘, která nám podsouvá pocit studu za obyčejnou kytku z venkovské zahrady nebo ze sobotní vycházky za město,“ popisuje na svých stránkách Králíková jeden z trendů, proti nimž se snaží bojovat. I proto si mimo jiné zakládá na tom, aby nabízela jen květiny, které sama vypěstuje nebo kupuje od lokálních pěstitelů. A byť možná její radikální pohled na řezanou kytici ze zahraničí nesdílíte, samotný názor týkající se větší skromnosti či pohled na to, co živá rostlina ve skutečnosti představuje či symbolizuje, rozhodně stojí za zamyšlení.