Původ řezaných květin? Obrovské tabu. Prodavači odpověď neznají nebo mlží

Patříte-li mezi ty, kteří do květinářství chodí jen tehdy, když vázanou květinu potřebujete k nějaké příležitosti (narozeniny, Den matek, konec školního roku…), možná jste si tuto otázku nikdy nepoložili. Kalendář na vás zapípá, automaticky po cestě kolem obchodu či květinářství koupíte kytku, která vám padne do oka, a tím pro vás celé téma končí. Otázky začnou vyvstávat až tehdy, když se zastavíte a zamyslíte, odkud se všechny ty květy berou po celý rok.

Většina květin v našich obchodech pochází z Keni

Zatímco během léta není problém vypěstovat je i v našich podmínkách, po zbytek roku nemáte bez správně vyhřátého skleníku šanci. Odpověď je jednoduchá – květinářský průmysl nám z hlavy fakt, že květiny (stejně jako třeba ovoce či zelenina) jsou jen sezonní artikl, vymazal jejich dovozem ze zemí třetího světa, kde je lze bez problémů pěstovat prakticky celoročně nebo po většinu roku a kde navíc může díky levné pracovní síle jejich pořízením solidně vydělat.

„Většina řezaných květin, které si koupíme v obchodě, pochází ze zemí, jako je Keňa, Kolumbie, Ekvádor a Zimbabwe – to jsou jejich největší producenti. Letadla do Evropy přilétají i ze Zambie, Thajska, Indie a Jižní Afriky. Tyto květiny často projdou květinovými burzami v Holandsku a poté jsou prodávány v jiných evropských zemích. Je proto těžké zjistit, odkud je konkrétně zrovna naše kytice,“ uvádí na svých stránkách Ekologický institut Veronica.

Ten dále dodává, že „největším zdrojem evropských květin jsou plantáže v Keni u jezera Naivasha. Rozloha jezera se kvůli zavodňování zdejších farem oproti té původní již zmenšila o čtvrtinu. Na vypěstování 1 hektaru růží v Keni je potřeba až 30 000 litrů vody. Za rok se z Keni do EU doveze 85 000 tun květin.“ S touto vědomostí vás možná napadne, že příště, až budete v květinářství kupovat kytku, jednoduše se prodavaček či floristek zeptáte, odkud jejich kytičky pocházejí. Jenže ouha, tady v drtivé většině případů narazíte.

Většina běžných květinářství o otázce původu mlčí

Redakce Prima Ženy se pokusila oslovit zhruba desítku větších květinářství napříč Českou republikou, ale ani v jednom případě jsme informaci o tom, jaký je původ prodávaných květin a zda je tento fakt dostupný pro zákazníky, kteří si jej vyžádají, nezískali. Reakce sahaly od strohého odmítnutí reagovat přes krčení ramen až po diplomatickou odpověď pod příslibem anonymity: „Květiny odebíráme z velkoskladu, který je nakupuje z celé řady zemí. Konkrétní původ každé dané květiny proto nejsme schopni určit.“ Prodejcům květin se přitom nelze divit. Jelikož jejich konkurence o původu květin rovněž mlčí, nikdo nechce být tím jediným obchodem, který o sobě prohlásí: „Ano, my prodáváme květiny z Keni a Kolumbie.“

Cesta většiny květin prodávaných po Evropě pro zdejší pulty je přitom relativně přímočará a není těžké si ji dohledat. Naprostá většina těch dovezených do EU z výše uvedených zemí totiž končí na burze v Holandsku, kde si je ve velkém nakupují právě zmíněné velkosklady. Česká obchodní inspekce sice uvádí, že prodejce by na dotaz měl poskytnout pravdivou informaci, ale zrovna tento fakt nespadá pod takzvanou informační povinnost a není proto nijak přímo kontrolován.

„Bavíme-li se o řezaných květinách, není úplně běžná praxe uvádět zemi původu. Pokud by se ale spotřebitel dotázal na původ květin, měl by prodávající poskytnout pravdivou informaci za předpokladu, že původ zná. Česká obchodní inspekce kontroluje dodržování informační povinnosti, tedy označení zboží cenou, poctivost prodeje, správné účtování apod.,“ uvedla pro Prima Ženy mluvčí ČOI Mgr. Jana Jelínková.

Může být africká květina stále ekologičtější než ta evropská?

Okolo dovozu květin z jiných kontinentů se navíc netočí jen otázka ekologie a toho, jakou uhlíkovou stopu má růže, která sem do květinářství cestovala přes půl světa. Jak upozorňuje například i organizace Fairtrade Česko a Slovensko, s pěstováním květin na farmách v zemích třetího světa se mnohdy pojí i zdraví nebezpečné pracovní podmínky vlivem používaných herbicidů a jiných chemikálií, nedostatečná odměna za práci, plýtvání pitnou vodou a nevratné poškozování životního prostředí.

Možná si teď říkáte, že mimoevropským květinám byste se nejraději úplně vyhnuli. I takový postoj má však svůj háček. Jak totiž ukazuje studie Fairtrade International z roku 2019, ani rostliny vypěstované přímo v Evropě ve sklenících nemusí být tou správnou, ekologickou volbou. „Uhlíková stopa fair trade květin vypěstovaných v Keni je i přes leteckou dopravu do Evropy stále nižší než uhlíková stopa květin vypěstovaných v Holandsku. Důvodem je to, že v Nizozemí se květiny pěstují ve sklenících, které musejí být vyhřívané, proto spotřebují 6,5krát více energie a vyprodukují 5,5krát více skleníkových plynů než fair trade farmy v Keni,“ komentuje studii Fairtrade International.

Květinářství nestíhají před koncem roku:

Takže květy z Afriky mohou mít mnoho vroubků, ať už ekologických, nebo i humánních. Ale i pečlivě vypiplaná kytka z Holandska může být ve skutečnosti méně ekologická než ta z Keni, pochází-li z fair trade farmy. Jak se v tomto chaosu zorientovat? Řešení nabízí Hana Malíková, ředitelka Fairtrade: „Nejlepším řešením je samozřejmě stále nákup květin z lokálních zdrojů. Květinářství a zahradnictví, která se na šetrnou produkci lokálních květin specializují, je čím dál více. Pokud však chcete pořídit řezanou květinu v době, kdy je u nás vegetační klid, pak je fair trade květina určitě dobrou volbou i navzdory tomu, že musela být do Evropy dopravena letecky.“

Sečteno a podtrženo, asi nejideálnější je řídit se zdravým rozumem. Pokud se mimo sezonu vyhýbáte hroznovému vínu z Brazílie či Indie nebo paprikám z Alžíru, je zřejmě na místě zaujmout podobný postoj i ke květinám. Na druhou stranu například zrovna k nadcházejícímu konci školního roku není žádný problém podívat se v okolí po květinářství, jež čerpá pouze z lokálních ověřených zdrojů a u nějž máte jistotu, že vám prodá pouze místní české květiny, které nemusely cestovat tisíce kilometrů letadlem.