Jak rozvíjet své dítě? Nebuďte pasivní rodič a nespoléhejte jen na školu!
Děti objevují svět za maximálního využití všech smyslů a myšlenky rády vyjadřují tvořivou činností. Preciznost sebevyjádření roste spolu s tím, jak se vyvíjí jemná motorika. Vývoj grafomotoriky je nejintenzivnější v období předškolním a právě v tuto dobu je zapotřebí dítě co nejvíce podpořit a pomoci rozvinout potenciál, který v něm dříme. Důležité je ale vědět, jak správně na to, aby si dítě nezafixovalo špatné návyky, kterých by se později velmi t?
Rodiče, kteří zastávají názor, že děti si mají především volně hrát a na učení bude času dost později, jsou vedle. Ani ta nejlepší škola dítěti nezajistí vysoký životní standard jako správné rozvíjení už v předškolním věku. Právě v tomto období, přibližně do šesti let věku, totiž mají děti schopnost absorbovat nové zážitky a dovednosti bez učení nebo jen s minimem námahy. I v pozdějším věku se samozřejmě mohou rozvíjet, ale je to pro ně už těžší. Buďte tedy hned od začátku jejich života aktivní, prospějete tím svým dětem mnohem víc, než když necháte věci jen volně plynout.
Začíná to hrubou motorikou
Děti prozkoumávají svět formou hry odmalička. Cucat palec ale za čas omrzí, dítě se vydává na výzvědy po okolí, ochutnává a osahává vše, co mu padne do ruček. Toto období je důležité pro vývoj hrubé motoriky, kterou je dobré různě podporovat – kutálet si s dítětem míčem, udělat mu jednoduchou opičí dráhu na lezení apod. Kolem dvou let dítě také začíná navazovat vztahy k ostatním dětem – zatím jde pouze o krátké výměny pozornosti, tahanice o různé věci, podání hračky či neumělé pokusy o utišení jiného dítěte. Děti si hrají vedle sebe a teprve ve třetím roce začínají při hře spolupracovat či soupeřit, což umožňuje dítěti aktivně se prosadit a tím i podpořit sebedůvěru ve vlastní schopnosti.
Kdy se vyvíjí jemná motorika
Zručnost dětí se zpravidla zlepšuje kolem třetího roku věku. Děti v tomto období zvládají navlékat korálky, přelévat tekutinu z nádoby do nádoby a také se může začít projevovat dominance ruky, tedy to, zda dítě bude pravák nebo levák.
Kolem čtyř let mají děti obvykle velkou radost z různorodé činnosti se všemožnými materiály a rády s nimi zacházejí s nevšední představivostí. Zajímají se i o celou škálu výtvarných technik a postupně se v nich zdokonalují. „Stříhání, lepení, modelování či kreslení ergonomickými pastelkami, díky kterým dítě prozkoumá svět barev. Kreativní tvorba děti obvykle velmi baví a vy díky tomu poznáte, jak se vyvíjí jejich jemná motorika. Dejte si ale pozor na porovnávání, zvláště pokud máte dvojčátka nebo děti věkově sobě blízké. Každé dítě se vyvíjí individuálně a je potřeba k nim tak přistupovat,“ vysvětluje speciální pedagožka Mgr. Světlana Drábová. Jemnou motoriku dětí podpoří i zdánlivě banální úkony a činnosti v domácnosti, například odemykání a zamykání dveří, listování v knize, šroubování víček nebo jednoduchá pomoc při vaření, jako je míchání nebo přesypávání surovin.
Mezi 3.–4. rokem dítě baví:
- Kreslit silnějšími voskovkami či pastelkami
- Hrát si s modelínou
- Rozlišovat různé tvary a velikosti, manipulovat s drobnými předměty (navlékání korálků apod.)
- Skládat jednoduché puzzle
Výuka psaní vyžaduje určitou úroveň grafomotoriky
Kolem pátého roku je jemná motorika natolik vyvinuta, že by dítě mělo zacházet se psacími potřebami, ať už jsou to pastelky či ergonomický roller pro prvňáčky, se stále větší bravurou. Právě jemné motorice by rodiče měli věnovat největší pozornost, protože je nezbytná pro všechny manuální činnosti a také k ovládnutí čtení a psaní. Nedostatky v této oblasti se mohou projevit tím, že dítěti například dělá problém zapnout si knoflík nebo má potíže při kreslení. „Obvyklé křečovité svírání pastelky pěstičkou by měl nahradit uvolněný úchop a porozumění, jaké pohyby jsou k tvoření psaného projevu třeba. Hlavním cílem určitě není dokonalý krasopis, ale automatizace pohybů psaní. Důležitou součástí psaní je také tlak, rychlost a rytmus. Souhra těchto aspektů se nazývá grafomotorika. Cílem je, aby bylo dítě na první třídu připraveno z domova tak, aby učení samotného psaní pro něj byla zábava,“ říká speciální pedagožka Světlana Drábová a dodává, že mnozí rodiče se mylně domnívají, že správné držení psacích potřeb si má žák osvojit až v první třídě. To už je ale pozdě. Pokud dítě neumí správně držet tužku v prstech, nemusí ho do školy přijmout. Navíc křečovitý úchop tužky nebo pastelky negativně ovlivňuje také soustředění, ztuhlost mluvidel a tím pádem i kvalitu řeči.
Jak správně držet tužku?
Správný úchop psacích potřeb je zásadním předpokladem správného psaní a dítě se ho učí už při prvních pokusech kreslit nebo psát. Pokud si dítě zafixuje hned na začátku špatný úchop, velmi těžko se ho později zbavuje. Psací potřeby by dítě mělo držet palcem a prostředníčkem. Palec se opírá bříškem o pero (či jinou psací potřebu), které prostředníček podpírá. Ukazováček je na psací potřebě lehce položen shora. Pro toto položení je možné dítě motivovat sypáním kuřátkům, což znamená, že nasypeme zrníčka a kuřátka zobou (děti zvedají ukazováček a napodobují zobání kuřátek). Důležité je, že jsou prsty pokrčeny, ale ne prohnuty. Prohnutý ukazováček znamená příliš velký tlak na psací potřeby a je nežádoucí. Takový tlak může vyústit až v bolestivost prstu. V případě problémů se správným držením psacích potřeb pomohou i speciálně tvarované pastelky nebo pera, která děti intuitivně vedou ke správnému úchopu (např. Stabilo Easygraph, Centropen Mini Colours nebo Pelikan Griffix).
Mezi 5. a 7. rokem dítě baví:
- Pracovat s různými výtvarnými technikami (tužka, pastelka, vodovky…)
- Skládat sofistikovanější puzzle nebo stavebnice
- Kreslit abstraktní i figurální malby (např. rodina, zážitky)
- Objevovat číslice, písmena – je obvyklé, že děti tvoří ze začátku znaky občas zrcadlově překlopené