Spousta prvňáčků má ve škole problémy. Rozvíjíte své děti správně?

Klasická situace je, že se dítěti pustí televize, dá se mu tablet nebo se posadí k počítači, ať se zabaví po svém. Dítě tak sedí, nehýbe se a často tráví až 6 hodin denně u obrazovky. Jenže dítě potřebuje pohyb. A nejen proto, aby nezlenivělo a nevyrostl z něj metráček. Pohyb je totiž propojen s rozvojem centrální nervové soustavy a osobností dítěte. V předškolním věku dítě skrze pohyb poznává samo sebe, své schopnosti a dovednosti. Ostatně to potvrzuje i rodinná terapeutka Mgr. Irena Teichmanová s tím, že pokud se dítě nehýbe, může to mít i vliv na nástup do první třídy. „Nedostatek pohybových a sociálních zkušeností může mít na vývoj a zrání dítěte negativní vliv, dítě tak může být na školní docházku nedostatečně připraveno,“ uvádí terapeutka. Dítě může mít například vady řeči, poruchy pozornosti nebo být méně manuálně zručné.

Podpořte ho…

Každý rodič může svoje dítě v předškolním věku podpořit a tím mu může pomoci dobře zvládnout pozdější adaptaci na školu. Když se dítě hýbe, rozvíjí i svůj rozum – musí totiž objevovat a zvládat nové úkony, přichází do styku s neznámými věcmi, zkoumá, jak co funguje, je nuceno pro nové předměty používat i nová slova a obohacovat tak svou slovní zásobu. Důležitá je i hra s dalšími dětmi – při ní se učí empatii, spolupráci s ostatními a tomu, aby umělo na nejrůznější podněty adekvátně zareagovat.

Sečteno a podtrženo – díky pohybovým aktivitám si osvojuje řadu nezbytných dovedností, které využije nejen ve škole, ale i v běžném životě. A které předurčují i jeho školní zralost.

Co je školní zralost?

Podle dětské psycholožky Ireny Teichmanové mluvíme o této zralosti v souvislosti se vstupem do školy. „Zjednodušeně řečeno jde o to, zda dítě dosáhlo takového stupně vývoje, aby školní docházku bez větších obtíží zvládlo,“ říká Teichmanová.

To, jak dítě obstojí v novém prostředí bez podpory rodičů a zvládne nároky školního světa, závisí podle ní také na tom, jak vyzrálá je jeho samostatnost a sebedůvěra. „Hovoříme o sociální a emocionální zralosti dítěte. Každé dítě je jiné. Některé děti jsou nebojácné, radostné a nezaleknou se překážek. Jiné mohou být spíše ostýchavé, snadno se rozpláčou, každý neúspěch těžce nesou. Podporovat dítě v jeho samostatnosti a budovat jeho sebedůvěru je tedy důležitá součást předškolní přípravy,“ upozorňuje Teichmanová.

Ideální je také nabízet dítěti možnosti, jak rozvíjet a trénovat sociální dovednosti. To znamená, že dítě vydrží určitou dobu bez rodičů, v jiném prostředí i s jinými dětmi a dokáže respektovat cizí autoritu. Trénuje svoje schopnosti začlenit se do skupiny vrstevníků, umí s nimi komunikovat a spolupracovat a také dodržuje dohodnutá pravidla. Tyto sociální dovednosti jsou klíčové pro to, aby se dítě dokázalo ve škole zapojit do skupiny vrstevníků a nezažívalo pocit frustrace a osamění.

U prvňáčků vázne koordinace pohybů

Před vážnými problémy u dětí v předškolním věku varuje i Mgr. Lucie Roubová, učitelka 15. základní školy v Plzni, a přináší tak cenný pohled z běžné praxe: „Poslední dobou pozoruji mezi prvňáčky stále rostoucí procento dětí, u kterých vázne základní koordinace pohybů. Oslabená hrubá motorika má vliv i na nižší obratnost mluvidel. Velmi se zvýšil počet dětí, které mají nějakou vadu řeči – nejčastěji jde o „patlavost“ – děti vyslovují špatně jednu, často i více hlásek,“ připouští Roubová.

Kvůli váznoucí hrubé motorice pokulhává i ta jemná – děti si neumějí zavázat tkaničku, mají obtíže například při stříhání či lepení papírů. Nedostatky se projevují i jinde – horší koordinace těla se pak často objevuje spolu s problémy v grafomotorice, proto děti neumí správně uchopit tužku a adekvátně ji přitlačit k papíru. „Z mé 20leté praxe je zřejmé, že děti, které během svých prvních šesti let navštěvovaly pohybové kroužky a kterým rodiče věnují svůj čas na společnou hru, čtení, vyprávění, apod., mají v první třídě daleko lepší start,” upozorňuje Roubová.

Řešení na dosah…

Právě na to, aby byli předškoláci na školu dobře připraveni, se pomocí hravého rozvoje pohybové inteligence zaměřuje program Třídimenzionálního přístupu k pohybové výchově dětí na pražském Andělu: „Věříme, že tělesná cvičení jsou prostředkem celkového rozvoje dítěte. Podle našeho třídimenzionálního přístupu k učení dětí se v každé lekci snažíme podporovat kromě pohybové zdatnosti také rozumový a sociální rozvoj dětí. Každá oblast procesu učení pomáhá dětem mimo jiné i ke školní zralosti a celkové dobré připravenosti na důležitý přechod z mateřské do základní školy,“ vysvětluje zakladatelka pohybových center The Little Gym v ČR a na Slovensku MUDr. Jana Mašátová.

Obsah všech lekcí je založen na 3 základních dimenzích – pohybové, myšlenkové a socializační, které se propojují a tvoří tak funkční celek. Tyto dimenze jsou navrženy tak, aby dítěti zajistily maximální rozvoj – rozvíjely hrubou i jemnou motoriku a současně stimulovaly rozvoj myšlení a podporovaly jeho sociální dovednosti. Absolvováním kurzů se zlepší jejich obratnost, zdokonalí se koordinace pohybů a jejich celková zdatnost. „Cviky na prostorovou koordinaci typu podlez pod, oběhni okolo, skoč do menší obruče a míč dej do větší představují v pohybu skryté předmatematické představy, které děti potřebují znát, než začnou školní docházku. Rytmizací cviků za doprovodu říkanek zase děti trénují krom pohybu i řeč,“ vysvětluje Mašátová. „Mezi jednotlivými cvičebními jednotkami musí vydržet chviličku sedět, dávat pozor a zkoušet si zapamatovat jednotlivé sekvence cviků. Přitom musí odolat pokušení si hned cvik zkusit, to mohou až poté, co skončí výklad,“ doplňuje Mašátová.

Při tom všem se o ně postará tým školených instruktorů, kteří děti motivují. Právě oni dětem dodávají odvahu nebát se nových věcí a zkoušet, co jejich tělo dokáže. Postupují tak, aby děti cvičení bavilo a společně budují jejich zdravé sebevědomí a houževnatost.

A výsledek? Ve škole se děti s větší pravděpodobností dokážou lépe soustředit a porozumět pokynům učitele, lépe si je zapamatují, neztratí záhy zájem a u činnosti vydrží.

-jk-

Mohlo by vás taky zajímat: