Rozvíjíte u dětí správně jemnou motoriku? Zapojte je v kuchyni a tvořte!
Jemná motorika u dětí a její rozvoj je důležitou součástí správného vývoje především v předškolním věku. Čím dál víc dětí má například problém se správným úchopem psacích potřeb, což bývá hlavní příčinou odkladu školní docházky. Přitom k rozvoji jemné motoriky není třeba dělat žádné složité úkoly. Pomůže totiž i jen pomoc v domácnosti. Pokud ke zdokonalování motoriky zvolíte navíc kreativní činnost a tvoření, děti to určitě bude bavit.
Jemné motorice bychom měli věnovat nejvíce pozornosti v předškolním období našich ratolestí. V této době se totiž učí pohybovat nezávisle prsty a postavit palec ostatním. Zvládnutá jemná motorika je nezbytná pro všechny manuální činnosti a také k ovládnutí čtení a psaní. Nedostatky v této oblasti se mohou projevit například obtížemi při kreslení, kdy má dítě problém s udržením pastelek, či při snaze zapnout knoflík. Nehledě na to, že pokud dítě neumí správně držet tužku v prstech, nemusí ho přijmout do školy. „V praxi se s nesprávným úchopem – případně s jinými grafomotorickými oslabeními – setkávám poměrně dost. Rodiče totiž mnohdy ani nevědí, jak má vlastně správný úchop vypadat, a jaké problémy může dítěti nesprávné držení pastelky nebo pera v budoucnu způsobit. Mohu potvrdit, že při hodnocení správného držení si přitom někdy nejsou jisté ani některé učitelky v mateřských školách. Navíc se mnozí mylně domnívají, že správné držení psacích potřeb si má žák osvojit až v první třídě. To už je ale pozdě,“ vysvětluje speciální pedagožka Mgr. Světlana Drábová. Křečovitý úchop tužky nebo pastelky negativně ovlivňuje také soustředění, ztuhlost mluvidel a tím pádem i kvalitu řeči.
Pomocníci v domácnosti
Děti jsou pomocníci, kteří rádi asistují při pro dospělé zdánlivě banálních úkonech a činnostech. Jim ovšem dodají pocit důležitosti a navíc, což si sami neuvědomují, pomáhají v rozvoji jemné motoriky. Nechte je proto pomáhat v kuchyni. Skvěle je procvičí míchání, vykrajování, přesypávání nebo krájení měkkých surovin neostrým nožem. Jejich motoriku podpoří i věšení prádla, odemykání a zamykání dveří, listování v knize po jednotlivých listech, šroubování víček nebo třeba namotávání vlny.
Rukodělná zábava
Procvičováním jemné motoriky lze rozvíjet i kreativitu dětí, což je taktéž velmi důležité. K tomu poslouží navlékání korálků nebo třeba sušeného ovoce, modelování z plastelíny, výroba razítek a razítkování, lepení i skládání z papíru. Starší děti pak mohou zkusit vystřihování, které je taktéž výborné a prověří jejich schopnosti.
Zkuste dokreslování
Děti malování milují. Co jim ale tuto zábavu trochu ozvláštnit a případně i osladit? Můžete jim místo klasických omalovánek pořídit domalovánky, v nichž musí obrázky nejen vybarvit, ale nejdříve i dokreslit jejich tvar.
Nebo využijte při tvoření i bonbóny, kterými obrázky dozdobíte. Tato aktivita může být velká legrace především s malými dětmi, a navíc si u ní i pochutnáte. Předkreslete dětem na čtvrtku obrázky s jarní tematikou a následně je nechte obrázky vybarvit a dozdobit. Děti mohou doplnit zahradu nebo louku bonbóny ve tvaru kytiček a šablonu celkově doplnit třeba o sluníčko nebo mráček. U menších dětí dbejte na to, aby si procvičovaly reálné barvy – sluníčko je žluté, strom zase zelený.
Jak správně držet tužku
Vyzkoušejte podpořit vysvětlení správného úchopu tužky nebo pastelky příběhem o tom, že prostředníček je postýlkou pro tužku, ukazováček polštářkem a palec peřinkou, která tužku přikryje. Pokud jsme v posteli, polštář i peřina jsou měkké, lehké a nikde nás netlačí.
Když dítě stáhne prostředníček nahoru vedle ukazováčku a drží tužku nesprávně, neříkejte: „zase špatně“, ale třeba „tužka zase spadla z postýlky“. Pokud tlačí na ukazovák, řekněte: „ten polštář ale tlačí“. Pro malého (před)školáka je to zpráva, že tužka je nešikovná, polštář tlačí – ne on. A taky je to trochu legrace, takže můžeme zasáhnout i častěji, aniž má dítě pocit, že je nešika.
Velkou pomůckou při nacvičování správného úchopu mohou být speciální plošky, které najdete na některých pastelkách, tužkách či perech. Ty automaticky a intuitivně navedou malé dětské prsty ke správnému držení a prodávají se ve variantě jak pro praváky, tak pro leváky.
Nohama pevně na zemi
Pamatujete na svoje vlastní školní začátky, kdy učitelé přísně kontrolovali sezení v lavici?Správný úchop jde totiž ruku v ruce se správným sedem. Poloha těla, ve které hlavně školáci tráví podstatnou část dne, by měla být sice pohodlná, ale také by měla být dodržována základní pravidla:
- mít nohy celými chodidly na zemi
- paty kolmo pod koleny
- držet rovná záda, trup mírně nakloněný dopředu nad stůl
- ruce na lavici/stolu
Nesprávný sed je totiž neřád a dokáže malému školákovi při psaní pěkně znepříjemnit život. Když totiž není tělo ve správné poloze, ruka se nedokáže náležitě uvolnit. Sezení bez opory nohou nebo kotníkům obtočeným kolem židle by se proto měly děti důsledně vyvarovat. Jen tak se totiž spolehlivě vyhnou křečím, zatuhlosti nebo bolestem v ruce. Dalším problémem je u správného sedu polehávání na lavici a opírání hlavy. I když by se mohlo zdát, že si malý pisálek potřebuje jen trochu odpočinout, jediné, čeho docílí, je ztráta koncentrace.
-jk-