Půjdem spolu do Betléma? V Česku žádný problém!

I když historikové považují legendu o narození Ježíše ve chlévě na seně za vymyšlenou, bez betlémů, zachycujících tento působivý výjev, si už Vánoce nedokážeme představit. Dnes jich je tolik, že na návštěvu všech by jen sváteční volno určitě nestačilo. I proto vám přinášíme pár tipů na ty nejzajímavější z různých koutů naší země, které stojí za návštěvu.

Betlémy dostaly své jméno po údajném rodišti Krista v Izraeli – pochází z hebrejského Bet Lechem, Dům chleba. Málokdo ale ví, že kromě toho v Jeruzalémě, kam míří nejen o Vánocích davy věřících, je ještě jeden, opuštěný, o 150 km dál v Galileji u Nazaretu, odkud měl právě pocházet! Takže je možné, že lidé, jak říkal Felix Holzmann, brečí sice hezky a když ne na cizím hrobě, tak v jiném chrámu! Ten nechala postavit Helena, matka císaře Konstantina, až v roce 326 na místě, kde údajně nalezla hliněné jesličky, trnovou korunu i hřeby z Kristova kříže! Nikdo ty předměty ale ani okem nespatřil, takže je vysoce pravděpodobné, že jak ony, tak místo Ježíšova narození, existovaly jen ve fantazii jedné z nejhorlivějších propagátorek křesťanské víry.

O narození Ježíše se ví tak málo, že legenda, jak přišel na svět v jesličkách pro zvířata, by mohla být i pravdivá. Jenže pak se to určitě nestalo v prosinci! Podle Nového zákona pastevci spatřili na obloze neznámé těleso – ne kometu, jejich dráhy umí astronomové zpětně vypočítat a ta v roce 0 žádná nebyla. Jenže v zimě, i když v Izraeli není mrazivá jako u nás, byl dobytek ustájen v teple, takže pastevci jaksi nepásli.

Slaměný betlém na Pražském hradě

Císařský zákaz

Tradice betlémů, říká se také jesliček, začala až v roce 1223. Svatého Františka z Assisi při návštěvě italského šlechtice napadlo „oživit“ výjev z narození páně a začal ho organizovat. Vybral si za tím účelem jeskyni na vrcholu kopce, upravil ji jako kapli a do ní 24. prosince pozval vesničany z okolí. Když nastala půlnoc, rozezněly se zvony a všichni viděli jesličky, oslíka a telátko, jen malý Ježíšek jaksi scházel. První novodobý betlém, přibližně v podobě jako ho známe dnes, stvořil umělec Arnolfo di Cambio v Mariánské bazilice koncem třináctého století. U nás se objevil až na Vánoce roku 1560 v kostele svatého Klimenta na Starém Městě. Církevní svatostánky byly jediné, kde se mohly vystavovat, až do ediktu císaře Josefa II., který je zakázal. Nelíbilo se mu, jak se farnosti předhánějí, která ho bude mít hezčí, považoval to za rouhání. Jelikož se už ale betlémy těšily mezi prostými lidmi oblibě, staly se součástí lidového umění a tabu jim paradoxně prospělo.

Jesličky v knize rekordů

Celosvětově je proslavený betlém řezbáře Probošta z Třebechovic, po nichž získal i jméno. Kupodivu se do Guinessovy knihy rekordů nedostal, ale zastoupení tam máme. Krýzovy jesličky (jsou ve sbírce Jindřichohradeckého muzea) tam jsou zapsány od roku 1998 jako největší mechanický lidový betlém světa. Místní punčochář a měšťan Tomáš Krýza (1838–1918) u nich přitom použil v podstatě jen věci, které měl doma. Pracoval na nich ovšem celý život, šedesát let.

Největší betlém v Evropě, zapsaný také v Guinessově knize rekordů, stvořil řezbář Jiří Halouzka v Jiříkově u Sovince. Váží 20 tun, je na něm v životní velikosti přes 140 soch lidí i zvířat a vyřezané jsou (až na slona) z jednoho kusu kmene!

Domácí výroba

Betlémy se postupně začaly vyrábět hodně netradičně, nebyla v nich jen šťastná Svatá rodina ve chlévě. Například kostel sv. Tomáše v Mohelnici vystavuje o Vánocích velký vyřezávaný betlém, kde jsou na ploše 6 × 7 metrů i hrady, co ještě nemohly existovat, Bouzov, Karlštejn. Od roku 1958 na něm pracoval třicet let Josef Nedomlel ze Starého Města u Bruntálu (sám se na něm zobrazil jako chasník s pytlem mouky na zádech) a syn František, který v roce 2003 dokončil chybějící figury skupiny muzikantů.

Betlém je osvětlen, což mu dodává na atraktivitě, a část figurek se pohybuje. Na většině betlémů jsou také postavy, o kterých se Bible sice nezmiňuje, ale zase v každém městě žila spousta „obyčejných“ lidí, kteří sice nebyli světci, ale přesto by si svatozář díky pomoci druhým zasloužili, a ti se na nich objevovali stejně jako osobnosti, které město či kraj proslavily.

Třebechovice vedou

V muzeu betlémů v Třebechovicích najdeme betlémů na 160, včetně již zmíněného a nejcennějšího Proboštova. Je z lipového dřeva, měří na délku sedm metrů, široký je tři a vysoký dva metry. Skládá se z více než 2000 ručně vyřezávaných dílů, jen figurek lidí je přes 300 (a z toho 51 pohyblivých).

Lidový řezbář Josef Probošt na něm pracoval od roku 1885 dlouhých čtyřicet let. Betlém je až na drobné opravy v původním stavu, jen mechanismus uvádějící vše do pohybu pohání namísto původní kliky elektřina. Proboštův betlém znázorňuje krajinu, domy, hudební nástroje, zvířata, řemeslníky vykonávající různé práce. Jeho výjimečnost spočívá v tom, že nezachycuje jen události kolem Kristova narození jako ostatní betlémy, ale celé fáze jeho života až po Zmrtvýchvstání, zasazené do koloritu malého českého městečka na konci devatenáctého století s typickými domy, paláci a hradem.

Od roku 1976, kdy na Světové výstavě v Montrealu vyvolal tento betlém senzaci, byl mnohokrát vystavován v zahraničí a je turisty navštěvován i v parném v létě!

Ježíšek a Masaryk

Hrad Karlštejn asi není nutné představovat, nicméně už moc známé není, že se v jeho podhradí ve třech patrech barokního domu nachází Muzeum betlémů.

V místnostech o rozloze 300 m² je padesát exemplářů ze všech koutů republiky. Zmínku zaslouží Velký krkonošský betlém – v kolébce se dokonce pohybuje i samotný Ježíšek. Skvělou ukázkou práce lidových řezbářů je skříňkový betlém z Olešnice zvaný dort či Kralický betlém. Nejnavštěvovanější je ale Karlštejnský královský betlém (největší pohyblivý u nás). Jsou v něm i loutky deseti českých vládců, včetně T. G. Masaryka, a Ježíška tak neobdarovává jen známé trio K+M+B.

Mimochodem, víte, že tahle trojice nebyli žádní králové, ale věštci následující kometu ve snaze najít vyvoleného spasitele? Omyl vznikl kdysi dávno špatným překladem. Dary Ježíškovi přináší i svatý Václav, Karel IV. – i ti byli při jeho zrodu ještě „na houbách“, s čímž možná budou mít znalci historie problémy.

Mezi syrečky

Betlém řezbáře Jaroslava Beneše z Loštic na Šumpersku (ten na něm pracuje od roku 1994, už má přes tři sta figurek), se vloni rozrostl o písničkáře a básníka Karla Kryla, kterého je fanouškem. Dělá mu netradiční společnost řada osobností z regionu, ale například i z věznice Mírov prchající Jiří Kajínek (!) či slavný prvorepublikový zápasník a silák Gustav Frištenský. Prohlídku komentuje sám pan Beneš oblečen v renesančním úboru. Jinak těm, co považují olomoucké tvarůžky, které tady také vznikají, za nevábně vonící pochutinu, lze vřele doporučit návštěvu místní cukrárny, kde je přesvědčí o opaku! Vyrábějí tu totiž zákusky jenom z nich. A velmi dobré!

V Třešti se netřeští

Jedním z měst, které betlémářství proslavilo, je Třešť na Českomoravské vrchovině. Nejdříve se na výrobu betlémů používaly snadno dostupné materiály hlína a papír, pak dostalo přednost lipové a olšové dřevo, které řezbářům nejvíc vyhovovalo. Tradice se zachovala a i dnes zde vyřezává figurky několik autorů. Od prvního vánočního svátku až do 2. února je v Třešti přístupných dvacet betlémů přímo v domácnostech! Jsou označené, stačí jen zazvonit u dveří. Rozsáhlou sbírku lze spatřit i ve zrekonstruovaném Schumpeterově domě, kde jsou také nejstarší papírové jesličky.

Skříň v Horách

Každoročně se o nové postavičky rozrůstá také skříňový betlém v Kašperských Horách. I u něj se kromě Ježíška s matkou a otcem, pastýřů, koledníků a tří králů objevují podobizny známých místních osobností, jsou tu ale zpodobněna i místní tradiční krajová řemesla. Kulisu ještě tvoří budovy ve městě (radnice, kostel) i jeho okolí, včetně hradu Kašperk. Mechanicky oživený je i zlatý důl, sklářská huť, náměstíčko ožije scénou tradičního řemeslného trhu, který se podle ročních období střídá s farmářským.

Perník i máslo

Pověstné zlaté české ručičky napadlo vyrábět betlémy i z hodně netradičního materiálu, potravin. Ty se sice opakovaně každé Vánoce vystavovat nedají, ale zase jsou atraktivní díky neobvyklosti. Například největší perníkový betlém v republice, který je zapsán v české knize rekordů a kuriozit, vytvořili rodáci ze Zdounek na Kroměřížsku a okolních obcí. Sestavili ho z celkem 1806 perníků, které sami doma upekli. „Spotřebovalo se na ně 120 vajec a 30 kilogramů mouky. Kromě 1255 lidských postav zbytek tvořily ovečky, stromy, budovy. I když je perník dost trvanlivý, ani on ale nevydrží věčně.

A ještě hůř je na tom máslo. V jeho muzeu, kde jinde než v Máslovicích, ale bývá až do začátku února vystavený betlém právě z něj. Je originální tím, že od roku 2003, kdy nápad vznikl, vypadá vždy jinak! Práce na něm začíná už koncem listopadu při setkání dobrovolníků z různých koutů země. Každý, kdo dorazí, dostane kostku másla, špachtli nebo nůž a může tvořit, co uzná za vhodné. Hotové figurky se pak uloží do mrazáku a vystaví v muzeu.

Chleba na hradě

Před asi sedmi lety se dokonce i návštěvníci Pražského hradu mohli kochat dosti zvláštním betlémem vyrobeným z chleba, což má ovšem logiku. Slovo je totiž odvozené z hebrejského Bet Lechem – Dům chleba. Odvážně se do jeho výroby pustilo dvacet žáků Střední školy obchodu, služeb a podnikání z Českých Budějovic a trvalo jim to zhruba dva měsíce. Byl vytvořen na ploše 400 x 200 cm. Znázorňoval tradiční výjev tvořený krajinou, lidskými a zvířecími postavami v celkovém počtu 558 objektů. Všechny byly zhotoveny z chlebové kůrky, střídy, kombinacemi různých technik, vyřezáváním, modelováním, zamoučňováním, drobením. Škoda, že tyto zajímavé výtvory podléhají zubu času.

Naši furianti

Zajímavou historii má Kryštofovo Údolí v Libereckém kraji, kde se vesničané v duchu Stroupežnického hry Naši furianti předháněli, kdo vyrobí ty „nej“ jesličky, až některé měly tak obří rozměry, že se jim nevešly do domu. Tak zapomněli na řevnivost a začali díla vystavovat společně. Je výhodné zajet sem odpoledne a zhlédnout expozici v hostinci U Kryštofa, kde je přes dvacet betlémů, nejstarší je z roku 1846. Správná chvíle nastane v podvečer, kdy náves osvětlí silné reflektory a historickou atmosféru umocňuje dřevěný barokní kostelík. Když napadne sníh, je iluze Vánoc dokonalá.

Živý betlém

Unikátní kamenný betlém s živými zvířaty pak najdeme v Kozojedech, kde ho pravidelně už dlouhá léta vystavuje sochař Bartoloměj Štěrba s manželkou Janou Š. Rejmanovou. Je v těsné blízkosti domu a ateliéru. Raritou je, že jeho součástí jsou kromě známých biblických postav i živá zvířata, většinou ovečky, zvědavě okukující příchozí. Zkrátka a jednoduše, pokud jde o betlémy, lze se vypravit snad kamkoli a všude nějaký zvláštní najdeme. Jsou také venkovské rodiny, třeba na Vysočině, co si ho doma dělají sami pro sebe a každoročně vylepšují. O těch nejlepších sousedé ve vsi vědí, takže pokud zavítá někdo z přespolních, rádi ho na něj upozorní. Obvykle stačí zazvonit a obdivovat.

Jan Janula/ foto Profimedia.cz a archiv autora


Přečtěte si také

Horoskopy dle zvěrokruhu

Beran 25. 5. 2024

Berani, v posledních týdnech jste možná pracovali na projektech, které vám přinášely dobrý pocit, zejména na projektech, které se týkaly dosažení větší nezávislosti v kariéře. Během tohoto procesu jste si pravděpodobně osvojili některé nové dovednosti a nyní se cítíte dostatečně sebevědomí na to, abyste je mohli využít. Dnešní poslední výbuch odhodlání a vnitřní síly by mohl celý proces završit a dosáhnout vytoužených cílů.

Celý horoskop pro dnešní den

Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost ⑱

Partnerský horoskop
Partnerský horoskop

Partnerský horoskop

Jste si souzení? Zvolte znamení a zjistěte, jestli vám hvězdy přejí.