Výklad snů: Před čím vás varují sny o smrti nebo nahotě?
Zdá se vám někdy o smrti někoho blízkého, nebo dokonce o své vlastní? Nebo o tom, že jste se ocitli nazí na veřejnosti? Nejspíš se ozývá vaše podvědomí. Co vám chce naznačit?
Většina lidí během života prospí více než čtvrt století. Spánek a snění jsou totiž nezbytné pro náš organismus. Pomáhají uspořádat informace získané během dne, uklidňují, čistí, regenerují… Sny promítají naše denní zážitky a pocity s nimi spojené, skrze některé však varovným tónem promlouvá hlas našeho podvědomí.
Sen o úmrtí blízké osoby
Sny o vlastní smrti by se neměly brát doslovně jako předzvěst toho, co má vbrzku přijít. Naopak, vidět sebe ve snu umřít dle klasického výkladu poukazuje na dlouhý život. Málokdo však ví, kdy nastane jeho poslední hodina, a nedozví se to ani ze snu. Tato noční můra ale poukazuje na to, že nás cosi svazuje a blokuje nám další postup. To způsobuje únavu a smutek. Do života se vkrádá beznaděj a my nejsme schopni vidět východisko z labyrintu a nějaké lepší možnosti.
Takovéto varování zpravidla poukazuje na současný stav věcí. Je dobré si prohlédnout vztah, ve kterém žijeme. Možná se necítíme tak, jak bychom si přáli. Naše potřeby nejsou naplněny, touhy realizovány…
Zkusme si projít také další oblasti života, třeba svoji práci. Plníme svá předsevzetí? Jdeme po cestě v souladu sami se sebou? Plníme si svá přání, touhy a sny? Pokud ne, vyplatí se pozastavit se a zauvažovat o tom, že je načase uzavřít jednu etapu a vydat se novou cestou. Každá změna může být nelehká, ale těžko ji lze realizovat, aniž bychom na čas vyšli ze své zóny komfortu. Jenže co když nás právě ten "komfort" unavuje a přináší nám deprese? Jsou věci, kterým bychom měli dovolit odejít.
Sen o nahotě
Sen o tom, že jsme se ocitli bez oděvu na veřejném místě, patří k dalším bonbonkům nočních můr. A k tomu se tam ještě často přidávají představy o tom, že máme nazí hovořit a všechny okolní oči jsou upřeny směrem k nám. Tady už se ukazuje informace o tom, kde jsou naše slabá místa.
Lidé totiž často sami sebe klamou, když si o sobě myslí, že jsou jiní (horší i lepší) a zejména jinak vypadají. I své pocity interpretují jinak. Zvětšují své vady do obřích rozměrů nebo alespoň nejsou přesní. Podvědomí se ale ošidit nedá. Zná dokonale vlastní slabiny a ty také patřičně zviditelňuje. To, že má někdo někde vady a citlivější místa, ještě nemusí být jeho slabší stránkou! Stačí o nich vědět a lze je využít k dalšímu rozvoji. Stačí jen důvěřovat sobě i své intuici a podívat se na sebe bez příkras i bez odsuzování, jací jsme doopravdy. To je poslání snové nahoty.
Sílu ukazuje i to, když dokážete najít řešení v každé situaci, i v takové, ve které to vypadá špatně. Jde pouze o jednu etapu života a ne konec divadelní hry. Každá takováto zkušenost může ukázat směr ke změně cesty. Je dobré se na věci dívat v reálném světle, vidět tak i sebe, uchopit své vlastní možnosti, důvěřovat jim i vlastní hodnotě.
Sen o mrtvých
Sen o kontaktu se zesnulými, speciálně s našimi blízkými, není výstraha před smrtí, přestože člověka často rozladí a vystraší. Je to poselství podvědomí. Když něco nechceme nebo máme strach, bojíme se i toho, že nás naši blízcí opustí. Je to hrůza ze samoty, pocitu opuštěnosti a odloučení.
V takovém případě chybí víra v sebe a jistota v tom, že jsme hodni lásky, úcty a pozornosti. Je to stejně tak jasným signálem, že máme strach z nemoci, ale i ze smrti. Často je takový strach paralyzující. V důsledku neochoty stanout tváří v tvář těmto strachům bývají takové myšlenky odsouvány. Nejlepším způsobem, jak si s nimi poradit, je jejich poznání a akceptování. Je dobré jim poděkovat a dovolit jim odejít s tím, že se mohou vrátit, až bude zase potřeba.
Když nás pronásledují sny o našich blízkých zesnulých, může to někdy ukazovat, že jsme se doposud nesmířili s jejich ztrátou. Je dobré si popovídat s někým, ke komu máme důvěru, říci mu o svém smutku, bolesti, tesknotě… Když si dovolíme vylít svůj žal, najdeme cestu k rozloučení s milovanými osobami. Vyplatí se vytvořit si vlastní rituál a zkultivovat vzpomínky tak, aby nás nezraňovaly.
Autor: Helen Stanku, www.dobrakartarka.cz
Mohlo by vás taky zajímat: