Tajemství našich snů: Ovlivňuje je náš psychický stav a mohou signalizovat i problémy ve vztahu

Ve snáři nepátrejte

Psychoterapeut PhDr. Michal Florian, který občas psychoanalýzu také praktikuje, se stal naším průvodcem po tomto zvláštním světě lidské mysli a podvědomí. Tvrdí ovšem, že by se sny měly řešit jen tehdy, pokud negativně narušují náš psychický stav či zdraví, jinak bychom je měli brát spíš s nadhledem a určitě se hned po probuzení nepídit ve snáři, co symboly nebo události, o kterých se nám zdálo, znamenají.

„Bez osobního kontaktu a znalosti souvislostí z toho totiž skoro pokaždé vyjde nesmysl. Navíc se ‚odbornými výklady‘ snů zabývají i šarlatáni, kteří mohou člověku ublížit – třeba ho vylekat tvrzením, že souvisí se zločiny, které člověk spáchal v minulém životě apod. Přijít na kloub právě těm depresivním či úzkostným snům je navíc během na dlouhou trať, zpracování psychoanalýzou trvá rok – i déle – a je nutné na ni docházet obvykle 4x týdně. U méně závažných případů se dá doba i interval zkrátit až na půlku, ale to nemusí stačit,“ upozorňuje Michal Florian. Jedna z dalších nevýhod psychoanalýzy je, že není – až na vzácné výjimky – proplácena zdravotními pojišťovnami, takže může přijít dost draho a navíc s tím, že výsledek nemůže nikdo zaručit, na to je lidská duše moc složitá.

Plní se sny?

„Jsou lidé a není jich vůbec málo, kteří tvrdí, že se jim představy ze spánku více či méně splnily – nejvíc zmiňují situaci, kdy spatřili člověka, kterého dlouhá léta neviděli, a brzy ho pak opravdu potkali. Zvláštní kapitolou jsou sny erotické, v nich mohou být jak nám známé osoby, po kterých toužíme – i v choulostivých pozicích nebo nahé –, ale i úplně neznámé a opět platí to, že je pak můžeme potkat! Mohou se nám zdát i situace, v kterých děláme praktiky pro nás jinak nepřijatelné, včetně deviantních,“ tvrdí terapeut.

Mužské a ženské sny se liší

Sny mohou signalizovat i problémy ve vztahu, ženě se například zdá, že jí manžel právě „zahýbá“, přestože leží vedle ní v posteli. Přitom skrytě touží po nevěře ona, jen nechce být první, kdo začne!

Liší se sny ženské a mužské. Ty ženské bývají obvykle partnerské či rodinné, mužské bývají bojovné, hrdinské, ale i technické. Například vynálezce šicího stroje Elias Howe tvrdil, že na myšlenku provléct dírou v jehle nit ho přivedl sen, ve kterém spatřil kanibaly právě s takto upravenými oštěpy!

„Sny mívají návaznost na události, které prožíváme, ale přetrvávají v nich stereotypy. Důchodce se i po pár letech v penzi budí představou, že musí jít do práce. Často se sny týkají i toho, že lidé by chtěli jejich ‚prostřednictvím‘ sdělit něco zesnulým, mají pocit, že jim nestihli říct vše, co chtěli,“ podotýká Florian.

Americký prezident

Na snech se podílí i psychický stav. Je zajímavé, že někdo má optimistické sny, když je ve složité životní situaci. Odhalují tajné touhy, to, čemu se vyhýbáme, čeho se bojíme, jsou i zrcadlem ukazujícím, co skrýváme či sami v sobě popíráme.

Zvláštní kapitolou jsou sny věštecké. Většinou souvisejí s předtuchou smrti blízké osoby nebo varují před nehodou či katastrofou. Prokazatelně se některé staly. Hodně se zmiňuje příhoda amerického prezidenta Abrahama Lincolna. Tomu se zdálo, že stojí v Bílém domě u rakve. Když se zeptal, kdo v ní spočívá, odpověď zněla: „Prezident, zabili ho v divadle.“ Svůj zážitek svěřil mnoha lidem, za deset dní poté ho zavraždil při představení fanatický herec. Traduje se také, že těsně před vyplutím Titaniku vrátilo předem zakoupený a drahý palubní lístek devatenáct lidí. Všichni jako důvod uvedli, že měli ve spánku děsivou představu, ve které spatřili ztroskotání lodi, považované za nepotopitelnou…

Sny mohou být také plné napětí, strachu, pádů do neznáma, pocitů, že nás někdo nebo „něco“ pronásleduje, ubližuje nám. Ve stejné podobě trvají třeba i dlouhá léta, ale pokud člověk to, co se mu zdá, prožije ve skutečnosti, už se pak nikdy nevracejí.

Zvláštní sny v polospánku

Zvláštností jsou lucidní sny, ty si totiž uvědomujeme, vyskytují se v polospánku. Můžeme do nich zasahovat, měnit je podle přání, a dokonce i „programovat“, jak se nám hodí. Dají se natrénovat, není potřeba k nim mít nějaké zvláštní schopnosti, naučit se je může každý.

Přitom byly považovány za nesmysl, ale už od sedmdesátých let minulého století se objevují nezvratné důkazy o jejich existenci. Navíc jsou podpořené vědeckým pozorováním a zkoumáním.

Nejlepší výsledky se dostavují po jídle, je totiž dokázáno, že zvyšuje aktivitu mozku a tím i živější sny. Někteří lidé pak dovedou ve spánku vykonávat různé činnosti (známí jsou tzv. náměsíčníci) nebo se probouzet „na přání“.

„Profesor Stephen LaBerge ze Stanfordské univerzity popsal příběh muže, který musel kvůli své práci každé ráno vstát před přílivem. I když si nikdy neřídil budíka, nestalo se ani jednou, že by zaspal. Postupně byl už tak vytrénován, že se ani nenamáhal si dobu přílivu vypočítat. Prostě si šel lehnout a neviditelný strážce času ho v pravý okamžik probudil,“ vypráví Michal Florian.

Závěrem podotýká, že i když výzkum mozku jde fantasticky dopředu a už dnes se dá ovlivnit, jestli se rodičům narodí syn či dcera a v hodně blízké budoucnosti bude možné, že si u dětí budeme vybírat barvu vlasů či určité schopnosti, jsou v něm – a asi ještě dlouho i přes veškerý pokrok zůstanou – místa, která pro nás představují velkou neznámou...

Autor: Jan Janula