Z deníku koučky: Terorismus a ženy atentátnice

Jak se k různým životním situacím staví koučka s dlouholetou praxí v oblasti psychologie a psychoterapie Šárka Vávrová? Nahlédněte do jejího zápisníčku!

V současné době se setkáváme s vlnou sebevražedných útoků, kde jsou aktérky i ženy. Žena je pro většinu lidí květinka, která potřebuje péči a něhu. Spojení ženy, která je schopna bojovat za svoji víru a rozhodne se zabíjet nejen sama sebe, ale i další lidi, je nepřiměřené spojení. Žena a atentátnice jsou dvě věci, které není tak lehké spojit. Žena je nositelkou rodu a života a přesto může i zabíjet. Co ji k tomu vede?

Žena, která byla matkou, ženou, dcerou se rozhodne zabíjet vlastním tělem. Je to spojení, které se v současné době stává častějším jevem. Ženy, které se obětují pro teroristické organizace. Žena je také pod vlivem větších emocí, což může na druhou stranu znamenat i větší pocit nenávisti a touhy po pomstě za smrt svých blízkých.

Na teroristy většinou pohlížíme jako na psychopaty, vzhledem k jejich hrůzným činům. Vědci se však shodují ve svých empirických zkoumáních, že teroristi jsou normální lidé. Neznamená to nulovou patologii, ale její četnost není odlišná od jiných skupin. Psychopati si vybírají své oběti záměrně na základě svých fantazií, ale teroristé si většinou vybírají své oběti náhodně. Prožitek ze spáchání násilí není jejich primárním cílem jako u psychopatů. Teroristé své činy páchají ve jménu vyšší ideje.

Touha po pomstě

Cílovou skupinou pro vstup do teroristické skupiny jsou většinou mladí lidé (náctiletí). Jejich mysl je impulzivní, mají touhu po dobrodružství a mají i určité sebevědomí. Důležitá je i sociální identifikace člověka, který chce vstoupit k teroristům. Před vstupem se totiž tento člověk musí ztotožnit s nějakou skupinou, která má stejné cíle, ambice a touhy a jejíž členové se navzájem podporují. Může to být skupina, která vnímá nějakou diskriminaci, nebo je přímo diskriminovaná. Radikální ideologie jsou pak možností, jak se za tuto diskriminaci pomstít a změnit reformu sociálního systému. Touha po pomstě bývá velkým motivačním motorem. Pro pomstu jsou lidé překvapivě ochotni trpět a obětovat se. Postačí ztráta kamaráda, nebo příbuzného a bezprostřední zkušenost s nějakou bezpečností složkou a proces odplaty je rozběhnut. Někteří lidé se mohou k teroristům připojit v touze po moci, protože jsou v současném životě nespokojeni a mají pocit neuznání. Chtějí se tak společnosti pomstít, určitým způsobem rebelovat. V televizi vidí sílu strachu lidí zastižených teroristickým útokem a to jim dodá pocit moci nad ostatními, po kterém touží delší dobu. Jaký pocit jim to přináší? Pocit vlastní důležitosti, napravení nespravedlnosti a ochoty přinést vlastní oběť ve jménu spravedlnosti. Pro Evropany je sebevražedný útok velice nepochopitelný akt i přesto, že v minulosti se už objevil.

V historii můžeme zaznamenat boje Asasínů, což bylo tajné ismáílitské hnutí, které vzniklo kolem roku 1080 a zaniklo zhruba o dvě stě let později, když jej vyvrátili Mongolové. Jednalo se o svébytnou náboženskou sektu, která vycházela z šíitské tradice islámu. Jednalo se o nebojácné válečníky, kteří se pod příslibem ráje nebáli s radostí umírat pro svého vůdce. Při svých taženích využívali sebevražedných útočníků.

Strach z budoucnosti

V současné době se často setkávám ve své praxi s klienty, kteří žijí ve strachu ze současné situace a celosvětového terorismu. Uvědomují si, že jsou omezeny jejich cesty do jiných zemí. Bojí se cestovat a dokonce i odjet na dovolenou. Destinace, které byly často navštěvovány a velice oblíbené, třeba Paříž nebo Londýn, jsou nyní zahaleny strachem a obavami, zda se zde nebudou opakovat teroristické útoky. U lidí trpících úzkostmi se tato situace více stupňuje a jejich úzkostné stavy se prohlubují. Odpočinek spojený s odjezdem na prodloužený víkend do zahraničí se může změnit ve stresovou situaci. Lidé, kteří se báli létat, se tak v současné době do letadla neodváží ani vstoupit. Pracuji s čím dál více klienty, kteří mají strach z budoucnosti a života v Evropě.

Ať se lidé bojí

V nedávné době jsem na sociální síti našla video, které bylo spojeno s terorismem a Islámský státem. Musím říci, že se svým strachem často pracuji a snažím se programovat své myšlení spíše na prožitky radosti, než na strach. S každou negativní myšlenkou pracuji, zjišťuji, zda je oprávněná a zda mne něco ohrožuje. Pokud tomu tak není, změním ji na pozitivní. Tudíž se mne strach z terorismu netýkal. To, co se stalo v Paříži, mne samozřejmě zasáhlo, ale nedovolila jsem podrobit se davové euforii strachu z války, jak propagovala média. Po zhlédnutí videa jsem pocítila obrovský příliv strachu, který mne naprosto pohltil. Vybavily se mi i nějaké vzpomínky na hororové a katastrofické filmy, které jsem viděla někdy v dávné minulosti. Zažila jsem pět minut obrovského strachu o sebe, své blízké, ztráty svobody a nezávislosti. Bylo to silné a emotivní. Pokud bych neuměla se svým strachem pracovat, nejspíše bych ho živila dále. Uvědomila jsem si, jakému tlaku je vystaveno mnoho lidí, kteří se na taková videa dívají. S čímž jsou aktéři a tvůrci takových videí spokojeni. Jejich cílem je vyvolat strach a úzkost. Na druhou stranu to nemusí být pouze teroristi, kteří nás zásobují strachem. Další video, které se objevilo na sociální síti, vytvořila česká kartářka. V krátkém videu upozorňovala na to, že v minulosti předvídala tyto teroristické akce a pak sugestivně opakovala, že situace se bude zhoršovat. Manipulativním způsobem děsila lidi a předvídala katastrofické scénáře. Nevidím rozdíl mezi videm o radikálních islamistech a výkladem „vědmy“, která se potřebuje zpopularizovat na úkor lidí, v kterých vyvolá strach. Jde jim o stejný záměr, vyděsit co nejvíce lidí tak, aby naplnili svůj záměr ovládnout pod tíhou strachu co nejvíce mas a posluchačů. Nakonec nabídnout pomocnou ruku.

Tak trochu mi to připomíná období před koncem roku 2012, kdy po internetu putovala videa plná katastrofických scénářů jen proto, že z nich poté „rádoby duchovní učitelé“ měli zisk. Každý, kdo měl komplex z toho, že nemůže nikoho ovládat, začal šířit strach a našel si své posluchače. Dnes to je podobné. Duchovní a vědmy opět prorokují zkázu a zánik lidstva a šíří strach a nenávist. Nechci zlehčovat situaci kolem radikálních islamistů a věřím, že jsou hrozbou, ale nechci žít život plný strachu a omezení. Vždyť kolektivní strach je větší zbraň, než cokoliv jiného. Lidé, kteří chtějí pomáhat jiným lidem, nemohou v lidech šířit strach a tím je ovládat. Šířením strachu a úzkosti nepomohu obětem, ale těm, kteří měli záměr tento strach vyvolat!! Vždy mám právo se rozhodnout a zvolit cestu, která mi do života přinese radost, NEBO STRACH!

Podobné články

Strach má velké oči

Nebuďte obětí toho co se vám v hlavě děje. Máte šanci se rozhodnout. Většina toho všeho, čeho se bojíte, se nikdy nestane. Položte si otázku, zda v současné době máte zdroje na vyřešení vašeho strachu? Na kolik můžete celou situaci ovlivnit? Když ji nemůžete ovlivnit a nemáte zdroje na vyřešení celého problému, je lepší změnit myšlení a řešit danou situaci až v momentě, kdy tato situace nastane (pokud vůbec nastane) a máte na to potřebné zdroje. Řekněte si „nechám to být, až přijde čas, tak to budu řešit“. Mezitím myslete na hezké věci, až se pak ohlédnete zpátky, můžete si říci, že ten život byl hezký.

Podobné články

Od ženy útok nečekáte

Atentátníci nebývají chudí a negramotní lidé. Ukazuje se, že to mohou být i majetní lidé střední třídy s vysokoškolským vzděláním. Pro náboženského teroristu je sebevražedný čin posvátným aktem vykonaným s povinnosti ke svému „Bohu“, kde jejich náboženství ospravedlňuje násilí páchané na lidech, kteří neuznávají jejich víru. Ženy jsou dnes využívané jako atentátnice, protože jejich skrývání nálože je více úspěšné. V zemích, kde se na ženu nesmíte ani podívat, je prohlídka takové ženy podstatně obtížnější. Navíc západní civilizace ženy z muslimské společnosti spíše vnímají jako ženy ponižované, oběti násilí a podvědomě nejsou považovány za nebezpečné. Jejich útok tak bývá nečekaný a tím více efektivnější.

Psychologický efekt

Teroristé si uvědomují, že svým činem nedokáží svrhnout vládu daného státu, ale důležitý je psychologický efekt, který daná akce vyvolá. Jde jim především o to vyvolat strach ve třetích osobách, a to opakovanými útoky. Vzniká tak nejistota a destabilizace. Vyvolávají strach z toho, co dalšího by mohlo přijít. Šíří v médiích zprávy o dalších možných teroristických útocích, aby lidé podléhali panice a úzkosti. Vytváří tak efekt neschopnosti vlády postarat se o své občany, zdiskreditují tím politický systém a vytvoří falešnou představu o neschopnosti zajistit bezpečí. Z toho důvodu je každý teroristický čin co nejbrutálnější, aby ovlivnil co nejvíce veřejné mínění. Masový zájem médií tak slouží jako jejich propaganda.

Pozornost médií je pro terorismus klíčová a velice vyhledávaná. Jde především o to vyvolat v lidech strach a obavy. Teroristický útok je určen širšímu publiku. Šíří přes média své myšlenky, názory a ideje. Žena sebevražedkyně tak je pro evropskou společnost kontroverzní téma a tím více přiláká pozornost.

Terorismus je téma, které je skloňováno v poslední době ve všem pádech. Pro většinu lidí vychovávaných v evropské kultuře je to akt nepochopitelný a odsouzeníhodný. Lidé jsou plni strachu, úzkosti a reagují na všechny výhrůžky ještě větší obavou. Po sociálních sítích se šíří videa plné nenávisti a násilí. Tohle je ten záměr, který teroristi chtějí vyvolat a manipulovat tak s emocemi lidí. Dav pohlcený strachem se stává dobře manipulovatelný a ovladatelný. Vždyť to bylo součástí všech válek a diktatur. Nedejme nikomu šanci nás ovládat strachem. Mějme na paměti, že vždy máme právo volby!

Přeji vám mnoho šťastných chvil.

Vaše Šárka

Šárka Vávrová, foto Robert Tichý pro časopis Moje psychologie