Šéf si nedá pokoj a provokuje kolegu: Když není na lanýže, dáme tam tvarůžky
Jak to bylo, šéfe? (2) - Jak to bylo s hláškami v Ano, šéfe! a kterou má rád Zdeněk Pohlreich
„Ještě by mě Šéfe zajímalo, jak to bylo s těma hláškama,“ pídil se během společného vaření se Zdeňkem Pohlreichem mladý šéfkuchař David Viktorin v pořadu, který se mimo jiné ohlíží právě za legendárním Ano, šéfe! Co mu na to Zdeněk odpověděl a přijdou mu jeho hlášky vtipné tak jako všem fanouškům?
Nové návštěvy kuchyní vybraných českých podniků si Zdeněk Pohlreich vyloženě užívá. S neskrývanou radostí dokonce kudy chodí, tudy chválí kuchařský um mladých kolegů. Konečně to jde, libuje si tentokrát u Davida Viktorina, kuchaře restaurantu Chateau Petit, který se nachází v lednicko-valtickém areálu. Jak hned obratně zhodnotí: „Na místě, které je uprostřed ničeho, ale lidi sem jezdí právě za skvělou kuchyní.“
Specialitou kuchyně Davida Viktorina jsou tvarůžky. Šéf hned jeho snahu trochu poťouchle glosuje: „Když není na lanýže, dáme tam tvarůžky.“ Ovšem David se nedá a na ukázku připraví s krajovou specialitou s nezaměnitelným aroma, jemný květákový krém. Zdeněk nakonec nevydrží a pustí se nejen do ochutnávání, ale také do práce. A David Viktorin využije jeho zaměstnanosti a začne se zajímat o minulost.
Minulost versus současnost v českých kuchyních
Jak nám sám šéfkuchař Zdeněk Pohlreich několikrát potvrdil, na slavné hlášky a pořad, který z něho udělal nezaměnitelnou televizní hvězdu, se ho lidé ptají i několik let po dotočení posledního dílu. Místy až neuvěřitelné výjevy ze zákulisí některých kuchyní, jež si říkaly profesionální, jsou pro mnohé diváky stále nepochopitelné, a někteří si dokonce myslí, jestli jejich bizarnosti trochu nepomohli samotní filmaři. Věřte, že nepomohli.
Top 5 hlášek Šéfa Pohlreicha o jídle:
- V tomhle se v králi Šumavy utopila Jiřina Švorcová.
- Zvěřinová paštika vypadá jak sojovej suk – vzpomínka na dětství.
- Omáčky vaříte, nebo práškujete?
- Jestli tohle je vývar, já jsem svatá Panna orleánská…
- Salát je suchej jak dědečkův skalp.
„Ona dokonce vyšla knížečka těch hlášek… A víš, co je nejhorší, že když jsem si je četl, tak jsem se jim sám smál. Což je samozřejmě hrozný, když se ti líbí vlastní vtipy a tvoje vlastní kecy, ale asi to sranda být musela,“ vzpomínal Zdeněk Pohlreich na desetileté období, kdy čerstvé saláty v restauracích byly „suchý jak dědečkův skalp“, menu kralovaly smažáky a hermelíny v bramboráku evokující „gastronomický východoněmecký porno“ a k pití se podávalo také ledacos aneb: „Jsou země, kde se do karaf leje víno. Ale tohle vypadá jako sbírka z urologickýho oddělení a chutná to úplně stejně.“
O to lépe se dnes Zdeněk Pohlreich cítí třeba právě v podniku u Davida Viktorina, který si Zdeňka získá i tím, že rád vaří z lokálních surovin. Z obyčejných se snaží připravit něco skvělého. V novém pořadu se také v pondělí večer na Primě dozvíte, že není nezbytné mít jídelní lístek. Hlavní je prý to, co je na sporáku, ne co je napsáno v jídelním lístku. Tím si Šéfa nakloní ještě více. Jistě si vzpomenete stejně jako on, jak vypadaly před lety jídelní lístky v některých hospodách. „Chceme tady dělat česká jídla. Tak jsme si na jídelní lístek dali mexickou pánev, pekingskou pánev, řecký steak zapečený s hermelínem, skotského lososa Bajkal…“ To je jen malá vzpomínka a ukázka zeměpisných znalostí restauratérů, které během své osvětové štace Zdeněk poznal.
Autor článku
Zuzana Schneidewind
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
