Dlouholetý partner mi dal kopačky, v podnikání se mi nedařilo a pro ostatní jsem byla tou, která je prostě neschopná. Možná taky díky nim jsem se odhodlala a za poslední peníze si koupila zájezd do Karibiku. O 12 hodin později jsem přistála v tropickém ráji, Dominikána mi natolik učarovala, že jsem se už domů nevrátila.
Život mezi kokosovými palmami, na dosah šumícímu moři a v rytmu smyslného merengue mi dal prožít to, o čemž jsem v Česku neměla ani tušení – totiž pocit štěstí, životního elánu a (ne)obyčejné radosti.
Karibik se stal mým osudem; foto: archiv Kristýny
Pamatuji si ten den jakoby to bylo včera, ne už několik let. (Strašně to letí.) S velkým očekáváním a srdcem plným smutku jsem vykročila z letadla vstříc novým zítřkům. Mým záměrem tehdy bylo prohřát si kosti, zapomenout na zradu a začít znovu. A to se mi vlastně podařilo, akorát jsem změnila lokál o několik tisíc kilometrů za velkou louží.
V Česku jsem na horentní zájem mužů nebyla zvyklá, od mládí jsem lehce pikantnějších tvarů, které dokážou ocenit opravdu jenom v Dominikáně. Nemusím vám asi ani povídat, že mi díky místním mužům nádherně povyrostlo sebevědomí a já pro Julia, co měl (a pořád má) ty nejupřímnější oči ze všech, ztratila hlavu a brzy na to i srdce. Zamilovala jsem se jako malá holka.
Karibik jako můj nový domov
Naše schůzky byly nádherné – blbli jsme v moři, v prosinci jsme stavěli hrady v písku, sbírali mladé kokosy, vydali se vstříc vlnám na jeho loďce, „vařili“ likér Mama Juana a hlavně protancovali snad každý večer od chvíle, kdy padl soumrak. Mých čtrnáct dní bylo v nenávratnu a já prostě nemohla odjet a zapomenout na muže, co mi umožnil se poprvé cítit žensky, sebevědomě a tak nádherně. Díky delegátce jsem si posunula pobyt a pak zase, nakonec mě Julio vyznal lásku a požádal, ať zůstanu. A já jeho prosbě zkrátka neodolala.
Žijeme poblíž letoviska Punta Cana v jednoduše zařízením domku, který by vám přišel opravdu maximálně skromný. Tady se totiž na bydlení dvakrát nehledí. Julio pracuje v hotelu jako takový kluk pro všechno a ze mě se stala průvodkyně doprovázející klienty cestovky, pro niž pracuji, těmi nejkouzelnějšími místy Dominikánské republiky. A že jich je!
„Pokud máte v plánu právě sem vyrazit, zvolte buďto lokalitu Punta Cana, nebo Bayahibe, budete nadšení z tamní krásy kolem. A co se výletů týká, tak musíte vidět Saonu – palmový ostrůvek, kde je opravdu božsky. Zážitkem je také cesta k vodopádu El Limón,“ vyjmenovává Kristýna dominikánské atraktivity.
Dnes si už ani neumím představit ráno bez koupání v moři, snídani bez čerstvé kokosové šťávy, nevšedního horkého kakaa a vůně smažených banánů. Abych se přiznala, tak čas od času si taky vyfouknu obláček dýmu z čokoládového doutníčku. Ty aromatizované jsou totiž úplně nejlepší.
Navíc jsem si strašně rychle zvykla na to, že místní lidé jsou skromní, milí a hlavně přejícní. Neznají slovo závist natožpak špatnou náladu. Oni se totiž usmívají od rána do večera, prozpěvují si na každém kroku a jakmile spadne soumrak zakončí den tím, co milují – tancem.
Jsem nesmírně šťastná, že to nakonec dopadlo tak krásně a já dala vale Čechám. Možná si nežiju tak jako ve svém pražském bytě, na jehož zařízení padly veškeré úspory, ale i přesto všechno se cítím naplněná, šťastná a hlavně užitečná. S Juliem plánujeme provozovat menší dovolenkářský penzion, kde se o naše hosty budeme starat na jedničku.
Jestli chcete v životě udělat změnu, neváhejte. Zapřete se, posbírejte odvahu a vytrvejte, dokud se vámi vytyčený cíl nestane skutečností. Pochopíte pak, že představy jsou jen zlomkem toho, jaké štěstí budete prožívat uvnitř svého já.
Kristýna z Prahy, teď z Karibiku
