Vztahy na pracovišti: Láska prospívá, nebo škodí?
Hlavně spolu vycházet... Zdroj: thinkstock.com
Vztahy na pracovišti by měly být čítankové, aby se zaměstnanci těšili z co nejlepších podmínek k práci.
Všichni víme, že čítankové bývají vztahy na pracovišti zřídkakdy. Občas bývají špatné, velmi špatné, případně zvláštní až kuriózní. Starší lidé pamatují i doby, kdy bývaly pracovní vztahy soudružské. Tak… mělo to určité kouzlo. Zdravili jsme se pozdravem Čest práci, když někdo omylem řekl Dobrý den, rozebíralo se to na schůzi.
Schůzovalo se od rána do večera a kouřilo se tak strašně, že závěrem zbyly ze soudruhů jen mlhavé siluety, které jste rozeznávali podle hlasu. Alkohol na pracoviště pravda nepatřil, ale byl zde každodenním hostem. Pracovní doba se nevyužívala bezezbytku, a kdo se nudil, pil. Anebo se k zbláznění zamiloval.
Ocelářova pravda
Velké procento soudružek z podnikového časopisu Ocelářova pravda se zamilovalo do (ženatého) vedoucího kovárny 4, a tak rozhovory a články do omrzení popisující kovárnu 4 (s ultramoderním kovacím lisem) a jejího vedoucího způsobily, že časopis byl poněkud monotematický. Uhrančivý vedoucí, kdykoli za ním přišla mladičká soudružka s žádostí o rozhovor, vyhodil z kanceláře všechny kolegy, otevřel lahev slivovice, vyprávěl veselé příhody z oceláren a soudružce celý rozhovor nadiktoval, nejen odpovědi, ale i otázky. To se to pracovalo.
Z podnikového rozhlasu hřměly budovatelské písně, které střídala varování před alkoholem na pracovišti, a hladina v lahvi povážlivě klesala. Když slavil vedoucí kovárny 4 narozeniny, rezignoval i podnikový rozhlas – umlkl. Jeho jediná zaměstnankyně přinesla na oslavu lahev myslivce, kterou ze tří čtvrtin vyprázdnila hned ráno, a tak nemohla vysílat. Nemohla mluvit.
Kapitalistova pravda
Kapitalistická pracovní morálka je jiná. Nezdravíme se Čest práci. Chodíme lépe oblečeni (tesilky, kousavý svetr a čepici-zmijovku nosí málokdo). O práci se bojíme více, pijeme méně nebo dokonce vůbec. K nadřízenému bychom správně měli vzhlížet, obdivovat jeho znalosti, jeho ryzí charakter, jeho psychologický um. To je mnohdy zcela vyloučeno. Daleko pravděpodobněji potkáte zcela jiné typy vedoucích pracovníků.
Bambula – není jisté, zda umí číst a psát. Když se ho na něco zeptáte, odpoví na něco jiného. Na pracovišti pobývá málokdy, nikomu nechybí. Vždycky má tutéž omluvenku: vezl dědu na urologii.
Psychopat – je jisté, že číst a psát neumí, což úspěšně zakrývá. Šeptá se, že blázinec je jeho druhým domovem. Nikdy nemluví tiše, chová se jako car. Vážně ho nebere nikdo, bojí se ho všichni.
Okurka rychlokvaška – nebude mu víc než osmnáct, vypadá na míň. Absolvoval velké množství kurzů. Do českých vět plete anglické výrazy, proto mu není rozumět.
Postelnice – tento typ vedoucí pracovnice nikdy nevymře. Je výrazná, prsatá, směje se, jako když řehtá kůň, nosí krátké sukně a s rozběhem skáče do postele všem chlapům, kteří mají vliv.
Lásky na pracovišti
Psychologové si nepřestanou lámat hlavu, zda lásky na pracovišti pracovní morálce prospívají, nebo neprospívají. Jednoznačnou odpověď nenalezneme už proto, že zaměstnanecké lásky mohou mít tisíce podob. Například: Do novinářky z podnikového časopisu Ocelářova pravda se zamiloval mladý ocelář.
Začalo ji to dramaticky brzdit v práci ze snadno vysvětlitelného důvodu, ocelář byl chorobně žárlivý a zakázal mladé ženě komunikovat s muži, přičemž jejím úkolem bylo právě dělat rozhovory s muži-oceláři (žen-ocelářek bylo žalostně málo).
Na druhou stranu jistě může dojít k situaci, kdy láska zdvojnásobí energii, a zamilovaná dvojice podává výkony hodné sovětského úderníka Alexeje Grigorjeviče Stachanova.
Autor: Eva Michorová
Autor článku
Kateřina Motlová
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
