5 potravin, kterým byste se raději měli vyhýbat. Zhoršují paměť i soustředění

Existující vědecké studie, které se zabývají tím, jak naše střevní bakterie mohou spouštět metabolické procesy a záněty v mozku, jež negativním způsobem ovlivňují naši paměť, ukazují, že zřejmě je možné snížit riziko vzniku demence vyhýbáním se potravinám, které poškozují střevní mikroflóru a oslabují naši paměť a schopnost soustředit se.

Pojďme se podívat na příklady potravin, jimž je lepší se vyhýbat, nebo jejich příjem alespoň omezit, chcete-li bojovat se záněty a posílit zdraví vašeho mozku, schopnost přemýšlet a správně se rozhodovat:

1. Přidané cukry

Mozek využívá jako svou hlavní formu energie glukózu, což je forma cukru, která pohání aktivitu jeho buněk. Strava s vysokým obsahem cukru však může vést k nadbytku glukózy v mozku, což studie spojují s poruchami paměti a menší plasticitou hipokampu – části mozku, která řídí paměť.

Konzumace nezdravých zpracovaných potravin, jako je bílé pečivo a limonády, které jsou plné rafinovaných a přidaných cukrů – často ve formě kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy – zaplavuje mozek příliš velkým množstvím glukózy. Ačkoli má každé tělo jiné potřeby, Americká kardiologická asociace doporučuje, aby ženy nepřijímaly více než 25 gramů a muži více než 36 gramů přidaného cukru denně.

2. Smažené pokrmy

Hranolky, trojobal, řízky nebo kuřecí nugetky. Přestože se vám nad nimi sbíhají sliny, pokud jde o zdraví mozku, vyplatí se omezit jejich konzumaci. Studie zahrnující 18 080 lidí totiž zjistila, že jídelníček s vysokým obsahem smažených jídel je spojen s horšími výsledky v oblasti učení a paměti. Pravděpodobný důvod dle vědců? Tyto pochoutky způsobují záněty, které mohou poškodit cévy zásobující mozek krví.

Další studie zase zkoumala 715 lidí a měřila u nich úroveň deprese a psychické odolnosti. Zjišťovala také míru konzumace smažených jídel. Vědci zjistili, že ti, kteří konzumovali více smažených jídel, měli vyšší pravděpodobnost, že se u nich v průběhu života objeví deprese. Pokud tedy konzumujete smažená jídla denně, zařaďte je do jídelníčku jednou za týden. Pokud je to pro vás týdenní zvyk, zkuste si je dopřát třeba jen jednou za měsíc. Pokud smažená jídla nejíte, jste už nyní na cestě k lepší náladě a šťastnějšímu životu.

3. Potraviny s vysokým glykemickým indexem

I když potraviny s vysokým obsahem sacharidů – například chléb, těstoviny a další výrobky z rafinované mouky – nechutnají sladce, vaše tělo je zpracovává velmi podobně jako samotný cukr. To znamená, že mohou rovněž zvyšovat riziko deprese. Nepropadejte ale panice, určitě to neznamená, že byste sacharidy ze svého jídelníčku měli vyřadit úplně. Záleží však na kvalitě sacharidů, které jíte.

V roce 2018 se vědci snažili vyhodnotit, které konkrétní sacharidy, pokud vůbec nějaké, mají souvislost s depresí. Zadali proto dotazník nazvaný Index kvality sacharidů celkem 15 546 účastníkům své studie. „Kvalitnější“ sacharidy byly definovány jako celozrnné potraviny, potraviny s vysokým obsahem vlákniny a potraviny s nízkým glykemickým indexem (GI). GI je měřítkem toho, jak rychle se potraviny při trávení přeměňují na glukózu; čím rychleji se jídlo v těle mění na glukózu, tím vyšší je jeho GI.

Výzkumníci zjistili, že u lidí, kteří měli nejvyšší skóre sacharidového indexu, což znamená, že jedli sacharidy lepší kvality (ty s nízkým GI), byla pravděpodobnost vzniku deprese o 30 % nižší než u těch, kteří jedli převážně sacharidy s vysokým GI. Mezi sacharidy s vysokým GI patří brambory, bílý chléb a bílá rýže. Med, pomerančový džus a celozrnné pečivo patří mezi potraviny se středním indexem. Mezi potraviny s nízkým GI patří zelená zelenina, většina ovoce, syrová mrkev, fazole, cizrna nebo čočka.

4. Alkohol

Mnoho z nás dnes žije něco, čemu můžeme bez okolků říkat stresující život. Idea „naplno pracovat a stejně naplno se bavit“ často vede k tomu, že lidé po pracovním týdnu o víkendech pijí alkohol, aby se zbavili stresu. I když se díky jeho konzumaci v danou chvíli uvolní, zaplatí za to druhý den ráno, kdy se probudí nervózní a se zamlženým mozkem.

Jak se na konzumaci alkoholu dívá abstinentka Michaela Duffková, která o své vyléčené závislosti napsala i knihu?

Archana Singh-Manoux, profesorka a ředitelka výzkumu ve Francouzském institutu zdraví a lékařského výzkumu, a její kolegové sledovali v rámci dlouhodobé studie celkem 9 087 lidí po dobu 23 let, aby zjistili, jak u nich konzumace alkoholu bude souviset s výskytem demence. V roce 2018 v časopise British Medical Journal publikovali své velmi zajímavé výsledky, jež ukázaly, že u lidí, kteří zcela abstinovali nebo naopak konzumovali více než 14 nápojů týdně, bylo riziko demence vyšší než u těch, kteří pili alkohol s mírou.

Obecně se za těžké pijáky považují muži, kteří alespoň jednou za měsíc zkonzumují více než 14 nápojů týdně nebo více než čtyři nápoje za jediný den, a ženy, které vypijí více než sedm nápojů týdně nebo tři nápoje za jediný den. Různí lidé (a jejich mozky) však reagují na nadměrnou konzumaci alkoholu odlišně. Pokud si jej tedy dopřáváte, vždy je namístě zvážit souvislosti a důvody, proč jej konzumujete.

5. Dusičnany

Dusičnany, které potravináři používají jako konzervační látky a pro zvýraznění barvy u lahůdek a uzenin, jako je slanina, salám a klobásy, mohou být rovněž spojeny s depresí. Jedna z nedávných studií dokonce naznačuje, že mohou měnit střevní bakterie takovým způsobem, že mohou naklonit misky vah směrem ke vzniku bipolární poruchy.

Pokud bez salámů a klobás prostě nemůžete žít, snažte se vyhledávat ty opravdu kvalitní. Například takové, u nichž se jako plnidlo užívá pohanková mouka. Ta totiž obsahuje důležité antioxidanty, jež mohou působit proti některým negativním zdravotním účinkům těchto druhů masa, respektive v nich obsažených dusičnanů.