Nejzdravější jídelníček na světě podle vědců. Díky těmto potravinám můžete žít déle
Když se někdo dožije 100 let, nemůžeme se ubránit otázce: „Jaké je jeho tajemství?“ Zajímá nás, jaké má návyky, jestli cvičí a samozřejmě co jí. No a když se více než 100 let začne v konkrétní oblasti dožívat silný nadprůměr osob, začne tohle „tajemství“ zajímat i samotné vědce.
Míst, kde se lidé dožívají nejvyššího průměrného věku na světě, je více a souhrnně se jim říká „modré zóny“. Žije v nich nejvyšší koncentrace staletých lidí na světě, a tak jde přirozeně o místa, která se zájmem studují všemožní vědci, psychologové, sociologové či doktoři, aby zjistili, co mají místní lidé společného. Autorem pojmu je průzkumník, pedagog a spisovatel Dan Buetter, který rovněž tyto oblasti zkoumal a poprvé je za modré zóny označil ve svém článku pro National Geographic Magazine v roce 2005.
Problémem však je, že tyto oblasti zahrnují mimo jiné ostrov Sardinie v Itálii, ostrov Okinawa v Japonsku, ostrov Ikaria v Řecku, poloostrov Nicoya v Kostarice nebo město Loma Linda v Kalifornii. To znamená mix různých kultur, přístupů k životu, náboženství, ale i velmi různorodých jídelníčků. Chcete-li se tedy stravovat jako tito lidé, musíte se na jejich menu podívat všeobecněji a nejít pouze po konkrétních potravinách. Co mají jejich stravovací návyky společného?
1. Většinu jídelníčku tvoří rostlinné potraviny
Jedním z charakteristických znaků všech pěti regionů patřících mezi modré zóny je konzumace potravin převážně rostlinného původu. Podle článku National Geographic, který se zabývá modrými zónami, tvoří jídelníček obyvatel kalifornské Loma Lindy z 27 % ovoce a z 33 % zelenina, přičemž maso tvoří jen asi 4 %. U Ikarijců (v Řecku) tvoří 20 % jejich denního příjmu zelenina, 17 % konkrétně zelená zelenina, 11 % luštěniny, 6 % ryby a pouze 5 % maso.
Neznamená to, že se musíte stát úplnými vegetariány, ale tyto komunity dokazují, že ke zdravému životnímu stylu nepotřebujete maso nutně jíst každý den. Podle amerického časopisu Journal of Lifestyle Medicine tito lidé maso (obvykle vepřové) konzumují v průměru asi pětkrát za měsíc a velikost porce je pro představu jen jako balíček karet.
Už i Češi částečně omezují konzumaci masa, a to zvěřiny:
2. Fazole na denním pořádku
Těm z vás, kteří mají zájem pokusit se napodobit stravovací návyky nejdéle žijících lidí na světě, je namístě doporučit, aby se fazole staly středobodem některých vašich pokrmů a nahradily v řadě případů maso jakožto hlavní chod. Ve všech pěti oblastí modrých zón se konzumují fazole nebo luštěniny jako ústřední potravina, přičemž tyto komunity jedí přibližně čtyřikrát více fazolí než průměrný člověk žijící v západní společnosti (například v USA).
V našem každodenním jídelníčku se více fazolí určitě hodí, protože jejich zdravotní přínosy jsou nepopiratelné a zároveň nepřekonatelné. Studie z roku 2021 publikovaná v časopise Nutrients potvrzuje, že konzumace fazolí (jako součásti jídelníčku převážně rostlinné stravy) je spojena se zlepšením kardiovaskulárního zdraví, snížením výskytu zánětů, a může dokonce pomoci zlepšit imunitní systém pro boj s nemocemi.
3. Pravidlo 80 ku 20 platí i tady
Další zajímavostí, kterou má těchto pět regionů světa společnou, je také to, že místní lidé nejenže věnují pozornost konkrétním potravinám, které každý den konzumují, ale za neméně důležitý považují také svůj vztahu k jídlu.
Obyvatelé Okinawy již po tisíce let praktikují pravidlo 80 %, což je praxe založená na to, že jedí jen do té doby, než jsou přibližně z 80 % sytí. Ponechávají si prostor pro zbylých 20 % a chápou, že se nemusí vždy najíst až do úplné sytosti. Nám může tento způsob připadat zvláštní a těžko dosažitelný. Pro okinawskou komunitu je však to však jedna z možností, jak si udržet zdraví a spokojenost.
4. Když tuky, tak jen ty zdravé
Konzumace zdravých tuků a úplné ignorování těch nezdravých je něco, co mají nejdéle žijící lidé na světě rovněž jednomyslně společné. Například komunita adventistů sedmého dne v Loma Lindě pravidelně konzumuje avokádo, ořechy a lososa, zatímco Italové na Sardinii získávají zdravé tuky ze svého tradičního olivového oleje.
Tuky nejsou opomíjeny, ale pouze ve své zdravé formě - nejčastěji jako ryby, ořechy, olivový olej či avokádo. Zdroj: istock.com
Tuky nejsou opomíjeny, ale pouze ve své zdravé formě - nejčastěji jako ryby, ořechy, olivový olej či avokádo. Zdroj: istock.com
Nahrazení másla či margarínu zdravými tuky, jako je například extra panenský olivový olej, může přispět ke zlepšení celkového zdravotního stavu a stále další a další vědecké studie (například tato) ukazují, že extra panenský olivový olej pomáhá snižovat záněty a zlepšovat zdraví našich tepen.
5. Obilniny nesmí chybět, ale jen v celozrnné podobě
Nejdéle žijící lidé na světě konzumují vedle zdravých tuků, velkého množství zeleniny a denní porce fazolí také velké množství celozrnných obilovin. Podle National Geographic tvoří 26 % denního příjmu potravin u Kostaričanů z Nicoyi právě obiloviny, na Sardinii je to dokonce 47 %.
Pokud jde o konkrétní celozrnné potraviny, výzkumníci z Blue Zone Diet zjistili, že v těchto pěti regionech lidé konzumují obiloviny, které obsahují méně lepku než ty, jež často konzumujeme my. Jedí také citelně méně pšenice než my a více se zaměřují na ječmen, oves a hnědou rýži.
To jistě není překvapivé, vzhledem k tomu, že obiloviny jako oves patří k nejzdravějším potravinám, které můžete jíst pro svou tělesnou hmotnost, zdraví střev či pro snížení šance výskytu chronických zánětů.
Autor článku
Tomáš Durčák
Horoskop vždy po ruce
Zanechte nám váš e-mail a my vám budeme zasílat pravidelný newsletter s vaším horoskopem.
Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů
