Václav Vydra se dostal do obřích dluhů. Když mu bylo nejhůř, přišel vzkaz ze záhrobí
Muži proti ženám, Václav Vydra
Herec Václav Vydra, který společně s manželkou Janou Bouškovou už dlouhá léta provází pořadem Prostřeno na Primě, slaví 67. narozeniny. Jeho život nebyl vždy jen zalitý sluncem, sáhl si až na pomyslné dno.
Václav Vydra po revoluci v dobré víře začal podnikat se zbraněmi. Kvůli nečekané změně zákonů však zbankrotoval a dostal se do obrovských dluhů. Dokonce mu byl zabaven i dům, v němž bydlel. Ocitl se v bezvýchodné situaci a nevěděl, co dál. Pomoc mu přišla tak trochu ze záhrobí.
„V té době, kdy to bylo všelijaké, mě kontaktovala jedna paní, kterou jsem neznal. Sdělila mi, že umí komunikovat s duchy a na seanci prý přišla moje máma, která mi vzkazuje, abych se nebál, že všechno dobře dopadne,“ svěřil se herec redaktorovi webu Prima Ženy.
To mu dodalo novou krev do žil. „Měl jsem zrovna před vydáním knihy o mámě, ale nesehnal jsem nakladatele, který by byl ochoten vydat více než třicet tisíc výtisků. Musel jsem si na to sehnat půjčku. Pak se nám ale podařilo najít distributora, který shodou okolností paradoxně bydlel přes ulici a knihu jsme vydali. Po knížce se jenom zaprášilo. Byl to takový fofr, že jsem tu půjčku nakonec ani nepotřeboval a z prodaných knih jsme tu tiskárnu zaplatili. Pak už to byl čistý příjem, který mě v podstatě zachránil a umožnil mi koupit zpátky náš dům, který byl zastavený v bance,“ popsal pro Prima Ženy Václav Vydra.
Se zesnulou matkou se může spojit
Od té doby je přesvědčen, že něco mezi nebem a zemí existuje. „V určité formě si myslím, že ano. Něco se nemůže proměnit v nic. Těžko to lze pojmenovat. Někdy člověk cítí, že to funguje a ten, kdo už tu fyzicky s námi není, je tady s námi jiným způsobem pořád dál. Třeba s mámou se můžu spojit kdy chci. Měli jsme se moc rádi. Nikdy jsem neměl pocit, že by někam navždy odešla. Někam, kam za ní nemůžu. Vím, že o sobě víme, to mně stačí,“ uvedl herec.
Svoje narozeniny, které slaví 7. ledna, nijak zvlášť neprožívá a přibývající roky příliš neřeší. „Cítím se jako zamlada, jen to někdy trochu víc bolí,“ poznamenal s úsměvem. Když se stal před pěti lety oficiálním důchodcem, penzi nepobíral, neboť kvůli svému pracovnímu zaneprázdnění neměl čas si všechno potřebné na úřadech vyběhat. Nyní už důchod pobírá, jeho výše ho však rozesmála. „Příjemný byl nedoplatek asi za rok a půl. Jinak na to, že jsem pracoval od svých osmnácti let bez přerušení, bych si výši důchodu představoval jinak, ale to bych nesměl pracovat a žít tady. Takže v zásadě jsem spokojený,“ uzavřel Václav Vydra.