Vandráci konečně vyrazili vstříc divočině. Pavel Liška už má trápení s motorkou
Vandráci opět na cestách
Pavel Liška a Jan Révai s kameramanem Hynkem Bernardem chystají pokračování Vandráků. Tentokrát půjde o film a expedice by měla trvat dva měsíce. V Papui Nové Guineji čelili byrokracii, která je zbrzdila, nyní jsou ale konečně na cestě a nadšeně sdílejí první zážitky. Zatímco Révai si rýpnul do motorky svého parťáka, Lišku pravděpodobně uchvátily místní dívky.
Ztracené kufry, přetahování se o motorky, spousta administrativy... hned na začátku cesty čekalo Vandráky Lišku, Révaie a Bernarda několik nepříjemností. Teď už jsou ale konečně na cestě a hned během prvního dne vyděsili spoustu svých fanoušků, kteří se o ně bojí.
Že nejde o úplně bezpečný vandr, z toho si dle všeho známí herci a kameraman hlavu nedělají. První den na cestě popsali Pavel Liška i Jan Révai na svých sociálních sítích, každý tak trochu po svém. Jaké jsou jejich první dojmy?
„Na prvních několik desítek kilometrů nám biologická stanice v Binantagu, odkud vyjíždíme, doporučila ochranu, doprovodný vůz, jelikož prý přejíždíme přes dvě červené zóny, tzv. divoká území, kde hrozí ozbrojená přepadení,“ napsal Liška o jejich aktuální cestě do hor. Už první den byly zážitky bohaté, na většinu těch nejpeprnějších si ale budeme muset počkat – přece jen zde vzniká nový snímek pro diváky.
Liška ale popsal, že divoká cesta se z asfaltu s dírami často proměnila jen v písek a kamení a také spoustu brodů. „Ztahaní jak psi, hlavně tedy Pavel, protože to má s tou motorkou, která není vůbec do terénu, fakt těžké,“ napsal Jan Révai na Instagram s tím, že uléhají opět u místních, kteří je pohostili jejich pokrmem. Lidé se v komentářích ptají, o jaké pečené zvířátko na fotce se jedná. „Bóbika,“ odpověděl Révai humorně. Jak se ale lze dočíst v dalších komentářích, šlo o místního vačnatce.
Liškovi učarovaly nezletilé dívky
Po cestě plné prašných úseků a brodů by se dalo čekat, že Vandráci budou obaleni bahnem, kupodivu ale šli spát čistí. Místní je totiž zavedli k nádherné horské řece, kde se mohli vykoupat. „Zrovna když jsme tam došli, tak si přes řeku zkracovaly cestu holky, jež šly ze školy, v bleděmodrých školních uniformách a bosy... mohlo jim být 13, 14…“ popisuje zážitek Pavel Liška.
„Přišly k řece, položily si učení na břeh a tak, jak byly, skočily celé do řeky, pak se vracely pro učebnice, zmerčily nás a začaly se chichotat... nám, bledým tvářím, no vlastně tady ještě černým, plným prachu. A jak se vracely v těch mokrých stejnokrojích, už bylo trochu vidět, že se ty holky (než vstoupily do řeky, tak ještě děti), začínají podobat ženám,“ dodal se slovy, že šlo o neuvěřitelný obraz. „Krása,“ podpořila Vandráky u příspěvku Jana Révaie Dagmar Havlová a spolu s dalšími sledujícími této dobrodružné cesty napjatě čeká, co dalšího hoši odhalí.