Žaneta (39): Zamilovala jsem se do jiného. Tchyně se o mém milenci dozvěděla jako první

S Filipem jsme spolu od vysoké školy a máme dvě úžasné děti. Náš vztah naši kamarádi vždycky brali jako takový ten ukázkový, šťastný a bezproblémový. A on doopravdy byl. Po těch letech už to mezi námi samozřejmě nebylo jako na začátku, ale nikdy jsem neměla pocit, že bychom spolu byli nešťastní. Uměli jsme se zasmát, někam vyrazit a občas jsme jeden druhého ještě dokázali překvapit.

Ani kamarádkám jsem si nikdy nestěžovala, že by mi něco chybělo. A já si opravdu myslela, že mi nic nechybí. Až do té doby, než jsem poznala Viktora.

Životní styl

Janek (54): Dcera si našla frajírka z Prahy. Neumí ani zatlouct hřebík

Poznali jsme se přes práci. Nejdřív jsem ho vůbec nevnímala jinak než jako sympatického chlapa, se kterým se mi dobře povídá. Začali jsme se potkávat častěji a postupně jsme se bavili i o věcech, které s prací vůbec nesouvisely. Dělalo mi dobře, že jsem věděla, že se líbím hezkému chlapovi.

Zpočátku jsem to brala jako příjemné zpestření a takovou hru. Trochu jsem se kvůli němu začala víc upravovat a vždycky mě potěšilo, když mi napsal. Časem jsem ale do toho začala padat čím dál víc. Stačilo, aby se mi na telefonu objevilo jeho jméno, a měla jsem lepší náladu. Doma jsem přitom nic měnit nechtěla, jen jsem si začínala užívat tu pozornost, kterou mi Viktor dával.

Jedna pusa změnila všechno

Jednou jsme po práci zašli na skleničku a zůstali spolu mnohem déle, než jsem původně doma slíbila. Manželovi jsem řekla, že jdu s kolegy. Povídali jsme si dlouho do noci o všem možném a já se cítila jako dlouho ne. Tak sexy, chtěná a při životě. Byla jsem jako úplně jiná Žaneta.

Při loučení mě letmo políbil a zeptal se, jestli nepůjdu k němu domů. Hrozně moc jsem chtěla, ale moje poslední mozkové buňky na mě křičely, ať se vrátím domů. Dala jsem mu ještě jednu pusu a odjela.

Životní styl

Denisa (34): Kamarádky mě přemluvily k dámské jízdě. Manžel mě po návratu zaskočil

Od té doby jsme si ale neustále psali. Z obyčejných zpráv se postupně staly mnohem odvážnější a začali jsme si psát věci, které bych si ještě před pár týdny nedokázala představit. Byla jsem jako smyslů zbavená. Doma jsem všechno dělala na autopilota a myšlenkami jsem byla pořád u Viktora. Nikdo jiný pro mě najednou neexistoval.

Koupila jsem si kvůli němu nové oblečení, byla jsem sebevědomější a chtěla jsem vypadat pořád dobře. I ve dnech, kdy jsme se neviděli. Nevím, jestli si toho Filip nevšiml, nebo tomu jen nepřikládal význam. Jednou mi řekl, že mi to sluší, a já měla skoro výčitky, protože jsem věděla, proč se tak snažím vypadat.

Nejhorší bylo, že jsem začala porovnávat Viktora s Filipem. Nešlo ani o to, že by byl Viktor ve všem lepší, jen mi věnoval pozornost. Pamatoval si, co jsem mu řekla před týdnem, ptal se mě, jak dopadla věc, o které jsem se zmínila jen tak mezi řečí, a zajímalo ho, co chci já. Doma jsem si pak začala všímat všeho, co mi na Filipovi vadilo. Bylo to nespravedlivé, ale nedokázala jsem si pomoct.

Nenechte si ujít: Pěvecký idol Jaromír Mayer slaví 83: Po rozvodu s Evou Pilarovou emigroval. Co dnes dělá?

Čím déle to trvalo, tím víc jsem měla pocit, že to není jen nějaké pobláznění. Viktor mi začal chybět, když jsme se neviděli, a přistihla jsem se, že si představuju, jaké by to bylo, kdybych byla s ním. Jenže pak jsem přišla domů, viděla Filipa s dětmi a všechno se ve mně zase zamotalo. Nechtěla jsem o svou rodinu přijít. Zároveň jsem si ale neuměla představit, že Viktora prostě ze dne na den vymažu ze svého života.

Několikrát jsem si řekla, že to ukončím. Napsala jsem mu dokonce zprávu, že bychom měli přestat, ale nikdy jsem ji nedokázala odeslat. Viktor na mě netlačil. Spíš mi říkal, že nechce, abych kvůli němu udělala něco, čeho budu později litovat. O to těžší to pro mě bylo. Kdyby mě přemlouval, možná bych se dokázala naštvat a odejít. Jenže on byl pořád stejně pozorný a já jsem ho měla čím dál víc ráda.

Tchyně si všimla, že se něco děje

Divila jsem se, že si Filip za celou dobu ničeho nevšiml. Sama jsem si připadala tak strašně podezřelá, jako bych měla vypálené výčitky přímo na čele. O to víc mě překvapilo, nebo vlastně nepřekvapilo, když si toho všimla tchyně. Byla jsem u ní jednou sama, Filip tam ten den nebyl a děti si hrály venku. Seděly jsme v kuchyni, povídaly si a najednou se na mě podívala s tím, že jsem nějaká jiná. Nejdřív jsem to zkoušela zahrát do autu, ale ona se nenechala odbýt.

Životní styl

Mužská výdrž se s věkem mění: Třicátníci jsou v posteli nejvytrvalejší

Chvíli jsem ještě zapírala a říkala jsem jí, že se nic neděje, jen mám poslední dobou hodně práce a jsem unavená. Moc mi to ale nevěřila. Nakonec se mě zeptala, jestli je v tom někdo jiný. V tu chvíli jsem se rozbrečela a už jsem nedokázala dál lhát.

Řekla jsem jí o Viktorovi. O tom, jak jsme se poznali, jak jsme si začali psát a jak jsem se do něj postupně zamilovala. Přiznala jsem i to, že jsme se políbili. Řekla jsem jí, že jejího syna hrozně miluju, ale zároveň se před ním cítím hrozně.

Sama jsem nevěděla, proč jí to všechno říkám. Vždyť jsem si tím pod sebou vlastně podřezávala větev, ale nějak to ze mě všechno vylítlo. V hlavě jsem už viděla, jak všechno Filipovi řekne a náš život se během jediného dne rozsype. Prosila jsem ji proto, aby mu nic neříkala a nechala mě, ať se mu přiznám sama. Jenže její reakce mě úplně zaskočila.

Prozradila mi vlastní tajemství

Tchyně mě vůbec neodsoudila. Chvíli mlčela a pak mi řekla, že Filipovi nic nepoví. Dokonce mi řekla, že ani já bych mu to zatím neměla říkat. Nejdřív jsem na ni koukala jako na nějaké zjevení. Čekala jsem, že mi bude vyčítat, co jsem udělala jejímu synovi, nebo na mě křičet, a místo toho mi začala vyprávět něco, o čem jsem do té doby neměla ani tušení.

Přiznala, že před třiceti lety udělala něco podobného. Byla tehdy vdaná a měla malého Filipa. Také se zamilovala do jiného muže a nějakou dobu byla přesvědčená, že s ním chce začít nový život. Nakonec od svého manžela neodešla. Zůstala s ním, i když toho druhého muže ještě dlouho milovala.

Řekla mi, ať teď nic nerozhoduju. Ať Viktora na nějakou dobu přestanu vídat a zjistím, jestli opravdu chci odejít od Filipa, nebo jen nechci přijít o to, co mi Viktor dává. Prý mám čas a rozvod už potom nevezmu zpátky.

Vracela jsem se tehdy domů úplně rozhozená. Byla jsem ráda, že mi tchyně neutrhla hlavu a že Filip nic neví, ale pořád jsem v hlavě měla její slova.

Čtěte také: Žádná idylka, ale boj o přežití. Komička Simona First popsala strasti s dcerou i hrozbu rozvodu

Začala jsem si všímat i věcí, které jsem předtím vůbec neřešila. Viktor znal Žanetu, která se smála jeho zprávám, chodila hezky oblečená a těšila se na každé setkání. Filip znal Žanetu, která ráno chystala dětem svačiny ve starém pyžamu, večer uklízela kuchyň a občas usnula u televize. A já najednou nevěděla, jestli jsem se do Viktora zamilovala proto, že jsem ho opravdu chtěla za partnera, nebo proto, že jsem vedle něj na chvíli zase byla tou první bezstarostnou Žanetou.

Nakonec za mě rozhodl život

S Viktorem jsem to nedokázala utnout ze dne na den, i když jsem už opravdu chtěla. Připadala jsem si jako slaboch. Napsala jsem mu ale, že potřebuju být chvíli sama a srovnat si, co vlastně dělám. Byl zklamaný, ale respektoval to. Několik dní jsme si pak vůbec nepsali. Bylo to hrozně těžké. Chyběl mi a měla jsem pocit, že dělám největší chybu svého života.

Večer jsem pak seděla doma s Filipem. Děti už spaly a my jsme si pustili náš oblíbený film. Najednou se ke mně přisunul blíž, dal mi ruku na nohu a řekl mi, že mě miluje. Udělal to už tisíckrát předtím, ale já se najednou rozbrečela. Došlo mi, jak moc mám ráda náš obyčejný život a jak moc mě děsí představa, že o něj přijdu.

Životní styl

Lucie (29): Sousedka se opaluje nahoře bez. Muž od té doby tráví na zahradě každou chvíli

V tu chvíli jsem věděla, že to s Viktorem musím ukončit. Nechtěla jsem kvůli němu přijít o Filipa ani o náš život. Byla jsem naštvaná sama na sebe, že jsem to vůbec nechala dojít tak daleko.

Pořád jsem na něj myslela, ale zároveň jsem věděla, že to takhle dál nejde. Pak mi Viktor zavolal a řekl mi, že dostal nabídku na práci v zahraničí. První chvíli jsem jen mlčela. Pak jsem se rozbrečela a někde mezi tím pláčem jsem si uvědomila, že se mi vlastně ulevilo. Najednou to nebylo rozhodnutí, které musím udělat já.

Viktor chtěl, abych za ním někdy přijela a abychom zkusili zjistit, jestli by nám to spolu mohlo fungovat. Já jsem ale věděla, že nepojedu. Možná v jiném životě, ale ne v tomhle, ve kterém mám Filipa a rodinu. Začínala jsem chápat, že ani všechno, co jsem cítila k Viktorovi, nestačí na to, abych kvůli tomu převrátila celý svůj život.

Ještě několik měsíců po jeho odjezdu jsem na něj myslela každý den. Občas mě napadlo, co asi dělá a jestli si na mě taky vzpomene, ale nikdy jsem mu nenapsala. Vrátila jsem se ke svému životu, který jsem měla před Viktorem. Nic se mezi námi s Filipem zázračně nezměnilo a ani jsem nečekala, že se to stane. Jen jsem si začala víc vážit toho, co spolu máme.

Zdroj: Autorský příběh na základě zkušenosti čtenářky

Češi a nevěra? Ženy podvádějí jinak než muži. Podle většiny je lepší se přiznat